Není etické provádět výzkumy na lidech. Bylo by fajn, některé testy prováděné na krysách, zkusit na lidech. Změřit, kolik jich a na jaké problémy umře, kolika se narodí postižené děti a kolik potratí. Ale není to možné udělat.
Takže se v zásadě provádí jiné dva typy analýz:
1. Demografická. Prostě se zjistí, že lidé žijící ve slunných krajích žijí déle než lidé žijící v krajích, kde je skoro pořád tma. A pak už je jen na vědci, které z jevů označí za původce. Roste tam lépe ovoce a zelenina, takže to bude tím, že "sluneční" lidé jedí více ovoce a zeleniny. Nebo to bude olivovým olejem. Nebo jahodami. Vínem. Prostě máte velký výběr a nelze ho obhájit ani vyvrátit, protože pozorovaný jev objektivně existuje, ale příčina už objektivně určit nelze.
2. Excesy. Zaměříte se na několik mimořádných případů a pak je označíte za běžné. Kupříkladu hledáte populaci, která nějaký znak vykazuje nebo nevykazuje. Když ji najdete, tak tak ji dáte za příklad. Obvykle se bohužel dostanete na populace velmi malé (obyvatelé polynéského ostrova Tuba Tuba), takže výsledek je na úrovni statistické chyby. Přesto je to oblíbená metoda výzkumu (v komunitě XY ve městě ABC byl zjištěn dvojnásobný výskyt nemoci JKL).
Zkrátka, na lidech se to testovat nesmí (a to je dobře), takže se nikdy objektivně nedozvíme, jak to doopravdy je. Je to jak s mobily v minulém tisíciletí - myši to blbne a po desítkách hodin zabíjí. Ale to ještě neznamená, že to na lidi funguje stejně.
Nehledě na to, že navzdory populárnímu názoru není člověk jen jeden živočišný druh (respektive že by si druh homo sapiens sapiens zasloužil několik poddruhů, což by ovšem nebylo politicky korektní). Lékaři znají řadu věcí, které se u lidí liší už podle krevní skupiny. A pak je tu plno dalších velkých metabolických odchylek - část světa nemá problém v dospělosti trávit mléko jiných savců. V jiných částech světa naopak aby takového člověka pohledal. Takže i kdyby se něco objektivně prokázalo na jedné skupině lidí, tak pro jiné to platit nemusí. Víte kupříkladu, že existuje genetická odchylka, díky které jsou lidé imunní vůči malárii? Kdyby na nich někdo udělal studii o nebezpečnosti malárie pro lidskou populaci, tak bude výsledek asi dost mimo mísu. Dalším dobrým příkladem je metabolismus alkoholu. Jde o produkci jistého enzymu, který šptěpí ethanol na kyselinu octovou a methanol na kyselinu mravenčí. U nás je produkce "běžná". Ale v částech asie existuje populace, která na tom není tak "dobře", takže se ožerou jak dogy velmi rychle, i po přerušení příjmu alkoholu vydrží opilí dlouho a nemají kocovinu. No a pak věřte někomu, že "kyselina XY je pro člověka zdravotním rizikem".