Je z kovu, takže patří do šedé popelnice na kov, řekneme si třeba o kovové nádobě plné helia, z níž jsme právě na dětské oslavě naplnili balonky létající vzduchem. Jenže to se pleteme. Stejně jako špatně třídíme i jiné tlakové lahve.
Špatně vyhozených kovových obalů, které jsou stále pod tlakem a které pak v třídírnách způsobují nemalé škody, přibývá. Kam tedy patří a proč je tak důležité zbavit se jich správně?
Do komunálu nepatří
Co je to party plyn
Pod tímto označením se skrývá oxid dusný neboli rajský plyn, který se používá k omamným účelům – navozuje krátkodobé euforické stavy. Lidé ho vdechují, často tak, že ho nejdříve vypustí do nafukovacích balonků, aby se ohřál. Plní se jím šlehačkové bombičky, ale poslední roky se oxid dusný prodává i ve větším několikakilovém balení.
Prázdnou plynovou kartuši od turistického vařiče, plynovou bombu ke grilu, obal od party plynu ani prázdnou bombu od helia na nafukování balonků nemůžeme někam vyhodit jen tak bez rozmyslu. Stejně jako třeba použité nebo vyřazené hasicí přístroje.
Často se je snažíme dát do šedých kontejnerů na kov. Do jejich malých otvorů se ale velké tlakové nádoby většinou nevejdou. Vyhazujeme je proto do černých popelnic na směs. Obojí je přitom špatně, navíc jde o hazard se zdravím a majetkem druhých.
„Nádoby se stlačenými plyny jsou nebezpečné kvůli vysokému tlaku uvnitř. Vlivem tepla nebo poškození mohou explodovat, způsobit vážná poranění a poničit techniku nebo zařízení, což se nám v ZEVO Malešice skutečně děje. Na půdě samotné spalovny s tím ale v současnosti bohužel nic nezmůžeme. Možnost účinně vytřídit velké tlakové lahve ze směsného komunálního odpadu v jeho objemu z celé Prahy momentálně neexistuje,“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický.
Kam s malým prázdným sprejem?
Malé spreje od laků na vlasy, deodorantů nebo osvěžovačů vzduchu, repelentů, obranných plynů nepatří do kontejnerů na kov. Výše jmenované obaly na sobě mají symbol ohně. Jde tedy o hořlavý plyn, aerosol, kapalinu a páry. Patří do komunálního směsného odpadu nebo na sběrný dvůr.
Několikrát týdně to bouchne
Od jara roku 2023 hlásí ZEVO Malešice rapidní vzestup počtu explozí v kotlích – děje se tak až několikrát týdně. Příčinou jsou ne zcela vyprázdněné tlakové nádoby. Průměrně jednou měsíčně je pak nutno některý z kotlů dočasně odstavit úplně. Jedna taková oprava vychází na zhruba 100 až 200 tisíc korun.
Jen pro ilustraci: za jediný týden jsou pracovníci spalovny schopni najít i cca 120 kusů tlakových lahví ve výstupní škváře. Ostatní spalovny v zemi přitom nic podobného takřka neevidují. Podle zkušeností ze zahraničí jde o problematiku metropolí a velkých měst, kde bují obchod s party plyny.
Prasklá tlaková lahev
Přesně před rokem se například v areálu Pražských služeb Pod Šancemi v lisu na kovové obaly nahromadilo velké množství nevyprázdněných sprejů pod tlakem. Byť se jednalo o malé nádoby, nastala exploze a požár. „Poškozená linka byla mimo provoz skoro měsíc, vzniklé škody se pohybují v řádech stovek tisíc korun. Podstatné je, že se nikomu z občanů ani našich pracovníků naštěstí nic vážného nestalo. Za celé čtyři roky, co linku provozujeme, se podobně závažný incident nikdy nepřihodil,“ řekla tehdy generální ředitel Pražských služeb Patrik Roman.
Kam s tlakovými lahvemi?
Za určitých podmínek přijmou velké tlakové lahve od oxidu dusného ve sběrných dvorech nebo třeba v některých kovošrotech. Ministerstvo životního prostředí zároveň upozorňuje výrobce a distributory, že se i na tyto obaly vztahuje zákonná povinnost zpětného odběru.
„Důrazně žádáme občany, aby žádné tlakové nádoby neházeli do popelnic. Třeba po propan-butanu je možné prázdnou zálohovanou bombu vrátit, nebo ji nechat znovu naplnit. Hasicí přístroje zase odevzdejte specializovaným firmám. Prosíme, vždy si ověřte správný postup likvidace nebo možnosti vrácení u výrobce či prodejce. Tento druh odpadu prostě není možné jen tak někam odložit bez rozmyslu,“ připomíná Komarnický.
Možným řešením je zpětný odběr
Pražské služby ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy usilují o to, aby se bomby od oxidu dusného vůbec nedostaly do směsného komunálního odpadu, když je na ně podle odborníků možné nahlížet jako na cenný kov, který se dá recyklovat donekonečna.
Ministerstvo životního prostředí také upozornilo subjekty, které uvádějí na trh tlakové nádoby s oxidem dusným (často se prodávají pod názvem šlehačkové bomby, ale u několikakilového balení je jasné, že jeho pravý účel bude jiný), na nutnost dodržovat zákon o obalech. „V případě těchto tlakových nádob, dodávaných konečným spotřebitelům, se jedná o prodejní obaly, u kterých je potřeba plnit veškeré povinnosti, zejména zpětný odběr a využití odpadu z těchto tlakových nádob. V případě, že dodavatelé na trhu nesplní povinnost zpětného odběru nebo využití odpadu z obalů, hrozí danému subjektu nebo osobě pokuta až do výše 10 milionů korun,“ uzavírá ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů Ministerstva životního prostředí Jan Maršák.
ČLÁNKY DO MAILU