Vlákno názorů k článku Truchlíte? Není jasné, zda pomůže odžít smutek od Štěpánka - Jednoznačně nejhorší tragédií v životě je úmrtí dítěte,...
-
Štěpánka (neregistrovaný)
Jednoznačně nejhorší tragédií v životě je úmrtí dítěte, přesto nikdy nefiguruje na předních místech tabulky. Nechápu. A ať se ptám kohokoliv, se všemi se v tomto shodu. Jediné vysvětlení je pro mne to, že tabulky sestavují vždy bezdětní lidé. Myslím si, že každý se vyrovnává se svými tragédiemi jak nejlépe dokáže a snažit se říkat, co by bylo, nebo nebylo vhodné, je nesmysl.
-
Je na 5. místě. Ale o tabulky bych se moc neopírala. Ono je dost těžké exaktně určit, co je pro člověka "jednoznačně nejhorší." Jak pro koho. Záleží na mnoha okolnostech vašeho života, na vaší osobnosti... Vezměte si, že např. lidé, kterým se dítě ztratí, vnímají potom zprávu o jeho smrti jako úlevu. Protože získali jistotu. Život v nejistotě byl pro ně mnohem horší. Někdy je úlevou i smrt partnera (např. když byl tyran nebo pokud byl dlouho nemocný a trpěl). Co jednoho srazí na kolena, to jiný unese... Já bych se striktně vyhýbala jakémukoliv srovnávání, kdo to má horší nebo lehčí. To smrdí konfliktem.
Jinak osobně si myslím, že zármutek je přirozená reakce a jako takový se odžít má. Lidi by měli pochopit, že být smutný je normální, když vám někdo umře.
-
zden (neregistrovaný)
Jak nejlépe dokáže? Omyl. Tápe, neví, jak si pomoci a je vděčný za jakoukoliv radu. Mně pomohla rada zapisovat si pozitivní věci, které mi ten den přinesl. Na papíře pak ten den nevypadal vůbec tak černě.
Trpěla jsem takovým smutkem, že jsem měla úplně zablokovanou paměť, nevzpomněla jsem si na pin pro platební kartu, tak jsem zase odešla od bankomatu domů. Zapomněla jsem cizí jazyky, co jsem uměla, a vše to způsobil stres a smutek. Člověk v takovém stavu potřebuje pomoc. Neví nic.
ČLÁNKY DO MAILU