Během dvou let mi zemřel syn i manžel. Okolí bylo poměrně kruté, instituce tu prostě nejsou pro nás. Ostatně v Severních Čechách se nikdy nepěstoval jemnocit, ba ani základní slušnost.
Bohužel tu nebyli ani přátelé, protože se z nich vyklubali srabi, kteří mi prý neměli nebo nevěděli, co říct. Dokonce jsem musela zjistit, že naši společní přátelé, se kterými jsme jako celé rodiny podnikali výlety a jiné akce, i děti si to užívaly, najednou byli po úmrtí manžela pryč. Takové rádobypřátele člověk nepotřebuje, ale dá to práci a bolest vymazat je ze svého života i ze života dětí.
Rozhodně je dobré změnit bydliště a práci, protože od neznámých lidí se nadějete větší slušnosti a pochopení než od tzv .přátel a známých.
Ve všem s Vámi souhlasím,mně se stalo to samé,s vyjímkou,že jsem,musela manžela a syna pohřbít v rozmezí půl roku,kolem mne byli hyeny,které tvrdily,že jsem stejně dostala hromadu peněz od státu,jelikož můj syn zahynul v Afgánistánu,neměla jsem sílu někomu něco vysvětlovat,rodina mně podržela,ale člověk stejně na bolest,která nejde popsat zůstane sám a že to přebolí není pravda,jizvy na srdci zůstanou až do smrti.