Článek o „vaření“ s třešněmi bude tak lehoučký a nadýchaný, až mám trochu strach, aby se nerozplynul dřív, než ho dočtete. Ono totiž s rudými plody moc kulinářských skopičin nevymyslíte. Mléčný koktejl z nich neuděláte. Tedy možná reálně uděláte, ale na svém těle bych to zkoušet nechtěla.
S kombinací tekutin a třešní mám totiž svoji vlastní zkušenost.
Nepij na ty třešně vodu
„…bude tě bolet břicho!“ říkávala mi babička. Jenže to bylo něco podobného jako hlášení pana ředitele ve filmu Obecná škola:„Neolizujte v zimě kovové zábradlí“, čili: „Zkus to!“ A já to jednoho dne zkusila. Třešně byly hezky v bedničce narovnané, česaly se jedna báseň a já jich jako na potvoru snědla celkem dost. A pak hezky rychle tajně domů a napít. Vážně už nevím, co jsem pila, jestli vodu, šťávu nebo žlutou limonádu. Ale pak už si jen pamatuji, jak jsem se vrátila k třešňovému stromu, neboť tam byl celý zbytek rodiny, a jak se mi mlžilo před očima a jak jsem hezky zvracela.
„Ty ses na ty třešně napila?“ ptala se mě babička. „Nee,“ zatloukala jsem. „Tak to ses jich přejedla.“ Možná to a možná ono, a možná obojí dohromady. Nicméně jsem nepoučitelná a dodnes na třešně bezostyšně piju. Ale všeho s mírou. Tedy s mírou třešní a s mírou nápojů. Na pár třešní si dovolím vypít 1,5 až 2 dcl vody – to se obejde bez následků. S větším množstvím bych to už neriskovala.
Čtěte téma: Průjem, aneb nechtěné letní dobrodružství
Střevní potíže bohužel patří k létu, a to ani nemusíte vyjet do některé z exotických zemí.
Co se vlastně s kombinací tekutiny a ovoce v našem těle děje? Ovocné cukry začnou s tekutinou v žaludku kvasit a tvoří se plyny, které nejprve tlačí v žaludku a mohou vyvolat zvracení, stoprocentně však způsobí pocit tlaku a bolesti žaludku. A když to přežijete bez újmy, zcela jistě třešňová hmota projde do střev a pořídí vám hezký průjem. A je jedno, jestli pijete před konzumací třešní, nebo až po ní. Důležité je, že je v žaludku tekutina a v ní rozkousané třešně. S mlékem to raději vůbec nezkoušejte a už vůbec ne s kyselými mléčnými produkty.
Týká se to ovšem nejenom třešní, ale i jiného hodně vodnatého ovoce (hroznového vína, melounu, angreštu, rybízu, jahod), i když třešně v této žaludeční reakci jednoznačně vedou.
Podobná reakce vás čeká i v případě, kdy se ovoce přejíte. Takže tu platí – všeho s mírou! Obyčejně takové pokusy končí velmi nepříjemně, nejde většinou o ohrožení života, ovšem jednu výjimku zde najdeme – pozor na malé děti – ty by takové experimenty mohly odnést i pobytem v nemocnici.
Čtěte téma: Pět největších letních rizik pro vaše dítě
Během léta rapidně přibývá úrazů. Od banálních rozbitých kolen přes úžeh a spálení, zlomeniny, až po smrtelné nehody, jakou je například utonutí.
Žluté, červené, černé?
Příroda vybarvila třešně do různých barev, zajímavé jsou žluté odrůdy, pak různě do oranžova, s všemožnými „líčky“ barvy červené a samozřejmě temně rudé druhy až do černa.
Nedílnou součástí této třešňové rodiny jsou i višně a různí kříženci typu „sladkovišně“, což jsou trochu třešně, trochu višně. Ještě zmíním zajímavou odrůdu tzv. „maraší“ (někdy se používá název mareše a jiné varianty), které mají temnou barvu a lehce nahořklou příchuť, pochází z Dalmácie, a vyrábí se z nich proslulý likér maraskino.
Třešně jsou ovocem, které není kalorické, obsahuje hodně vody (80 %) a mezi ostatními látkami stojí za zmínku určitě vysoký obsah jódu, hořčíku, železa, fosforu, zinku, vitamínu C či B a betakarotenu. Zajímavé je, že višně mají oproti třešňovým kolegyním o něco vyšší obsah minerálních látek. O třešních i višních se traduje, že jsou „zabijáci tuků“, mají napomáhat k hubnutí tím, že neutralizují tukové látky, které přijímáme s potravou.
Natrháno. Co teď s nimi?
Čerstvé třešně je nejlepší brzy zkonzumovat. V lednici vydrží tak dva či tři dny bez újmy, záleží na jejich kvalitě. Pevné, hezké třešně vydrží samozřejmě déle než plody více zralé či přezrálé.
Neuchovávejte je blízko jiných aromatických potravin, protože snadno přebírají pachy z lednice, ideální je pro ně uzavřená miska, a to buď obyčejná, nebo vakuová, tam samozřejmě vydrží zas o něco déle.
Třešněmi můžeme zdobit dorty nebo zákusky (ale zase pozor, jen pár třešniček do šlehačky, aby to v žaludku neudělalo paseku). Jestliže je chcete mermomocí nějak zpracovat, pak jsou dobré třeba vypeckované a obalené jen tak v sezamovém semínku nebo v rozehřáté čokoládě.
Plody můžete také zpracovat v domácí sušičce. Sušené třešně mají jemnou sladkou chuť a jsou ještě jemnější než rozinky. Využít je pak můžete jako přídavek do vločkových směsí nebo do buchet a zákusků.
Můžeme je využít na notoricky známé bublaniny, ideální jsou na zavařování. Pak mají tu výhodu, že po tepelném zpracování nehrozí problémy, jež mohou způsobit ve stavu syrovém. Také se můžeme vrhnout do výroby džemů, kompotů, likérů nebo destilátů. Znalci si jistě připraví domácí třešňové či višňové víno.
Zavařovat se dá „s příchutěmi“
Pro zavařování si vybíráme třešně pevné a tvrdé, nepřezrálé. Zavařovat můžeme odpeckované plody nebo naopak s peckami – třešně pak mají díky nim lehce mandlovou příchuť, jakoby višňovou.
Základní suroviny:
- 1 košík třešní (2 či 3, to je jedno, zbytek se sní)
- 2 l vody
- 60 dkg cukru
Třešně odstopkujeme, dobře omyjeme a necháme cca 2 hodiny máčet ve vodě. Pro lepší účinek se přidává také trocha octa – proč? V tu dobu totiž z třešní vyplavou případní nezvaní návštěvníci. I když na druhou stranu, proč nezvaní? Jsou tam doma…
Třešně si připravíme do sklenic a můžeme přidat třeba některou z následujících dobrot:
- neloupanou mandličku (zlepší chuť)
- hřebíček
- kousek skořice
- kolečko citrónu
…a vždy vznikne trochu jiná chuťová variace.
Vodu s cukrem svaříme, horkým nálevem zalijeme třešně ve sklenicích a zavařujeme v hrnci cca 30 minut při 80 °C.
Chcete zaručeně čerstvé třešně? Vypravte se na FARMÁŘSKÉ TRHY
Přehled všemožných farmářských, venkovských a dalších trhů, pravidelně aktualizované termíny, sortiment, články k tématu…
ČLÁNKY DO MAILU