„Večer jsem si nedaleko domu u pole natrhala krásnou kytici kopřiv. Nádherné, mladé. Dokonalé na jarní očistnou kúru. Třikrát denně čaj. Kamarádka zajásala, že na ně konečně vyrazí taky. Až v noci si naštěstí vzpomněla, že dopoledne to pole něčím stříkali. Tohle bylo kousek vedle, ale stejně jsem celý svazek hodila do koše. To by byla panečku chemická pochoutka!“ „My to víme, ale jinde osvěta stále chybí,“ napadlo mě.
Zase to začíná být aktuální. Stále větší počet lidí se vrací k moudrosti našich prarodičů a občas si zpestří jídelníček nebo pitný režim bylinkami či jinými zdraví prospěšnými rostlinami. Ty se samozřejmě dají koupit sušené v lékárnách, ale proč tak činit, rostou-li zrovna čerstvé v přírodě? Zdá se, že chemická lobby se nás ve spolupráci se zemědělci snaží svou zrůdnou kontaminací všeho živého právě do těch lékáren nahnat.
V mysli mi vytanuly některé díly pořadu A dost! Jana Tuny a Jakuba Klingohra věnované používání pesticidů a následkům z toho plynoucích. Včetně slavného rozhovoru s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou z konce minulého roku, kde se zprvu zcela vykrucuje, ale následně slibuje informovat občany o stříkání pesticidy. Nemluvě o podpoře a finančním zvýhodnění zemědělců, kteří budou dodržovat zákon (sic!) a upřednostňovat biologickou ochranu rostlin před chemickou. Zamítnuto! Neskutečně složitá pravidla pro zisk minimální dotace zůstala nezměněna. Kdyby kamarádka nebyla ono dopoledne doma a postřik pole neviděla z okna na vlastní oči, nikdo by nic netušil a z ranního povzbuzení organismu kopřivovým výluhem by byla zajisté silná „chemická dobrota“.
Kvalitnější potraviny
Ne každý má možnost si bylinky pěstovat doma či na své zahrádce. Pokud se na jejich sběr vypravíte, měli byste se zamyslet, kam. Ovoce ze stromů u frekventované silnice nejspíš trhat nebudete. V tomto případě se, bohužel, jako riziková lokalita může jevit i blízkost obyčejného pole.
Nejde o totální zákaz pesticidů, vždyť používání některých druhů mají povoleno a schváleno i ekofarmáři. Spíše je třeba důsledně dbát na náhradu chemie biologickými prostředky tam, kde je to možné. Jejich spektrum se utěšeně rozrůstá a cenově jsou zhruba srovnatelné se zavedenými jedy.
Jenže vysvětlujte to zemědělci, který je zaměřen na maximalizaci okamžitého zisku. Hynou včely v okolí? Nejsou moje. Prosákne či steče chemie do spodních nebo povrchových vod? Dělám vše, co mi stát povolí. A navíc ten sympatický obchodní zástupce mi k odebraným pesticidům přihodil pár pytlů hnojiva zdarma. No nekupte to!
„Naším cílem je, aby cenově dostupné běžné potraviny bez přívlastků bio- a eko- byly zdravější a chutnější. Velice by tomu napomohlo přenastavení bodového systému integrované ochrany rostlin, aby náhradu chemických pesticidů po zemědělcích tvrdě vyžadoval,“ konstatuje David Palán z Asociace pro bezpečné potraviny. Fronta, na které ministr zemědělství Jurečka bojuje, je široká a nutno s potěšením uznat, že leckde se mu daří. Škoda, že to nelze říci o bitevním poli s názvem „omezování pesticidů“.