Největším kutnohorským lákadlem je jednoznačně unikátní dílo vrcholné gotické architektury, Chrám sv. Barbory. Každým rokem sem na školní výlet zamíří snad každá základní škola v republice a jelikož ani ta naše kdysi nebyla výjimkou, všechny tři lodě jsme tentokrát viděli jen z povzdálí. Alespoň máme o důvod více se sem vrátit.
Výletník, který, tak jako my, jede do Kutné Hory vlakem, by měl vědět, že město má dvě železniční zastávky. Rychlíkem dojedete na zdejší hlavní nádraží, které je na periferii a do centra města (zastávka Kutná Hora město) se musí popojet osobním vlakem „motoráčkem“, který pak pokračuje dále na jih. Osobní vlak na rychlík a opačně většinou plynule navazuje.
Cesta z města k Velkému rybníku
Z městského nádraží pak vystoupejte na Palackého náměstí, kde najdete jak informační středisko, tak modrou turistickou značku, která vás vyvede ven z města. Cesta kutnohorskými ulicemi stále stoupá a trvá jen několik minut, než město opustíte. Chvilku dokonce musíte přetrpět poměrně frekventovanou Kouřimskou ulici.
Z města pokračujte dál k obci Bylany, kde se jde hned jinak – měkce a bez zápachu zplodin z motorů. Téměř po rovině dojdete k Velkému rybníku. Dostat se sem můžete z Kutné Hory i po červené turistické značce, tzv. Královskou cestou, kterou lemují staré mlýny a je zároveň součástí Stříbrné naučné hornické stezky. Cesta je ovšem delší a vyžaduje mnohem větší pozornost. V některém příštím tipu na výlet se jí budeme věnovat samostatně.
Velký, dříve Dolní královský rybník byl obnoven v roce 1850 a okolo něj se rozprostírá chatová oblast. Nutno říci, že jednotlivá dřevěná stavení jsou tak citlivě zapasovaná do krajiny, že si jejich obyvatelé, dalo by se říci, nevidí do kuchyně, což je jinde obvyklé. Moc hezké chaty dokonale kopírují místní kopcovitý reliéf zdobený borovicemi a snad z každé je kouzelný výhled na hladinu rybníka. Turistická trasa vede bezprostředně v jejich blízkosti, takže by procházející turisté mohli sestavit jídelní lístek podle vůní, které se od chatiček linou, a najít tak inspiraci v cizích kuchyních. Jakmile se stromy a keře zazelenají, jejich obyvatelé už jim zůstanou utajeni.
Ráj pro horolezce
Příjemnou lesní cestou dojdete až ke skalám, které za dobrého počasí lákají řadu horolezců – okolí Kutné Hory je mezi horolezci vyhlášené. Je tu hned několik skal, které bývají horolezci obsypány. Zeptala jsem se jednoho z nich, čím je pro něj zrovna toto místo tak lákavé: Jednak je tu moc hezky a shora je senzační výhled, jednak se místní skála téměř neláme. Hodně horolezců je tu také proto, že místní skály mají širokou škálu obtížnosti, zalézt si tu proto může začátečník i zkušenější horolezec.
Nemusíte být ani chlápek (či dívka) na laně, abyste vystoupali na Písečný vrch (356 m), zavede vás tam turistická cesta. Výhled je odtud úžasný.
Po výstupu následuje klesání do Malešova, který se zvlášť proslavil v době husitských válek roku 1424. Tehdy táborské vojsko Jana Žižky z Trocnova na hlavu porazilo Pražany a na dlouhý čas tak uhájilo ideu husitské revoluce. Zajímavostí je v Malešově tvrz z roku 1303.
V městečku Malešově se s modrým průvodcem rozlučte a následujte červenou turistickou značku, která nejprve vede po silnici, pak uhne do lesa a silnici kopíruje, nadále zmizí v lese a zvuky motorů již turistu neruší. Lesní cestou vystoupejte k zámku Roztěž, který dnes slouží pro rekreaci milovníků golfu. Na místě dnešního zámku, který byl nejprve v barokním, později v empírovém slohu, původně stával hrad ze 14. století.
Krajina okouzlila Vrchlického i Roháče
U zámecké brány se otočte téměř čelem vzad, tak, jak velí červená a klesněte do údolí potoka Švadlenka. Místo je tak malebné, že přímo vyzývá k odpočinku. Živě jsem si tu představovala Jaroslava Vrchlického, jak zde zapisoval verše. Stezka nese jeho jméno, je známá jako Vrchlického cesta. Potok, lesy, zvuky i vůně přírody se prostě musely dostat do básní. Z poetické nálady vás po chvilce pohodlné chůze rovnou lesní cestou zaručeně dostane směr daný červenou turistickou značkou, který nekompromisně nabádá ke zdolání prudkého svahu.
Vystoupáte do polí u vesnice Polánka, kde si na poměrně frekventované silnici uvědomíte současnost, abyste se opět vrátili do minulosti, tentokrát do dob husarů. V lesích u říčky Vrchlice zní ještě dusot koňských kopyt uherského vojska, které tu zajalo Jana Roháče z Dubé, následovníka Jana Žižky z Trocnova. Připomíná ho reliéf na skále a zřícenina jeho hradu Sion. Zřícenina? Spíše kamenné pozůstatky půdorysu hradeb a hradních místností. Rozhodně výšlap stojí za to. Hrad Sion byl založen ve spěchu v roce 1426 a již za jedenáct let byl dobyt a vypálen po čtyřměsíčním obléhání.
U Sionu je rozcestí, kde začíná (nebo končí) modrá turistická trasa. Právě po ní se vydejte přes Maxovnu zpátky do Malešova, kde cesta končí na vlakovém nádraží.
Trasa Kutná Hora – Malešov – Roztěž – Sion – Malešov
Celková délka: 17 km
Doba výletu: 5 hodin
Na kole: Trasa je dobře sjízdná.
Děti: Trasa je poměrně dlouhá.
Stoupání a klesání: Cesta je v podstatě nahoru a dolů.
Značení trasy: Trasa je dobře značená.
Vaše tipy na výlet nám posílejte na vylet@vitalia.cz.
Foto: autorka