Trouba, nebo hrnec? Jaká jsou pravidla zavařování

Domácí lepší

Zavařování je historií prověřenou a oblíbenou metodou, jak si i do zimních měsíců uchovat úrodu ovoce a zeleniny. Marmelády, džemy, povidla, kompoty, sterilovaná zelenina, to vše jsou pochutiny, které pracují právě s principem zavaření neboli sterilace.

Domácí výrobky jsou přitom často s chutí těch kupovaných nesrovnatelné – jak jednou se zavařováním či „marmeládováním“ začnete, skoro jistě se už k průmyslově zpracovaným variantám nevrátíte.

Trouba, nebo hrnec?

Děsíte se prázdných sklenic, které musíte naplnit? Představujete si hodiny práce a nutnost speciálního vybavení? Zavařování vůbec nemusí být dřina. A dokonce nepotřebujete ani zavařovací hrnec, byť je jeho použití samozřejmě velmi praktické. Vystačíte si klidně s obyčejným hrncem, ale i troubou, mikrovlnkou, či dokonce myčkou nádobí.  

Každý způsob má svá „ale“: „Například v troubě je docela těžké udržet rovnoměrnou teplotu, zvlášť, pokud nemáte teploměr do trouby. Při zavařování v klasickém hrnci naplněném vodou je zase potřeba zajistit, aby se sklenice nedotýkaly a neklapaly o sebe, jinak hrozí jejich prasknutí. Při zavařování v mikrovlnce nelze používat oblíbené sklenice s omnia víčky, ale jen sklenice s víčky na závit, protože tu na ně působí značný tlak,“ radí Daniela Jičínská z obchodu s domácími a zahradnickými potřebami Magnet 3PAGEN.

• 
• 
• 

Dalších 6 fotografií

Základním pravidlem je čistota

Samotné zavařování je jednoduché, přesto je potřeba dodržovat určitá pravidla:

• Používejte vždy jen zcela čisté a vyvařené sklenice a víčka.
• Při výrobě marmelád, džemů a povidel nikdy neochutnávejte přímo z vařečky či lžíce, kterou vařící se směs mícháte. Přes sliny by se do ní totiž mohly dostat bakterie, které by ji pak znehodnotily. 
• Džemy, povidla a marmelády se do sklenic plní horké, a proto je potřeba nahřát i sklenice, jinak hrozí prasknutí. 
• Sklenice nesmíte nikdy plnit až po okraj, stačí 2 až 3 centimetry pod něj. 
• Hlídejte si, aby před zavíčkováním byly okraje sklenic dokonale čisté. S tím vám pomohou třeba i speciální trychtýře a zúžené naběračky.
• Zpracovávejte vždy jen důkladně omyté, plně zralé (ale ne přezrálé) plodiny, které nejsou nahnilé, potlučené či plesnivé. 
• Před zpracováním ovoce nebo zeleninu podle druhu odstopkujte, vypeckujte (můžete použít vypeckovávač), zbavte jádřinců, případně i oloupejte.

Zajímavé kombinace

Při přípravě domácích marmelád, džemů, kompotů či zavařenin všeho druhu lze popustit uzdu kreativitě a vyzkoušet různé kombinace chutí nebo méně tradiční druhy plodin. Co třeba takový džem nebo marmeláda z bezinek, moruše, rakytníku, mišpulí, hroznů, mirabelek či arónie neboli černého jeřábu?

Milovníci exotického ovoce zase mohou vyzkoušet marmeládu z kiwi, ananasu, fíků, nebo dokonce vodního melounu. A zůstat nemusíte jen u ovoce! Výbornou marmeládu, která vedle sladkosti hraje i jinými chutěmi, připravíte z rajčat, mrkve, dýně nebo například karamelizované cibule.

Použít můžete samozřejmě i kombinace různých druhů ovoce a zapojit také koření. „Skvělá je například kombinace lesních bobulí s citronem, jahod s mangem, třešní s pomerančem nebo třeba hrušek s rebarborou. Z koření a bylinek nejčastěji využijete vanilku, skořici, zázvor nebo mátu, ale třeba i levanduli, kardamom nebo tymián,“ dává tip Daniela Jičínská.

U zavařenin si zase můžete vyhrát s vizuální stránkou, když zkombinujete plodiny různých barev. Chutě si můžete vyladit opět podle sebe, obvykle se ale doporučuje míchat se sladšími druhy spíše ty kyselejší a naopak.

A pokud jde o sladkou chuť, víte, že cukr není u zavařenin zas tak potřeba? Stačí, když sáhnete po přirozeně sladším ovoci, vyberete ty opravdu plně dozrálé plody plné chuti a při zavařování přidáte špetku soli. Sůl z ovoce vytáhne sladké složky, které se v kompotu nebo i marmeládě krásně rozvinou.