Elektrošoky jsou lidovým názvem pro metodu zvanou elektrokonvulzivní léčba (ECT). A přestože z ní scény z filmů i to, jak s ní lékaři v minulosti zacházeli, udělali kontroverzní záležitost, z psychiatrie nezmizela. Naopak. V moderní podobě zažívá renesanci.
Studie: 50 % lidí, kteří podstoupili ECT, by na ni šli raději než k zubaři
„K této léčbě má veřejnost ještě často negativní postoje. Ten můj je naopak pozitivní, protože mám za 35 let praxe klinickou zkušenost s tím, jak dobře dokáže pomoci závažně duševně nemocným,“ říká primář psychiatrického oddělení v Pardubické nemocnici Jan Kolomazník.
Studie podle něj ukázaly, že největší odpor k elektrokonvulzivní léčbě mají ti, kteří s ní nepřišli do kontaktu. „Naopak nejkladnější ti, kteří ji podstoupili. Zjistilo se například, že polovina z nich by raději šla na ECT než k zubaři,“ dodává lékař s narážkou na často iracionální strach ze zákroku stomatologa.
V Pardubické nemocnici mají od podzimu k dispozici nejmodernější přístroj pro ECT. Na první pohled vypadá jeho hlavní část jako zubařské křeslo. Je kožené, černé, polohovací. Ale to hlavní z přístroje má podobu sloupu s monitorem, který se pohybuje díky čtyřem kolečkám.
Galerie: Vybavení pro elektrokonvulzivní terapii
ECT je indikována především u těžkých depresí. „Používá se i u některých typů schizofrenie a u maligního neuroleptického syndromu,“ popisuje Jan Kolomazník. Léčbou se například řeší stavy u pacientů, kterým nezabírají antidepresiva nebo mají po lécích nežádoucí účinky.
Metoda je již delší dobu u psychiatrů opět v oblibě. Účinek nastupuje rychle, zkracuje délku hospitalizace, snižuje sebevražednost a má výborný terapeutický efekt. Navíc jde o bezpečnou metodu s účinkem 80–90 %.
Pacient je při léčbě v anestezii
Léčba se provádí ve speciální prostorné místnosti s rozvodem kyslíku. Je třeba speciální lůžko, ECT přístroj s monitorováním EEG a EKG a dále vše potřebné pro anesteziologa. Provádět ji může pouze proškolený personál, a to psychiatr, psychiatrická sestra, anesteziolog a anesteziologická sestra.
Před zahájením léčby je provedeno tělesné a laboratorní vyšetření pacienta, EKG, rentgen srdce a plic. Pacient je vyšetřen internistou a anesteziologem. Před zákrokem, který se provádí ráno, nesmí jíst a pít.
Pacient je před aplikací uspán, nic jej nebolí a ani nic nepříjemného necítí. „ECT probíhá v krátkodobé celkové anestezii a v myorelaxaci 3× týdně, celkem bývá do 10–12 aplikací. K podstatnému zlepšení psychického stavu dochází po 3–5 aplikacích,“ shrnuje Jan Kolomazník.
Galerie: Nový psychiatrický pavilon v Pardubické nemocnici
Současné přístroje na trhu fungují na principu velmi krátkých elektrických impulsů, které u pacienta vyvolají kratší epileptický záchvat. To sice může znít drasticky, ve skutečnosti se ale používá elektřiny jen minimální množství.
Po zákroku jsou pacienti zvýšeně sledováni v jiné místnosti, než kde se aplikuje ECT. Většinou si ještě krátce pospí a během dopoledne odcházejí domů nebo na svůj pokoj, jsou-li hospitalizováni.
Léčba nemá žádné závažné vedlejší účinky
ECT nemá prakticky žádné vážné nežádoucí účinky. K těm, které mohou nastat, patří mírné bolesti hlavy a mírné poruchy novopaměti. „Oboje je krátkodobé,“ podotýká Jan Kolomazník. Léčba proto nevyžaduje pobyt na lůžku a mohou na ni docházet i ambulantní pacienti.
Léčbu mohou podstoupit všechny věkové skupiny od dětí po seniory, včetně těhotných žen. Konkrétně u těch s těžkými depresemi je elektrokonvulzivní léčba často šetrnější než užívání vyšších dávek psychofarmak.
To, co naopak léčbě elektrošoky brání, je zpravidla zvýšený nitrolební tlak, akutní mozková příhoda, nedávno prodělaný infarkt myokardu, aneurysma velkých cév a několik dalších chorob pro možnost tělesných komplikací. U relativních kontraindikací (například některá srdeční, plicní, neurologická, ortopedická onemocnění) je třeba zvážit míru rizika.
Po ukončení ECT pacienti fungují bez jakéhokoliv omezení. Často dotazovaná možnost řízení auta se odvíjí od psychického stavu pacienta a dávce užívaných psychofarmak.
Odborná spolupráce:
MUDr. Jan Kolomazník
Lékař s 35letou praxí, sexuolog a soudní znalec. Od roku 1995 zastává funkci primáře psychiatrického oddělení Pardubické nemocnice.
ČLÁNKY DO MAILU