O tom, že přírodní barvivo zvané henna může způsobit alergii, už jste možná slyšeli. Hrozí především lidem, kteří si nechávají hennou malovat různé obrazce na ruce, jde vlastně o jakési dočasné tetování. Jaký je však rozdíl mezi touto hennou a tou, kterou některé ženy používají k barvení vlasů?
Jedna moje známá si roky barví vlasy hennou, protože nechce používat chemické barvy, které podle ní nezdravě páchnou a jsou plné chemikálií. Vlastně jí to trochu závidím, protože umělé barvy moc nevoní ani mně. Ale na rozdíl od ní mi henna na vlasech při těch několika pokusech nikdy nechytla, a proto sázím na chemii.
Nebezpečná černá barva
Kamarádka naopak henně věří natolik, že si před pár lety nechala pomocí tohoto přírodního barviva během dovolené v Turecku namalovat orientální malůvky na ruce i nohy. Z alergické reakce, která se jí pak na těch místech objevila, se její kůže vzpamatovávala skoro půl roku. „Nejdřív jsem to vůbec nechápala, říkala jsem si henna jako henna a muž, který malůvky v hotelovém areálu prováděl, se dušoval, že má zdravotní atesty a že je vše přírodní. Mně to přišlo bezpečnější než někde na ulici,“ vzpomíná známá.
Čtěte téma: Chcete se zbavit tetování?
Vysvětlení? Henna za to vlastně nemohla, viníkem bylo černé a nejspíše syntetické barvivo, které prodavači do henny přidávají, aby byla tak tmavá, jak si zákazníci žádají. Nebo vůbec o hennu jít nemuselo, byla to prostě syntetická barva, což ale zákazník prakticky nemá šanci zjistit.
Přírodní henna je totiž červená nebo nahnědlá a zejména na snědší či opálené pokožce tak malování není skoro vidět. Jde vlastně o usušené a nadrcené původně šedozelené listy rostliny zvané henna bílá (podle barvy květů), které obsahují hojnost červeného pigmentu. Ten navíc reaguje s bílkovinami, proto tak dobře drží na vlasech nebo na kůži.
K tetování se nepoužívá čistá henna
V prázdninových destinacích jsou přitom tetování hennou hitem a rodiče je často nechávají vymalovávat i dětem, které si díky nim připadají, že mají skutečné kérky – hennou si nenechávají kreslit ornamenty, ale motivy připomínající skutečná tetování. A to celé za pár eur nebo jejich ekvivalent v místní měně.
Moji známé se na místě, kde měla ornamenty, po několika dnech kůže úporného svědění zanítila a její stav se zhoršoval, i když barva už bledla a její zbytky se snažila smýt. Takže po návratu z Turecka zamířila na dermatologii, kde jí na základě zarudlých a mokvajících puchýřů diagnostikovali alergii. Bohužel ani po mastích a lécích včetně celkových antibiotik se stav zrovna nelepšil a například na nohách, kde se podrážděná kůže dotýkala bot, má už napořád malé jizvy. Navíc se jí kvůli téhle alergické reakci začaly objevovat i další, vadí jí například prostředky na nádobí či různé další chemikálie a podobně, s nimiž dříve neměla problém.
To, že na oddělení každoročně léčí děti s reakcí na „tetování hennou“ před časem pro Zdravotnické noviny potvrdila i dermatoložka Štěpánka Čapková z pražské nemocnice v Motole. Podle lékařky svědčí o tom, že nejde o ryze přírodní hennu, i to, že barví kůži okamžitě. Skutečná henna na to, aby se projevila, potřebuje až několik hodin, kdy dojde k potřebné chemické reakci.
Stejné riziko, jako u některých barev na vlasy
Barvivo, které se používá v takzvané černé henně, je vlastně to samé, které u některých lidí způsobilo prudké alergické reakce poté, co si barvili vlasy obsahující syntetické, velmi tmavé barvivo. Většinou šlo o barvy černé nebo se černé velmi blížící. Chemicky jde o látku zvanou parafenylendiamin neboli PPD. Někdy se do henny pro větší tmavost přidává čaj nebo káva, ale efekt není zdaleka tak výrazný.
Přečtěte si: Je barvení vlasů opravdu tak škodlivé?
„Problém je v tom, že černá henna často vůbec není hennou, jde o směs s PPD,“ citoval na svém webu deník Daily Mail lékařku Lindsey McManusovou z britské alergologické společnosti, která komentovala příběh chlapce, jenž se kvůli podobné alergické reakci dokonce na čas ocitl v kómatu. Podle ní bývá tato alergická reakce u citlivých jedinců velmi prudká, i když se může projevit až po několika dnech. Navíc reakce na PPD zvyšuje riziko, že člověk bude napříště alergicky reagovat i na další podněty. A případné další setkání s parafenylendiaminem by mohlo mít ještě horší průběh.
Pozor na dětské tetování ze sladkostí
Server www.bez-alergie.cz navíc upozorňuje i na to, že podobné alergické reakce byly zaznamenány i po dětském nalepovacím tetování, které bývá například v některých sladkostech. Pravděpodobně i toto tetování totiž obsahuje parafenylendiamin, aby na kůži alespoň několik dní vydrželo. I taková zdánlivě neškodná hračka tak může spustit řetězec dalších alergických reakcí.
„Hlavním nebezpečím při vzniku senzibilizace na PPD v dětském věku je však nejen celoživotní reaktibilita na vlastní původní vyvolávající alergen, ale v rámci skupinové přecitlivělosti i možnost alergické reakce na další barviva (anilinová a azobarviva), některé složky kosmetických přípravků, a dokonce i na některé léky. Riziko se týká především anestetik prokainového a benzokainového typu, sulfonamidů, prokainamidu, antidiabetik, hydrochlorothiazidu a některých sunscreenů (silné krémy proti opalování),“ popsala dermatoložka Štěpánka Čapková.
Jinými slovy, zatímco červené nebo hnědé tetování hennou je bezpečné, černému se raději vyhněte. I když hnědé nebo červené obrázky nejsou zdaleka tak výrazné.
Čtěte dále: Chemie v kosmetice: Jedovatý šampon, toxický tampon
ČLÁNKY DO MAILU