První den školky, hodná paní učitelka, hezká osobní značka u botníčku a ouha – dítě pláče nebo dokonce křičí. Nechce dovnitř, nelákají ho „nové“ hračky. Neláká ho kolektiv.
Na školku dítě připravte co nejdřív
„Příprava na školku začíná už těhotenstvím, nejpozději porodem. Tehdy se začíná vytvářet vazba mezi matkou a dítětem. Pokud se matce podaří vytvořit bezpečná vazba, je to ta nejlepší příprava na mateřskou školku a na život jako takový,“ říká dětská psycholožka Radana Farkašová a dodává, že by si dítě mělo už od narození postupně zvykat na to, že je na krátkou dobu i s jinými blízkými osobami bez matky. Ať je to otec, babička s dědou, nebo třeba teta.
Jak dítě na školku připravit?
- Odloučení: Ve dvou letech by už mohlo dítě zvládnout občasné čtyřhodinové odloučení. Tím, že matka odchází (nikdy ne tajně!) a zase se vrací, získává dítě důvěru v to, že ho neopustí.
- Herny a dětské kluby: Návštěvou heren a dětských klubů si může zvykat na velké množství dětí na jednom místě, ale i na to, že si hraje bez rodiče.
- Seznámení s prostředím školky: Máte-li kamarádku, která už má dítě ve školce, nabídněte jí občasné vyzvednutí nebo alespoň doprovod. Pokud už jedno dítě ve školce máte, je vhodné chodit ho vyzvedávat s budoucím „školkáčkem“ (většinou to ani jinak nejde), a pokud to lze, nechat ho občas si pohrát se starším sourozencem ve školce/družině. Při té příležitosti můžete s dítětem mluvit o tom, jak to ve školce chodí.
- Výběr školky: Pokud máte možnost, vyberte si školku, kam se dítě může přivést tak, jak to časově vyhovuje vám a jemu, abyste měli příjemné ráno. Pokud nelze respektovat přirozené biorytmy v těle, snažte se je upravit.
- Režim: Minimálně měsíc před zahájením MŠ je nutné nastavit režim vstávání tak, jak to bude potřebné v době docházky.
- Kamarád: To, že se dítku bude do školky chodit lépe, když tam bude mít parťáka, napadne jistě každého rodiče. Pokud žádné z jeho kamarádů do MŠ nenastupuje, zkuste najít někoho z vašeho okolí, kdo bude chodit do stejné třídy. Ve většině MŠ jsou třídní schůzky pro rodiče prvňáčků pořádány ještě před letními prázdninami.
Odborná spolupráce
Mgr. Radana Farkašová
psycholožka pracující s dětmi, dospívajícími i dospělými.
Zaměřuje se na poradenské vedení, Sandtray Play Therapy a Gestalt terapii.
Zkušenosti má jako školní psycholog a z dlouholetého působení na krizové telefonické lince. V současnosti má vlastní soukromou praxi v Praze.
Co dělat, když dítě pláče nebo křičí
Udělali jste všechno proto, aby se dítě do školky těšilo, a přesto tam váš potomek nechce chodit? Před třídou se vás drží jako klíště. Někdy přidá slzy nebo dokonce křik. Jak mu pomoci situaci zvládnout? „V první řadě si ráno přivstaňte. Z vlastní zkušenosti vím, co dokáže skutečnost, že nemáme dost času, udělat z rána, které mohlo být jinak celkem příjemné. Takže se snažíme, abychom svým napětím dítě ještě více nestresovali. Připravením oblíbené snídaně nic nezkazíte. Určitě to není vhodná doba na to nutit dítěti potraviny, které by mělo jíst, ale dlouhodobě je odmítá,“ říká dětská psycholožka.
Zvykání na školku by mělo být postupné – první den hodinu, druhý den dvě a tak dále. Tempo přizpůsobit dítěti, ne vlastním potřebám. Pokud dítě nechce, nenechávejte jej ve školce spát. Důležitá je i pravidelnost docházení. „To znamená, že se v kuse chodí a pak je v kuse volno. Docházka například pondělí, středa, pátek je pro dítě matoucí a destabilizující. Oslabuje to také jeho pozici v kolektivu – je to kamarád, který tu jednou je a pak zase není. Tedy pro ostatní děti nejistý kamarád,“ varuje Radana Farkašová.
Oporou může být dítěti i oblíbená hračka, kterou si s sebou vezme z domova.
Odměny ano, nebo ne?
Po vyzvednutí ze školky může na dítě čekat nějaká odměna. Například navštivte oblíbené hřiště nebo si zajděte do cukrárny. Odměňujte ovšem i v případě, pokud nebyl ranní příchod do školky ideální a dítě třeba plakalo.
„Odměnit za to, že dítě ve školce neplakalo, nedoporučuji. Odměňovali bychom to, že dítě potlačuje vyjadřování svých pocitů. V dospělosti by mohly mít děti obtíže s vyjadřováním i uvědomováním si svých pocitů. Nemluvě o tom, že potlačené emoce se vždy projeví onemocněním v somatické oblasti. Na oblíbené hřiště bych tedy dítě vzala, i když bych měla zprávy o tom, že plakalo,“ doporučuje dětská psycholožka.
Třeba právě na hřišti by, podle dětské psycholožky, bylo vhodné s dítětem promluvit o celém dni (jak mu ve školce bylo, co bylo nejtěžší, co se mu líbilo, jakou hračku vyzkoušelo). Na závěr může přijít ocenění za něco, co vám sdělí. Třeba že si chvíli povídalo s učitelkou nebo se zabavilo s nějakou hračkou nebo si zapamatovalo nové jméno spolužáka. „Je to lepší než hned v šatně do nebe chválit ,ty jsi šikulka, žes to tak zvládl/a!‘, protože dítě může mít pocit, že to nezvládá a taková obecná povrchní pochvala je pak jaksi mimo.“
Kolik dní nebo týdnů je pláč „v pořádku“?
Každé dítě je jiné. Některé se adaptuje po několika dnech, jiné potřebuje delší dobu. Pokud pláč přetrvává déle než dva týdny, patrně není něco v pořádku a začněte pátrat.
„Psychologa je vhodné vyhledat v případě, že se děti obávají o zdraví a život rodičů či o svůj anebo jsou přesvědčené, že se pro ně rodič už nikdy nevrátí. Tehdy, když dítě začne mít po nástupu do školky somatické obtíže (bolesti hlavy, břicha, průjmy, zvracení, zvýšenou teplotu), v noci se budí a celkově špatně spí nebo se začne znova pomočovat. Samozřejmě také v případě, kdy to rodičům navrhne učitelka. Mohlo by jít o separačně úzkostnou poruchu nebo jiný problém vázaný na školku (např. šikanu, špatné zacházení s dítětem),“ uzavírá Radana Farkašová.