Každý z nás zná velkou trampolínu, o kterou se vždy děti praly, pokud byla možnost si na ní zaskákat. Není divu, umožňuje dokonalé vyřádění. Můžete skákat opravdu vysoko, nebo zkoušet různé triky, například skoky do sedu a pak zpět do stoje, nebo salto vpřed a ti odvážnější i salto vzad, kdy překonáte přirozený strach, odrazíte se a vrhnete se vlastně naslepo do neznámého světa. Ve skutečnosti není čeho se bát, díky těžišti těla v podstatě nemáte šanci dopadnout na hlavu, vždy se tak nějak přetočíte.
Neposilujte jen svaly, posilněte i kosti, orgány nebo jednotlivé buňky
Velkou trampolínu využívají mnozí sportovci a nejde jen o olympijskou sportovní gymnastiku: trénují na ní snowboardisté, lyžaři i vodní lyžaři a jiní. Proč ovšem skákat na malé trampolíně, která vám salto rozhodně neumožní? V první řadě je to všestranně účinné, při jiných druzích cvičení se většinou zaměřujeme pouze na určitou skupinu svalů, ovšem intenzivním skákáním posilujete nejen každý sval, ale také orgány, dokonce i jednotlivé buňky, které jsou při každém výskoku stlačeny do stavu beztíže s následným rychlým navrácením do normální gravitace. Výsledek je i takový, že dochází ke zlepšení pružnosti pokožky ‒ vrásky sice skákání na trampolíně nikomu asi úplně nevyhladí (stejně tak, jako kdejaké „zázračné“ krémy), ale po pravidelném skákání bude pleť přirozeně svěží.
Trampolínou proti celulitidě
Pravidelné skákání na trampolíně, kdy se střídá výskok s doskokem, funguje jako pumpa pro lymfatický systém. Když lymfa volně proudí, odvádí z těla nahromaděné odpadní látky a látky bílkovinné povahy, které se tak rády usazují a způsobují nevzhledné dolíky na kůži zejména v oblasti hýždí, stehen, břicha nebo pažích. Celulitidu netřeba více představovat, moc dobře ji zná většina žen ‒ štíhlých i silnějších, ale objevuje se i u mužů. Chcete-li se jí zbavit, můžete se zdlouhavě a nudně mazat krémy, trávit čas v lymfodrenážních nohavicích, nebo právě skákat na trampolíně ‒ vyzkoušela jsem to na vlastní kůži a garantuji vám, že je to účinné.
O lymfodrenáži čtěte více v článku Lymfodrenáž neslouží jen k úpravě „kosmetických nedostatků“.
Miluji trampolínu!
Měla bych vás upozornit, že tento článek píše „skákající“ fanatik. Svoji první trampolínu jsem si koupila asi před deseti lety. Od té doby jsem jich stihla zničit sedm. Většinou po půlročním, téměř každodenním třicetiminutovém skákání jsem začala cítit kotníky a musela jsem si naordinovat dočasnou odvykací kúru. Klouby chrání přiměřená váha a pohyb – do této kategorie patří samozřejmě i skákání na trampolíně, které je sice jiné než skákání na tvrdém povrchu, ale i při něm dochází k působení na klouby a vazy, takže i tady je na místě opatrnost a při bolesti doporučuji poradit se včas s lékařem,
radí fyzioterapeutka Zdeňka Dvořáčková. Pokud zaznamenáte bolest kloubů, nemávejte nad ní rukou, je to signál, že není něco v pořádku, tělo tak varuje před možným poškozením.
Pokud se rozhodnete koupit si vlastní malou trampolínu, nedivte se, když vám po čase nějaké to pérko odletí, je to naprosto běžné.
Pro skákání na trampolíně je nezbytná hudba. Pouštějte si takovou, která vás baví a dokáže tzv. nakopnout. Vůbec nevadí střídání rytmů, z pomalého pérování se můžete dostat i do rychlého nízkého dupání nebo do běhu. Na trampolíně můžete nejen skákat, ale také tančit. Do pohybu zapojte ruce, vyzkoušejte twisty, zakopávání nebo křížení nohou, skákání rozkročmo i snožmo. Možností je tolik, kolik vám dovolí vaše fantazie. Přirozené vyplavování endorfinů v kombinaci s nejrůznějšími tanečními variacemi může způsobit i to, že vás při skákání na malé trampolíně přepadne záchvat smíchu. To nevadí, smějte se!
Pijte, pijte, pijte!
Skákejte v tom, co vám je pohodlné – tepláky, kraťasy, sukně, je to jedno. Ženy by si vždy měly vzít pořádně pevnou podprsenku bez kostic. Prsa po delším skákání mohou bolet. Nezapomeňte na boty. Jak jsem již zmínila výše, měly by chránit kotníky a nesmějí pochopitelně klouzat. Poblíž trampolíny mějte nejlépe čistou vodu, při skákání se totiž pořádně zapotíte.
Skákáním na trampolíně posilujete také pánevní dno, může se vám tedy stát, že tolik zábavné skákání znenadání naruší nutkavý pocit uvnitř močového měchýře.
Skáčeme nejlépe uprostřed trampolíny (kromě širokých skoků), dopadáme na celá chodidla a kolena nikdy nepropínáme. Není nutné skákat příliš vysoko a také nikdy neseskakujte z trampolíny přímo na zem. Je to neuvěřitelný šok pro klouby a nečekaný náraz by vám mohl ublížit. Pokud nevěříte, zkuste si po dvaceti minutách skákání na trampolíně jít třeba zaběhat. Vůbec netušíte, jak moc jsou vaše nohy těžké.
Skákání na trampolíně začněte zlehka, zahřejte tělo a následně se protáhněte. Teprve pak může začít se samotným skákáním. Někomu postačí patnáct minut, někdo vydrží i hodinu. Na konci se zklidněte lehkým pohupováním. Závěr (jakéhokoliv) cvičení vždy patří důkladnému protažení.
Na trampolíně nemusíte pouze skákat, skvěle se na ní posilují například břišní svaly. Stačí, když si na ni sednete a pohupujete se.
Módní jumping
Ten, kdo nechce investovat do domácí trampolíny, nebo se mu domů vedle rotopedu, veslařského trenažéru a jiných cvičebních náčiní malá trampolína už nevejde, nebo má doma nízké stropy, může zajít na hodinu jumpingu. Nabízí jej kdejaké fitcentrum a vždy bývá nával. Kapacita je bohužel vždy omezená počtem malých trampolín, proto se většinou musíte objednávat dopředu, což brání spontánní touze zařádit si. Trampolína na hodinách jumpingu disponuje pomocnými opěrnými madly, díky kterým si můžete zaskákat pořádně rychle, jen pozor, abyste ji nepřelétli (madla doma nahrazuji skříní nebo pevnými pažemi přítele). Výhodou jumpingu je bezpochyby to, že cvičíte kolektivně a tudíž vydržíte déle. Navíc by vás měla motivovat vyškolená lektorka či lektor.
Foto: 1× Wikipedie, 2× Filip Singer
ČLÁNKY DO MAILU