Nad každou z níže uvedených položek se zamyslete a odpovězte buď ANO (takové rysy má), nebo NE (takové rysy nemá). Pro jednoduchost uvádíme v mužském rodě, ale lze samozřejmě použít i pro dámy.
- „Nikdy se nemýlí“, přesněji nepřizná, že by se mýlil.
- Vždy se snaží být středem pozornosti.
- Touží po obdivu.
- Je mstivý (ilustrací je výrok „šlápnu ti do úsměvu, až zaslzíš“).
- Snaží se vidět sám sebe v tom nejlepším světle.
- Je-li to výhodné, vždy dokáže změnit svůj předtím zastávaný názor.
- Prezentuje se jako ušlechtilá povaha – pravdomluvný, morální člověk. To mu nebrání vědomě lhát a bezostyšně usilovat o vlastní prospěch.
- Vynucuje si obdiv a pocty.
- Je líný.
- Ofenzivním obranným mechanismem v případě ohrožení jeho ega je mnohomluvnost. Jde o „monology s kadencí rychlopalné zbraně“. Defenzivní obranný mechanismus u něj reprezentuje uražené mlčení, hra se slovy ve smyslu rčení „já nic, já muzikant“.
- Typickým rysem je nenasytnost. Pokud něco chce, pak nikdy nemá dost.
- Na druhé lidi klade vyhraněné, absolutní požadavky. Předepisuje jim, co mají, nebo naopak nesmí udělat. V oblibě má slova „měl bys“, „nesmíš“, „musíš“, „vše mělo být jinak“.
- Jeho výroky a deklamované snahy zní velmi počestně a moudře. Při hlubším zamyšlení bývá ovšem zřejmý rozpor ve smyslu rčení „nahoře huj, dole fuj“. Realita jeho chování je zcela jiná.
- „Vodu káže, víno pije“. Projevuje se to mimo jiné i v tom, že zdůrazňuje rozum. To mu nebrání vyžadovat citové podřízení druhých.
- Považuje za lepší mýlit se s ním, než mít pravdu proti němu.
- Velmi dobře ovládá umění manipulovat s druhými.
- Je „mistrem malých i velkých rolí“. Má-li mu to přinést prospěch, zahraje, co libo a co situace žádá.
- Slíbí vám, co jen si budete přát. Ví, že „slibem nezarmoutíš“. Podrobněji viz dodatek na závěr.
- Je-li to pro něj výhodné, snadno se i na veřejnosti rozpláče. Ve skutečnosti ovšem lituje jen pro sebe nevyužitých příležitostí.
- Rozpoznat uvedené rysy osobnosti vyžaduje určitý čas.
Vagína za hysterii nemůže
Výše zmíněné příznaky jsou charakteristické pro pradávné, leč dodnes aktuální postižení osobnosti – hysterii. První dochovaná zmínka o ní je na starověkém papyru z 19. století před naším letopočtem. Neznámý autor považuje za její hlavní příčinu „bloudící dělohu“. Tento ryze ženský orgán tu řádně neplní své povinnosti na původním místě. Puzen jakýmsi podivným neklidem se stěhuje jinam a průběžně tím činí potíže. Léčba dle receptu starého již zhruba čtyři tisíciletí spočívala ve vykuřování, a především ve vkládání sošky jednoho z tehdejších bohů – Ibise – do vagíny. Techniku onoho aktu papyrus nepopisuje.
Po staletí je ovšem znám výrok „wag the dog“ – „vrtěti psem“. Vystihuje situaci, kdy něco (nebo někdo) mizivého významu převzalo roli něčeho velmi významného. Tím zřejmě inspirovaný známý film shodného jména umělecky ztvárňuje hysterický, leč překvapivě často úspěšný komunikační trik. Máte-li sám problém, vydupejte ze země jinou aféru či problém někoho jiného. Na vaši původní nesnáz se zapomene. Řeší něco zhola nepodstatného.
Jak dlouho se dá skrývat hysterie
Termín hysterie dnes zůstává v jazyce víceméně jako nadávka. V moderním psychiatrickém názvosloví se již právě pro onu dehonestující příchuť neobjevuje. V této souvislosti lze korektně hovořit o disociačních chorobách. Na svém blogu se k terminologické změně již před časem vyjádřil psychiatr Radkin Honzák. Jeho řečnická otázka zní: „Hysterie sice zmizela, ale kam se přestěhovalo to množství postižených?“
Není nejen v ČR, ale ani ve středoevropském okolí lékaře, jenž by hysterické, nyní korektně zvané disociální příznaky popsal lépe a plastičtěji než Miroslav Plzák. Jmenovaný mi druhdy napsal předmluvu ke knížce věnované onomu tématu. Jmenovala se Proč mi děláš scény? V té souvislosti se v souznění našich názorů objevil drobný rozpor. Pan primář tvrdil, že hysterik, a zejména hysterka dokáží zahrát jakoukoliv roli. Budou „Bůh, či dábel“, podle toho, co bude pro ně v dané chvíli výhodnější. Leč všeho do času. Herecká maska se s časem stává průhlednější a průhlednější. Čertovo (hysterické) kopýtko se dá poznat do půl roku známosti. Oponoval jsem. Odhaduji, že motivovaný hysterik dokáže své pravé ledví skrývat přinejmenším jednou, či dokonce dvakrát tak dlouho.
Vyhodnocení testu
Každé ANO – souhlasí – znamená bod. Každý jednotlivý souhlas z dvaceti položek znamená v našem testu o dvacítce položek 5 % z komplexně hysteroidního celku. Počet kladných odpovědí tudíž znásobíme pěti a počet procent naplňujících ryzí obraz hysterika je jako na dlani.
Otestujte svého politika
Od prezidentských i parlamentních voleb již uplynulo dosti času. Na prokouknutí eventuálních hysteroidních rysů osob, kterým jsme dali svoji důvěru, uplynulo dosti času. Zkusme proto úvodním dotazníkem prolustrovat své v politice vyvolené. O úspěchu bude možno hovořit, pokud navržený postup neumožní odpovědět MUDr. Honzákovi, kam se disocialové poděli. Neúspěch… Inu, rozhodněte se sami.
Dodatek k testové položce číslo 18
Přijde Andrej Babiš do nebe. Hned u brány se ho svatý Petr ptá, zda chce jít dál, nebo zda by to zkusil raději v pekle. Pan předseda to zvažuje, a nakonec volí nebe. Je vpuštěn, leč co tam. Přímo svatá nuda. Příchozí po několika dnech žádá změnu. V nebi vám rádi splní přání. Zafouká vítr a Andrej se ocitne v pekle. Je to tam báječné. Zábava, radost, slasti – žádné strasti. Nově příchozí tam nadšeně zvolí trvalý pobyt. Další den ovšem lituje. Komfort i příjemnosti jsou pryč. V kotlích se vaří voda (se sírou). Vyhlídky děs a hrůza. Jen krev, pot a slzy. Expolitik požaduje po Belzebubovi vysvětlení neuvěřitelné změny k horšímu. Dozví se: „Nediv se. Včera to byla jenom volební kampaň.“
Hysterik zkrátka dokáže mistrovsky naplnit obsah rčení: „Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.“ Ale ty konce!
ČLÁNKY DO MAILU