Už celých třicet let jsou tradiční prezentační i prodejní mlékárenskou akcí na Vysočině Mlékárenské dny v Přibyslavi, a bylo tomu tak počátkem září i letos. I díky tomu se účastníci této akce mohli seznámit na místě s některými produkty a jejich inovacemi, jichž si normálně nemusí mezi desítkami tisíc potravin prodávaných v tržní síti všimnout.
Co se dozvíte v článku
Mlékárenských dnů v Přibyslavi se letos zúčastnil rekordní počet 23 mlékáren, odborná porota přitom hodnotila 68 soutěžících výrobků a dalších zhruba 90 výrobků bylo na místě také možné ochutnat. Následujících několik tipů je tak pouze mini sondou do prezentované nabídky, která symbolizuje některé z probíhajících či nově se objevujících trendů.
Ekologický přístup
Jedním z trendů je ekologizace mlékárenské produkce. Zde byla reprezentována ekologickým obalem Farmářského mléka o tučnosti 3,6 procenta od společnosti Moravia. K výrobě tohoto ekologického obalu Pure-Pak Imagine se spotřebuje desetkrát méně plastů než k výrobě PET lahví, je stoprocentně biologicky rozložitelný a v praxi jde o nejekologičtější karton na našem trhu.
Část zisku z prodeje obalů jde kromě toho na záchranu lesních porostů. A protože i mléko uvnitř je dobré, mohou se spotřebitelé kupující tento produkt svým malým dílem také podílet na zlepšování stavu životního prostředí.
Vyšší podíl bílkovin
Druhým významným trendem je zvyšování podílu živočišných bílkovin v mlékárenských výrobcích. A to i v tak „profláknutých“ produktech, jako je Pribináček.
Výsledný výrobek od společnosti Savencia nese název Pribináček tvarohový a z nutričního hlediska jde tak oproti klasickému Pribináčku o kvalitativní posun.
Častou formou zvýšení podílu bílkovin je přitom skyr, který je součástí celé řady inovovaných produktů, včetně „pomazánkového másla“, čili opět klasického produktu z mlékárny Choceň, s názvem tradiční pomazánkové se skyrem. Jak navíc zdůrazňuje předseda Českomoravského svazu mlékárenského (ČMSM) Jiří Kopáček, všechny tyto inovace v praxi naplňují požadavky zdravého životního stylu.
Stoupající kvalita u malých výrobců
Podle Jiřího Kopáčka se kromě toho výrazně zvyšuje kvalita farmářských výrobků. Tyto menší producenty mlékárenských produktů nejenže nelze podceňovat, ale je třeba je považovat za odborníky dodávající na trh zajímavé produkty.
Jako příklad uvádí předseda ČMSM farmy Dvorský statek Olešenka (kozí sýry), Biofarmu DORA Ratibořice manželů Dobrovolných (kozí sýry) nebo sýrárnu Danka Červená Hora (tvarohy a sýry).
„Potěšilo mě také, že Jarošovická Sýrárna Bratří Brunnerů obnovila původní výrobu romaduru,“ konstatoval dále Jiří Kopáček. Velmi chutným a atraktivním produktem z této sýrárny je Popelák, což je sýr s bílou plísní posypaný rostlinným popelem, který podporuje růst a kvalitu použité plísně.
Neobvyklé ingredience
Za příklad zpracování netradičních ingrediencí je možné považovat také fermentované kopřivy v jedné z verzí zrajících sýrů Zlatá Praha z mlékárny v Polné. Produkt sice nezaujal odbornou porotu, chuť kopřiv je ale ve výrobku přítomná, netradiční komponent je na první pohled viditelný a spotřebitel má navíc optický dojem, že kupuje sýr s obsahem plísně typu Niva.
Nové příchutě (paprika s jalapeňos nebo česnek s bylinkami) obsahují také dipy z mlékárny Poděbrady, stejně tak lze ale také koupit nové verze „pomazánkového másla“, tedy tradiční pomazánkové s jalapeňos. Další z tradičních výrobků – olomoucké tvarůžky z Loštic – jsou zase v jedné z verzí obohacené rajčatovou směsí.
Dodat lze jen, že všechny jmenované výrobky lze koupit na tuzemském trhu v maloobchodních sítích.
Výroba mléčných produktů roste
I díky řadě nových variant a neustálému růstu kvality roste podle statistiky v ČR výroba přírodních zrajících sýrů, což je fakticky první liga mezi mlékárenskými produkty s největší přidanou hodnotou. Jen v loňském roce se podle Jiřího Kopáčka zvýšila v ČR produkce těchto sýrů meziročně o 8,3 procenta.
Patrioty také může těšit, že o plných 11 procent se loni zvýšila i výroba „pomazánkového másla“, navzdory požadavku EU uvedený produkt přejmenovat a následným obavám z důsledků takového kroku.
Celková spotřeba mléka v přepočtu na ekvivalent mléka použitého v mlékárenských produktech se navíc podle Jiřího Kopáčka loni zvýšila na 262,5 kilogramu na osobu a rok, což je významný posun oproti předchozímu roku, kdy tato spotřeba činila i tak docela nemalých 249 kilogramu na hlavu ročně.
Vše také nasvědčuje tomu, že pozitivní vztah k mléku a produktům z něj získává i nejmladší generace, soudě podle jednoho z vítězných hesel oceněných v rámci doprovodné literární soutěže pro děti, který zní: „Lepší máslo na chlebu, nežli máslo na hlavě.“ Zlatá slova.
ČLÁNKY DO MAILU