"Opatrně však s uchováváním tohoto tuku, velice rychle totiž žlukne. K tématu: Přepuštěné máslo je lepší a nekazí se"
Rozkliknu "k tématu" a čtu: "Oproti klasickému máslu je přepuštěné máslo kvalitnější, neobsahuje vodu, nežlukne a má i hojivé účinky. "
To není máslo, to je chytrá Horákyně.
To, co v článku popsali, totiž není přepuštěné máslo. To se vyrábí tak, že se kostka másla rozpustí a na velmi malém plameni se nechá bublat do vyvaření "všeho bílého," čili mléčné bílkoviny. Až to, co pak zůstane, čistý tuk, nazývá se ghee či přepuštěným máslem, a to se opravdu dá skladovat při pokojové teplotě až půl roku, aniž by žluklo.
...který to byl olej, co se tu po roce 1990 začal prodávat pod značkou Brölio a při smažení ukrutně smrděl rybinou? Nebyl náhodou sojový? Mně ta srágora od té doby nesmí do kuchyně.
Ona sója vůbec není moc vhodná pro humánní spotřebu... i ti Číňani vědí, že aby byla k jídlu, musí se nechat napřed zahnít. ;-)
Tak Paracelsus toho tvrdil mnohem víc, zajímavějšího a podstatně kontroverznějšího. Něco z toho byla z dnešního pohledu i pravda. Na vliv měsíce se ostatně sem tam dělá nějaká ta studie dodnes. Paracelsus byl rozhodně velice zajímavá osoba i ve své době. Kdybychom ale měli každého člověka z každé doby podrobovat analýze, jestli všechny jeho názory obstojí před našimi názory dnešními, pak bychom mohli shodit ze stolu i teorii relativity a Komenského zavřít do blázince.
Nicméně anekdoty stranou, názory na jednotlivé tuky se mění jako móda, takže umírněnost ve všech směrech mi nepřijde jako špatná strategie.
Osobně používám všechno kromě řepky. Čistě proto, že mě ta žlutá mrcha na každém druhém poli prostě štve. :-D
Na smažení je výborný arašídový nebo hroznový olej. Oba vydrží vyšší teploty a jsou chuťově neutrální. U nás se seženou 0,5 l za cca 70 Kč (tedy srovnatelné s olivovým olejem) zrovna v tom Kauflandu.
U nás nejsou moc známé, ale ve světě na nich smaží hodně šéfkuchařů.
Co se týká toho přepuštěného másla, tak souhlasím s jiným příspěvkem v diskuzi, to v článku není žádné přepuštěné máslo, ani to nemůže mít tu krásnou vůni a chuť. Ta vznikne, až když jsou ty sražené kousky bílkoviny nažloutlé (pozor, ne hnědé, to je pak spálené!).
Na vepřové použiju sádlo, pod dušené hovězí plátky morek (ten jim dodá naprosto nepřekonatelnou chuť), když peču králíka na tuku z něj (je ho tam hromada kolem ledvin) atd. Když vhodný tuk nemám, použiju máslo (třeba pod kuře a rybu) nebo slunečnicový olej (a nebojím se, že se rychle přepálí, protože to při přípravě jednoho jídla nestihne). V Americe jsem slunečnicový olej nesehnal, tak jsem používal kukuřicový, ten je taky dobrý (ale pokud ho u nás prodávají, je šíleně drahý).
Nechápem čo má kuchár na mysli ak hovorí, že slnečnicový olej nie je odolný pri vysokých teplotách?
Ak tým myslí že klasický slnečnicový olej určený na studenú kuchyňu má vysoký obsah polynenasýtených mastných kyselín, ktoré nie sú tepelne stabilné a pri vysokom zahriati sa menia na aromatické zlúčeniny, tak by mal vedieť, že existujú aj iné druhy slnečnicového oleja.Tieto druhy určené na tepelné spracovanie majú dokonca ešte nižší obsah spomínaných polynenasýtených mastných kyselín a to menej aj ako má napríklad repka či olivový olej.
Takže nie je dôvod na nepoužívanie slnečnicového oleja, len si treba vybrať taký, čo je určený na použitie pri vyšších teplotách. Ale také veci by mal kuchár ovladať.