Kelímky a hrnky s různými izolačními vlastnostmi nabízí pod svými značkami některé kavárenské řetězce, výrobci nádobí nebo běžné obchody. Spotřebitelská organizace dTest otestovala dvaadvacet modelů tzv. termohrnků. O výsledku informuje v tiskové zprávě, podrobný test přináší listopadové vydání časopisu.
Co se dozvíte v článku
Co by měl umět dobrý termohrnek
Nádoby z nerezu na pomezí termosky a cestovního hrnku spojují výhody obojího. Dovedou po určitou dobu udržet teplotu nápoje, který lze navíc pít rovnou bez přelévání do zvláštního kelímku. V ideálním případě termohrnek nejenom uchová teplotu, ale i dobře těsní a neprotéká. A také něco vydrží a neobsahuje nežádoucí chemikálie.
„Výrobky jsme podrobili zkouškám izolačních schopností, nechali jsme je padat z výšky, převraceli vzhůru nohama, odzkoušeli životnost jejich zavírání, otestovali, jak dobře a jednoduše se s nimi manipuluje v rukavicích i holýma rukama a také nechali ověřit, zda se v nich nenacházejí polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), tedy karcinogenní látky, jež se mohou objevovat v plastových částech,“ vyjmenovává kategorie testování šéfredaktorka dTestu Hana Hoffmannová.
To všechno je důležité, ale přeci jen nejdůležitějším úkolem termohrnku je udržet obsah teplý, případně studený.
Galerie: Testované termohrnky od nejlevnějšího po nejdražší
Někdo to rád horké: test udržení teploty
V laboratoři proto naplnili hrnky vodou o teplotě 95 °C – nejprve po okraj a poté do půlky – a po šesti hodinách v pokojové teplotě zjišťovali, o kolik stupňů teplota vody poklesla.
Nejlépe se v této zkoušce vedlo modelu IKEA Undersöka. Teplota tekutiny v hrnku měla po šesti hodinách hodnotu zhruba 73 °C, resp. 59 °C. Navíc jde o jeden z nejlevnějších modelů mezi testovanými produkty, ceny všech výrobků najdete přehledně v galerii.
„Pokud si vyberete tento model, buďte však obezřetní, než uvyknete jeho vlastnostem. Raději ho nechte před pitím chvíli otevřený, pokud jste do něj nalili velmi horký obsah,“ doporučuje Hana Hoffmannová.
Dobrou známku pak získal ještě model Thermos Style, u kterého laboratoř po šesti hodinách naměřila teplotu 66 °C. Zbylé testované výrobky si odnesly známky od uspokojivé po dostatečnou.
Když chcete naopak uchovat studený nápoj…
Celkově lépe se testovaným termohrnkům vedlo ve druhé zkoušce tepelné izolace, při které se nádoby plnily chladnou vodou o teplotě 5 °C. I v tomto případě zaznamenala laboratoř nejmenší teplotní rozdíl u výrobku IKEA, kdy se teplota zvedla o necelé tři stupně. Naopak u modelů s nejhoršími výsledky byl naměřen rozdíl až 16 °C, a získaly tak nedostatečnou známku.
Některé hrnky netěsní, jiné nic nevydrží
V dalších praktických zkouškách se hodnotila obsluha, odolnost, konstrukce a zpracování hrnků.
U šesti modelů se při obrácení dnem vzhůru objevily problémy s prosakováním – modelu KeepCup Alder M 340 ml dokonce odpadávalo víčko.
Test odolnosti byl náročný pro několik dalších modelů. 600 cyklů otevření a zavření otevíracího mechanismu nezvládlo celkem šest výrobků – u zástupce značky Stelton se tento mechanismus dokonce úplně rozbil (dodejme, že se jedná o absolutně nejdražší termohrnek testu). Pád z osmdesáticentimetrové výšky na beton pak neustál druhý nejlevnější model – Orion Hrnek termo, který se po třetím pádu rozpadl.
Čištění a bezpečnost
To zkoušky obsluhy a údržby dopadly o poznání lépe, šest modelů získalo velmi dobré hodnocení a při jejich používání by vás neměly potkat žádné nepříjemnosti. Zbylým byly uděleny dobré a uspokojivé známky, přičemž častým prohřeškem, který se na hodnocení obsluhy podepsal, bylo obtížné čištění nebo chybějící návod k výrobku.
V závěru se laboratoř zaměřila na chemickou analýzu použitých plastů, zda neobsahují karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH). V tomto případě padaly převážně velmi dobré a dobré známky.
S pouze dostatečnou odešel jen hrnek Lamart, u něhož testy zjistily nežádoucí látky ve vyšším množství, než udává německý standard GS.
ČLÁNKY DO MAILU