Po rovince ke kopečkům
Jako dítě jsem do kopců pod Železnými horami zabrousil na kole celkem pravidelně. Z Pardubic to není zase tak daleko, krajina se zvedá už nějakých patnáct kilometrů od města. Něco jiného je ale toulat se v podhůří celkem nízkých Železných hor, a vyjet si přímo do jejich centra – k přehradní nádrži Seč, která je častým cílem mnoha Pardubáků a dalších Východočechů.
Nejjednodušší a nejrychlejší cesta vede po hlavní silnici z Pardubic do Chrudimi, Slatiňan a přes Nasavrky směrem na Horní Bradlo. Pro cyklisty je ale málo atraktivní, a hlavně nebezpečná: je totiž hodně frekventovaná a často tu potkáte nákladní auta a kamiony. Protentokrát jsem tedy zvolil vedlejší silnice a z Pardubic se vydal přes Nemošice a Ostřešany do Chrudimi. Okresní silničky vedou poli, a na auto tu narazíte málokdy.
Okolo chrudimského letiště
O to větší šok zažijete při příjezdu do Chrudimi, kde se musíte napojit na hlavní tah a projet centrem města až na výpadovku směr Slatiňany. Přes centrum Chrudimi nevede cyklostezka oddělena od silnice, a tak je tento úsek cesty asi nejnepříjemnější z celého výletu. Jakmile vyjedete z hlavní na odbočku směr Slatiňany, hned za železničním přejezdem odbočte doprava do poměrně velkého kopce. Na odbočku vás upozorní i cedule Seč (ulice se jmenuje příhodně Sečská).
Kopec je celkem krátký a na jeho vrcholku se dostanete mezi louky, kde po pravé straně uvidíte chrudimské letiště. Pokud bude hezky, můžete se zastavit a sledovat malá cvičná letadla a „čmeláky“. Vtipné je technické vozidlo letiště – obyčejný trabant. Od letiště pokračujete po silnici dolů na nepřehlednou křižovatku u obce Podhůra – Říště. Pokud si nedáte pozor a budete se chtít vydat zkratkou, která by vám mohla ušetřit zajížďku po hlavní silnici, ztratíte se jako já v lesích okolo Rabštejna.
Každé „zakufrování“ má ale něco do sebe. Lesy v podhůří Železných hor jsou krásné a vede tudy řada značených turistických tras, takže jsem se díky nim a cyklistické mapě poměrně brzy vymotal přímo v Rabštejnu. Stoupání po lesních cestách je ale namáhavější než na asfaltce. Z Rabštejna už vede silnice až do Seče. Je to nějakých 13 kilometrů a rozhodně se máte na co dívat. Okolí je opravdu nádherné a aut tu jezdí poskrovnu. Neustálé sjíždění z kopce a vyjíždění do dalšího ale docela vysiluje.
Přes Sečskou přehradu do hor
Nepříjemný je poslední kopec před Sečí. Z Kovářova se nejprve pustíte prudce dolů, ale hned následuje stejně prudký kopec nahoru. Jakmile minete ceduli Seč, dostanete se o 400 metrů výš, než jste byli na začátku výletu v Pardubicích. To je na rovinaté Polabí docela extrém. V Seči se příliš nezdržujte. Ostatně, skoro nic zajímavého tu nenajdete. Pusťte se hned doleva odbočkou na Nasavrky. Čeká vás dlouhý a prudký sjezd k hrázi Sečské přehrady. Za ní bohužel následuje stejně dlouhé a vytrvalé, téměř nekonečné stoupání. Je dlouhé asi tři kilometry a na jeho konci budete asi dost utahaní.
Jakmile vyjedete z lesů okolo Seče, dostanete se na jakousi náhorní plošinu Železných hor a po nějakou dobu nebudete ztrácet výšku. Přes Proseč dojedete do Prosíček, odkud v dáli uvidíte televizní a rozhlasový vysílač Krásné. Odtud můžete pokračovat buď po stejné silnici dál do Horního Bradla, nebo se pustit jako já dolů do Horního Bezděkova. V druhém případě vás čeká asi pětikilometrové klesání, po kterém budete po zásluze „odměněni“ dvakrát tak delším, ale méně strmým stoupáním do Bojanova, Chlumu a Vedralky. V podstatě objíždíte kopec, na kterém stojí vysílač Krásné.
Poli zpátky do Pardubic
U obce Hodonín se napojíte na silnici, která vede z Horního Bradla a po které byste přijeli, pokud byste z Prošíček pokračovali rovně na Trhovou Kamenici. Odtud to je už coby kamenem dohodil do Nasavrk. Tady začíná ona nepěkná frekventovaná hlavní silnice na Chrudim a Pardubice, která se ale dá směrem z Železných hor dolů přežít. Zvlášť když jde o nekonečné, příjemné klesání, kdy můžete dosáhnout rychlosti až přes 50 km/h.
Pokud se vám nechce jet znovu přes Chrudim, vydejte se jako já ze Slatiňan vpravo a okresní silničkou mezi poli do obce Kočí. Sice vás čekají další menší kopečky, ty se ale dají po „velekopcích“ v Železných horách přežít. Z Kočí pokračujte přes vesnici Topol a Tuněchody do Mnětic, které už jsou v podstatě součástí Pardubic. Dál už záleží na tom, kam se potřebujete dostat. Na vlakové nádraží to je nejlepší přes Černou za Bory do centra a pak po cyklostezce.
Cyklovýlet do Železných hor vám zabere čtyři až pět hodin času. Není to žádná jednoduchá trasa, rozhodně se nehodí pro rodiny s dětmi. Pro trénink fyzičky se ale hodí náramně.
Délka: 82 km
Převýšení: 400 m
Foto: http://www.vujtek.cz, http://kudyznudy.cz, dabatáze cyklostezek Vitalia.cz