Názor k článku Týrané ženy se bojí, že jim nikdo nebude věřit, říká Iveta Wollerová od Neznámá - Domácí násilí jsem zažila. Začalo až na mateřské...

Domácí násilí jsem zažila. Začalo až na mateřské dovolené, kdy opravdu jsem na manželovi byla závislá v podstatě ve všem. Fyzické, psychické. Přidala se bezdůvodná žárlivost na vše (i na moje rodiče, na mé kamarádky) a velké finanční omezení s výčitkami o zbytečném utrácení.
Fyzické 2x do roka, vždy jsem si myslela že to je naposledy.
S dvěma dětmi jsem odešla po 14 letech. Bydleli jsem potom v malém bytě 2+kk s mámou, ale šťastná.
Nechci tady psát dlouhé povídání, ale ten stav strachu je tak hrozný, že vám sebere osobnost. Navíc se to stydíte někomu říct, věděla to jen nejbližší kamarádka.
Nejvíc si uvědomíte že je něco špatně, když nastoupíte do práce a porovnáte si vztahy i manželství kolegů a kolegyň. Navíc vám dá sílu příjem peněz, pokud se finanční smyčka utahovala na mateřské.
Jenže pak se stupňuje fyzické násilí... až jsem s dětmi utekla.
Vůbec není jednoduché odejít...