Těžké poškození bederní páteře bude nemocí z povolání. Kritéria pro uznání jsou přísná

5. 4. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Od 1. ledna 2023 bude možné těžké poškození bederní páteře uznat jako nemoc z povolání. Pokud pacient bude chtít dosáhnout na finanční odškodnění, bude muset splnit přísná kritéria, informuje Státní zdravotní ústav.

O uznání nemoci z povolání rozhodují takzvaná Střediska nemocí z povolání spádová pro určitý kraj nebo okres. Jejich seznam najdete na webu ministerstva zdravotnictví.

Do středisek nemocné doporučují ošetřující lékaři, případně se do nich mohou pacienti sami hlásit. Musí však mít ze zdravotnické dokumentace doloženy zdravotní nálezy i celkové roční trvání pracovní neschopnosti pro danou diagnózu. Která onemocnění jsou nyní uznávána jako nemoci z povolání, najdete na Měšec.cz.

Seznam nemocí z povolání rozšířilo nařízení vlády

O tom, která nemoc bude spadat do chorob z povolání, rozhoduje vláda. Ta loni v prosinci nařízením rozhodla, že nově seznam doplní o těžké poškozením bederní páteře v důsledku vysoké zátěže fyzickou prací. Na rozšíření seznamu nyní upozornil Státní zdravotní ústav (SZÚ). 

Pacienti s těžkým poškozením bederní páteře budou moci o odškodnění žádat od 1. ledna příštího roku. „Týkat se bude zejména pracovníků ve stavebnictví, při dobývání surovin, u transportu těžkých nákladů, ale také ve zdravotnictví, pokud se prokáže, že u nich pravidelně docházelo k vysoké zátěži páteře,“ uvádí SZÚ v tiskové zprávě.

Pacient, který už nyní dlouhodobě trpí potížemi s bederní páteří a splňuje kritéria, může o uznání nemoci z povolání žádat až 3 roky zpětně od zařazení nové položky do seznamu.

Změna se dotkne odhadem 20 zaměstnanců ročně

Odborníci očekávají, že se změna nedotkne velkého počtu zaměstnanců. Lze předpokládat, že uznány budou jednotky až nižší desítky případů ročně, odhaduje SZÚ. Pacient, který bude chtít dosáhnout kvůli poškození bederní páteře finančního odškodnění, totiž bude muset splnit přísná kritéria.

Kritéria pro uznání těžkého poškození bederní páteře jako nemoci z povolání

  1. Onemocnění si vyžádalo celkem alespoň 12 měsíců pracovní neschopnosti dle zdravotní dokumentace pacienta. 
  2. Nemoc vyšetřil a zhodnotil neurolog jako nejméně středně těžké chronické onemocnění bederní páteře a jednoznačně vyloučil jiné diagnózy, například následky úrazu nebo vrozené poruchy páteře. Závažnost neurologického nálezu dosáhla požadovaného počtu bodů pro věkovou skupinu pacienta. 
  3. Závažný nález na bederní páteři byl potvrzen také vyšetřením pomocí magnetické rezonance a dosáhl požadovaného počtu bodů pro věkovou skupinu pacienta. 
  4. Riziková práce trvala nejméně tři roky, přičemž pracovní podmínky každého pacienta zhodnotil fyziolog práce na základě šetření na jeho pracovišti jako dlouhodobé a vysoce zatěžující bederní páteř. 

Pro uznání nemoci z povolání musí být splněny všechny výše uvedené předpoklady.

Zdroj: SZÚ

„Předpokládá se, že nemocní pracovali nejméně 3 roky v profesi, v níž se pravidelně vyskytuje časté ohýbání trupu anebo úklony při držení, zvedání a přemísťování těžkých břemen. Pokud pacient nevyhoví vyjmenovaným podmínkám, nemá na uznání nemoci z povolání naději. Lze očekávat, že tímto přísným sítem projde ročně přibližně 20–25 osob v celé ČR,“ komentuje nastavená kritéria Daniela Pelclová, emeritní přednostka Kliniky pracovního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

Třeba na Slovensku se tyto nemoci hlásí už od roku 2004 a počty uznaných tam jsou na úrovni jednotek případů ročně. Podobně ani v Německu nepřesahuje počet onemocnění bederní páteře 1 % uznaných nemocí z povolání a během let zvolna klesá, upozorňuje profesorka Pelclová.

Rozšíření seznamu nemocí z povolání má i preventivní význam

„Tím, že je pro uznání nemoci z povolání podmínkou trvání pracovní neschopnosti 12 měsíců kumulativně během 3 let a také podmínka nejméně tříleté rizikové práce, skýtá to možnost úpravy pracovních podmínek konkrétnímu zaměstnanci tak, aby k pokročilému postižení, které splní podmínky pro uznání nemoci z povolání, ani nedošlo,“ podotýká Marie Nakládalová z Kliniky pracovního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc.

„Zařazení konkrétní diagnózy na seznam nemocí z povolání má značný preventivní význam. Upozorní totiž zaměstnavatele na pracovní místa a činnosti, která mohou způsobit postižení, což následně vede k preventivním opatřením a konečně k možnému poklesu počtu těchto onemocnění,“ vysvětluje Vladimíra Lipšová, vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství SZÚ.

Práce ale není tím jediným faktorem, který ovlivňuje zátěž bederní páteře. „Velmi důležitou prevencí je také zdravý životní styl, zejména hlídání si nadváhy a dostatek zdravého pohybu, což ostatně platí obecně pro mnoho dalších onemocnění. Je potřeba, aby se každý z nás pravidelně a vědomě staral o své zdraví,“ doplňuje ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Pokud bude těžké postižení bederní páteře pacientovi uznáno jako nemoc z povolání, má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu a eventuálně i po ukončení pracovní neschopnosti, dále náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění úměrně závažnosti onemocnění, případně za náklady spojené s léčením. Peníze by mu vyplácela komerční pojišťovna, u které je pojištěn jeho zaměstnavatel.

Chcete mít každé ráno v mailu přehled aktuálních článků z Vitalia.cz? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze i týdenní přehled nebo také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářských cen Psychiatrické společností ČLS JEP za rok 2021 a 2022. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).