...který to byl olej, co se tu po roce 1990 začal prodávat pod značkou Brölio a při smažení ukrutně smrděl rybinou? Nebyl náhodou sojový? Mně ta srágora od té doby nesmí do kuchyně.
Ona sója vůbec není moc vhodná pro humánní spotřebu... i ti Číňani vědí, že aby byla k jídlu, musí se nechat napřed zahnít. ;-)
Ja taky, nastesti jiz nemusime umirat na infekce, ktere kosily nase predky. Ted uz bych se jenom radsi vyhnul obezite, cukrovce, rakovine a dalsim CIVILIZACNIM nemocem (ze by byly zpusobeny tradicnimi a ne civilizacnimi jidly?)
Před 30 lety si lidi mysleli, že se dožijí vyššího věku a v lepším zdravotním stavu, když budou na chleba mazat margaríny. Dnes si lidi myslí, že se dožijí vyššího věku , budou-li vše dělat na řepkovém oleji. Co si budou myslet za 30 let?
Už Paracelsus proslul výrokem, že všechno je jed, je to jen otázka dávkování. Myslím, že u tuků to platí obzvlášť - všechny mají své použití, ale měly by se používat střídmě. Nejen doma, ale hlavně sledovat, co nám výrobce "nadělil" v hotových výrobcích.
Tak Paracelsus toho tvrdil mnohem víc, zajímavějšího a podstatně kontroverznějšího. Něco z toho byla z dnešního pohledu i pravda. Na vliv měsíce se ostatně sem tam dělá nějaká ta studie dodnes. Paracelsus byl rozhodně velice zajímavá osoba i ve své době. Kdybychom ale měli každého člověka z každé doby podrobovat analýze, jestli všechny jeho názory obstojí před našimi názory dnešními, pak bychom mohli shodit ze stolu i teorii relativity a Komenského zavřít do blázince.
Nicméně anekdoty stranou, názory na jednotlivé tuky se mění jako móda, takže umírněnost ve všech směrech mi nepřijde jako špatná strategie.
Osobně používám všechno kromě řepky. Čistě proto, že mě ta žlutá mrcha na každém druhém poli prostě štve. :-D
ČLÁNKY DO MAILU