Jen co trochu sluníčko vytáhlo svými zlatými prsty květiny ze zimního spánku, bylo venku pěkně živo. Samá Mája a Vilík, a člověka to hned zas trochu víc než při nemoci svádělo pít černý čaj s kapkou citronu a medu. Jenže jak si tuhle idylickou chvilku nezkazit medem, co je jen cukrovou hmotou, ba co hůř, směsí sirupů z brambor či kukuřice? I když patříme v Evropě ke státům s nejvyšším počtem včelařů na obyvatele, máme obchody plné medu, které se s pravým včelím produktem nemají právo rovnat, natož stejně zvát.
Co všechno umožňuje legislativa EU, jak se falšuje med a jak poznat ten pravý poctivý od Máji, nám objasnil mluvčí Cechu profesionálních včelařů (CPV) Martin Macháček. V čem může býr zahraniční med odlišný od tuzemského, pak prozradí Robert Šmied z Českého svazu včelařů.
JAKÉ MEDY JSME NAŠLI V ČESKÝCH PRODEJNÁCH:
Z Číny letí na Slovensko. I takhle vzniká med ze zemí EU
Takový Penny Market ve svém regále nabízí jen takové medy, které mají vzadu na etiketě v místě původu či výrobce uvedeno: Ze zemí ES nebo ze zemí mimo ES (Evropské společenství). Beru do ruky všechny skleničky i tuby a na všech stejný nápis. Koupím-li si byť i ten nejdražší výrobek za téměř stokorunu, budu mít doma „slité pivo“ z půlky planety. „Hodně medu se dováželo z Jižní Ameriky z Argentiny. Do Evropy se ale dováží i med z Číny. V praxi to vypadá třeba tak, že se z Číny doveze med na Slovensko, zde se smíchá se slovenským a veze se do ČR. Pokud dovozce zabalí dovozový med v Česku, na výrobku může být vyrobeno v ČR – země původu z EU a mimo EU,“ vysvětluje zcela běžný koloběh medu Martin Macháček.
| Dovoz v t | Kč/kg | |
| Ukrajina | 519 | 53,6 |
| Čína | 366 | 42,1 |
| Moldavsko | 194 | 57,8 |
| Slovensko | 178 | 59,8 |
Stejně jako tomu je v jiných potravinářských odvětvích, i ve včelařině se výrobci zasazují o to, aby na produktech vyrobených v České republice byl štempl určující konkrétní zemi původu, nikoli nic neříkající EU. „Jak z údajů v tabulce plyne, rozdíl proti českému medu je především v ceně. Med ze zahraničí sice nemusí být nekvalitní, ale např. údaj ´Ze zemí mimo EU, z tropických oblastí´ umožňuje při neporušení legislativy do medu zamíchat i medy s vyšší koncentrací HMF (hydroxymethylfurfural)," varuje Robert Šmied. Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, přitom stanoví že „u medů deklarovaného původu z regionů s tropickým klimatem a směsí těchto medů může být obsah HMF nejvýše 80 mg/kg". Jinak je povolena koncentrace HMF nejvýše 40 mg/kg. U českého medu se připouští koncentrace hydroxymethylfurfuralu dokonce nejvýše 20 mg/kg u všech druhů medu.
Hydroxymethylfurfural (HMF) je ukazatelem snížení jakosti medu způsobeného nadměrným zahříváním při technologických úpravách, nevhodným a dlouhodobým skladováním, případně falšováním potravin. HMF je rovněž uznávaný ukazatel související s čerstvostí medu.
„Pokud bude na medu země původu ČR a nebude tam mimo zemí EU, je to první znak, že by to mohl být kvalitní med. Ale větší jistotu bude mít zákazník, pokud si koupí med přímo od včelaře. Dodavatelé řetězců jsou donuceni míchat směsi medů, který musí zůstat tekutý v regále prodejny až čtyři měsíce,“ říká k nabídce obchodů Martin Macháček. Tak dlouho většina českých kvalitních medů nevydrží a tuhne po několika týdnech. Pozor, to není vada, krystalizace je naopak známka kvalitního medu. Proto takový běžně v obchodě nepořídíte.
Med z brambory? Klidně
Ale že se medy stáčejí, není to, co by nás mělo nejvíc pálit. Kvůli nedostatku vstupní suroviny, resp. neochotě do ní investovat, plniči či výrobci med ředí. Sníží si vlastní náklady a podle norem EU bude všechno v lati. „Stále častěji se med ředí sirupy vzniklými štěpením kukuřice či obilí. A jaký je za to postih? Žádný, protože není porušen žádný předpis. Norma EU totiž stanoví, že med musí obsahovat maximálně určité množství vody, sacharózy, fruktózy a dalších látek. Pokud se tedy tyto parametry nepřekročí a plnící firmy jsou odborníci, kteří si na to samozřejmě dávají pozor, jsou nepostihnutelní. Pakliže je tohle všechno dodrženo, tak i kdyby byl výrobek z bramboru nebo kukuřice a měl ty správné parametry, nelze výrobce potrestat,“ šokuje mluvčí CPV.
Laboratoř prý někdy ví na sto procent, že med je falešný, ale není to nic platné, protože med neředí amatéři, kteří by uváděli na trh produkt odporující normě. Zarážející je i skutečnost, že navzdory zvyšující se spotřebě medu a jeho častým nákupům v supermarketech se jeho původu nemáme šanci dobrat, ani kdybychom všichni nosili bílé pláště v akreditované laboratoři. „Rozborem medu jsme schopni zjistit, jaká pylová zrna obsahuje. Český med by tedy měl obsahovat pylová zrna tuzemských rostlin. Tomu se však plnič vyhne vysokotlakou filtrací, která pylová zrna odstraní,“ vysvětluje další finty při falšování medu mluvčí CPV.
Jak poznat kvalitní med:
- Včely vždy produkují kvalitní med a ten podléhá krystalizaci – tuhne.
- Nespoléhejte na tekutý, s obvyklým zlatavým zabarvením, nic nezaručuje. Kvalitu nepoznají ani laboratoře.
- Kupujte pouze český med, žádnou směs ze zemí EU a mimo EU.
- Cesta ke kvalitnímu medu vede třeba skrze ceskymed.eu, kde si najdete svého včelaře z okolí a u něj pak vytvoříte zásoby.
„Nemusíte být odborník na včelařství, když se podíváte ven z okna, asi tušíte, že v tomto počasí moc medu včely nenanosí. Letošní rok bude pro producenty medu katastrofa. Po dlouhé zimě se včely tak tak daly do formy, a začalo pršet. Snůška z řepky nebyla, akáty, co kvetou u nás na Moravě, spláchl déšť. Snad dopadne med z lípy nebo lesní ke konci sezóny,“ říká Martin Macháček, čímž ukazuje na další aspekty, které budou nahrávat dalšímu falšování a dodávkám nekvalitního medu na náš trh. Vymýtit medy ředěné kukuřičným sirupem se nám během krátké doby asi nepodaří, ale podpořit české včelaře a pro sebe pořídit to nejlepší můžeme klidně teď hned.
„Tak, jako má každá rodina svého lékaře, měla by mít i svého včelaře, kterého zná, který jí garantuje kvalitu medu osobně. Pyl, který je přirozenou složkou všech medů (pokud není odstraněn ultrafiltrací, která pak znemožní určit původ medu na základě pylové analýzy), neškodí organizmu, který je na něj zvyklý,“ dodává k možné alergii Robert Šmied.
ČLÁNKY DO MAILU