Zatímco v roce 2000 bylo na území naší republiky 66 především velkých pivovarů (na 59 místech), na konci loňského roku bylo ve 129 obcích a městech již 163 pivovarských podniků, zejména minipivovarů, informoval Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS). Od té doby jejich počet stoupl minimálně o pět a další, nejméně čtyři až šest, by měly být letos otevřeny.
Počet pivovarů u nás by během dvou let mohl vzrůst až na 200 či 250
Trendem je moderně uvažující vedení radnic a zastupitelé, kteří chápou pivovar, ať již malý, nebo velký, jako něco, co k místu patří a dotváří jeho společenskou a kulturní identitu. Řada měst, která v minulosti o pivovary přišla, např. byly zavřeny, se snaží najít pro areály zaniklých pivovarů nové funkce, a to nejčastěji právě s požadavkem zachování pivovarské výroby v místě. S tím souvisí i obnova výroby piva, která vede k obnově často velmi zanedbaných až zchátralých objektů. Vyplývá to z průzkumu, který svaz uspořádal, a z dalších dostupných dat.
„Pivo, pivovary a obce k sobě patřily od středověku a jejich význam si právě představitelé obcí jasně uvědomovali. Stáli o všechna privilegia, která k právu vařit pivo patřila, a tato práva si bránili,“ uvedl Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS. „Když dnes vidíme, že si obce i jejich představitelé uvědomují proměněný potenciál pivovarů, není to překvapivé, jako spíš logické. Vždyť pivo je vyráběno pro lidi a lidé tvoří pospolitost, která souvisí s fungováním genia loci. Pivovar jej ovlivňuje dnes stejně jako ve středověku,“ míní Jan Veselý.
Pivovar v obci nese výhody
Správa obcí a měst si v mnoha případech uvědomuje, že pivovary znamenají propagaci nejen samotného pivovaru a jeho výrobků, ale že často napomáhají upevňování věhlasu místa. Znamenají příležitost zaměstnat obyvatele a přinášejí finanční prostředky formou příjmu pivovarů a daní.
Pivovary jsou však zejména fenoménem, který podporuje rozvoj cestovního ruchu jak domácího, tak zahraničního. Nabízejí totiž nejen nově definované možnosti výroby a konzumace piva v jednom areálu, ale stále častěji je pivovarská činnost doprovázena výstavbou dalších zařízení vhodných pro turistiku, jako jsou kongresová centra, pivní lázně atd. Význam mají také pivní a pivovarské akce, které jsou určeny především obyvatelům místních obcí a nabízejí lidovou zábavu. Ročně přibývá kolem pěti až deseti obcí, které u nás pivní nebo pivovarské akce poprvé pořádají. Jejich celkový počet odhaduje ČSPS na více než 200 akcí ročně.
Minipivovary na vzestupu
O vzrůstajícím počtu a produkci malých pivovarů a minipivovarů i jejich stoupající aktivitě svědčí i nedávný úspěch jejich pražských prezentací. Na Žižkovském pivobraní se představilo více než 65 pivních speciálů z jejich produkce. „V roce 1989 byl jediným českým minipivovarem pivovar U Fleků, letos jejich počet dosáhl 130 a zdá se, že není konečný. Odhadujeme, že během příštích dvou let dosáhne čísla 200 až 250. Příčin jejich nárůstu může být více, ale za hlavních lze pokládat fádní chuť českého ležáku z velkých průmyslových pivovarů a zájem zákazníků o pestřejší nabídku adekvátní tomu, co již ochutnali v cizině,“ komentoval akci prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.
Čtěte dále: Proč mají nepitelná piva tolik ocenění?
Na Festivalu minipivovarů na Pražském hradě se pak sešla padesátka minipivovarů s ochutnávkou dokonce stovky druhů piv. Jan Šuráň spatřuje přednost minipivovarů mimo jiné v osobním přístupu a garanci kvality. U piva z minipivovaru je podle něj vždy zaručeno, že se jedná o pivo čerstvé, vyráběné v místě a podle potřeby. „Trvanlivost nefiltrovaného piva je totiž omezena a není možné ho na rozdíl od filtrovaných, stabilizovaných a pasterovaných piv prodávat delší dobu. Zákazníky minipivovarů láká příjemné prostředí pivovarských restaurací s možností být přímo při výrobě, vnímat atmosféru a vůni vaření piva. Je to v podstatě zážitková gastronomie.“
Pivo se vrací i do kláštera
Pivovary především k městům v Čechách, ale i na Moravě nebo ve Slezsku, neodmyslitelně patří. Vaření piva je úzce spjato s rozvojem českých měst ve středověku. Rozvoj řemeslné výroby piva nastal od 13. století se zakládáním nových královských měst, která dostávala od panovníka mnohá privilegia. Pro rozvoj pivovarství bylo důležité přidělení práva várečného, které nebylo nikdy oficiálně zrušeno, uvádí ČSPS, a práva mílového (zrušeno v roce 1788). Teprve později tato práva získala i poddanská města od příslušné šlechty. Vaření piva bylo v tomto období častým jablkem sváru.
První zmínka o vaření piva a pivovarství u nás pochází již z roku 993. Váže se k českému světci svatému Vojtěchovi a jde v ní o to, že právě mniši v Břevnovském klášteře věnují zlatavému moku větší pozornost než věřícím. Prvým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. (1061–1092) pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088, ve které mimo ostatní dary a privilegia panovník přidělil kapitule desátek chmele na vaření piva. Listina se zachovala v přepisech z 12. a 13. století. Důkaz, že pivo vařili také lidé v podhradí, najdeme v nadační listině krále Soběslava I. (1125–1140) z roku 1130, ve které se jim přikazuje platit vyšehradské kapitule desátek z přípravy piva.
Bez zajímavosti není, že v těchto týdnech dochází k obnově výroby piva ve výše jmenovaném Břevnovském klášteře. „Základním sortimentem, který budeme vyrábět, bude zatím pět druhů piva, klasická světlá dvanáctka, pšeničné pivo, tmavý ležák, polotmavý speciál 15% a silný Imperiál Pilsner 20%. Vedle toho budeme vyrábět celou řadu speciálních druhů piva s využitím různých typů sladu a odrůd chmele. Vyrábět budeme i tak zvaná archivní piva, která budou zrát řadu měsíců v dřevěných sudech,“ plánují v Břevnovském klášterním pivovaru sv. Vojtěcha. Začít se má v nejbližších dnech a klášterní pivovar tak bude dalším číslem v narůstajícím grafu pivovarů u nás.
Použité zdroje: Tisková zpráva ČSPS, Břevnovský pivovar
ČLÁNKY DO MAILU