Pupečníková krev je bohatá na kmenové buňky, které mají schopnost obnovit imunitní systém pacienta. Transplantace pupečníkové krve funguje podobně jako transplantace kostní dřeně, ale má navíc určité výhody – buňky z pupečníkové krve jsou „mladší“ a dokážou se snáze přizpůsobit organismu příjemce.
Co se dozvíte v článku
Lukáš byl pořád nemocný
Prvním úspěšně transplantovaným pacientem byl Lukáš, který od narození trpěl závažným imunodeficitem, potýkal se s vážnými infekcemi a jeho stav se rychle zhoršoval.
„Když se Lukáš narodil, byl pořád nemocný. Měl boláky, které se nehojily, a my jsme nevěděli, co dál,“ vzpomíná Lukášův otec.
Novátorské řešení našli v Motole
V době, kdy nebylo možné najít vhodného dárce kostní dřeně, přišli lékaři z Fakultní nemocnice v Motole s průkopnickým řešením.
„Šlo o první transplantaci pupečníkové krve v České republice a vůbec o první transplantaci pupečníkové krve při této konkrétní diagnóze na světě. Dárcem se stal malý bratříček pacienta“ vysvětluje profesorka Jiřina Bartůňková, přednostka Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol.
„Pacient neměl vhodného dárce na transplantaci kostní dřeně, tak jsme s rodinou promluvili, jaké jsou možnosti, a pokud by se rodina rozhodla pro další dítě, tak bychom byli bývali schopní udělat prenatální diagnostiku a případně použít pupečníkovou krev nového sourozence,“ dodává lékařka.
Bratr bude vhodný dárce
Díky vyspělé diagnostice a jedinečným postupům, včetně prenatálního odběru krve přímo z pupečníku plodu pod ultrazvukem, se již v průběhu těhotenství potvrdilo, že nově narozený sourozenec bude vhodným dárcem.
„My jsme byli první, kdo v České republice začal provádět takzvané punkce pupečníku pod ultrazvukovou kontrolou. Tato metoda umožnila velmi rozsáhlou, širokou diagnostiku, tedy nejen stanovení krevního obrazu plodu a vyšetření infekcí, ale také jakékoli vyšetření z krve plodu,“ říká profesor Pavel Calda, vedoucí lékař Centra fetální medicíny a Oddělení ultrazvukové diagnostiky Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN.
Díky této důkladné přípravě a koordinaci mezi imunology, porodníky a hematology mohlo dojít k realizaci samotné transplantace. „Celou tuto historii provázela všechny nervozita, očekávání a napětí. Pro ty odběry neexistovala žádná technika nebo vaky, takže jsme museli používat běžné transfuzní odběrové vaky s redukovaným objemem,“ popisuje doktor Petr Kobylka z Oddělení transplantací a tkáňové banky.
Rány se hned začaly hojit
„V rámci přípravy jsme pacientovi podali léky, které oslabily jeho imunitní systém, aby mohl přijmout nové krvetvorné buňky z pupečníkové krve jeho sourozence. Samotná transplantace probíhala na tehdejší improvizované transplantační jednotce ve sterilním prostředí a výsledky byly ohromující – rány, které se dříve nikdy nezahojily, se začaly zacelovat. Tento úspěch nejen zachránil život malému pacientovi, ale zároveň odstartoval novou éru využití pupečníkové krve v léčbě,“ vzpomíná profesor Jan Starý, emeritní přednosta Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol.
„Pamatuji si z toho jen úryvky. Když jsem šel do stanu, jak mě stříhali, protože tam člověk musel být bez vlasů a tak dále,“ vzpomíná pacient Lukáš.
„Bylo mi jasné, že se nemám ani moc ptát, protože ta jistota nebyla, ačkoli si všichni přáli, nebo si mysleli, že to bude dobré. Ale ta jistota nebyla, ta není nikdy,“ říká Lukášův otec.
Dnes je pacient úplně v pořádku
Transplantace přinesla zásadní úspěch – Lukáš dnes žije zdravý a plnohodnotný život bez omezení. I po třiceti letech si zachovává zdraví, přičemž buňky jeho mladšího bratra mu stále kolují v těle.
„Žiju normálně, bez alergií nebo jiných zdravotních problémů. Není nijak poznat, že jsem prodělal tak závažné onemocnění,“ říká sám Lukáš.
ČLÁNKY DO MAILU