Multioborový tým specialistů ze Všeobecné fakultní nemocnice systematicky pátrá po rizicích spojených s předčasným porodem. Aktuálním výzkumem se snaží prokázat, že už v prvním trimestru těhotenství je z krevního vzorku možné poznat změny v imunitním systému, které signalizují spouštění procesu spontánního předčasného porodu.
Co se dozvíte v článku
Čím se výzkum zabývá?
Na otázky spojené s pozadím předčasného porodu a pravděpodobně i dalších diagnóz v současnosti nejlépe odpovídá reprodukční imunologie.
„Výzkum se zaměřuje na imunologické mapování u rizikových žen. Konkrétně ověřujeme, zda nejsou nosičkami zjevných poruch vrozené a získané imunity. Zjišťujeme také, že pro úspěšné těhotenství je potřeba řešit imunologické komplikace ideálně ještě před početím nebo nejpozději na počátku těhotenství,“ vysvětluje docent Michal Koucký, vedoucí Perinatologického centra Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN.
Na základě pilotních dat se lékaři dostávají k překvapivým zjištěním a výsledkům. „U dvou třetin žen, které jsme doporučily k reprodukčnímu imunologovi, byly odhaleny poruchy imunity a byla jim doporučena imunointervenční léčba imunoglobiny či kortikoidy,“ popisuje docent Koucký.
Roli hrají bílé krvinky
Ve spolupráci s reprodukčními imunology lékaři Perinatologického centra VFN zároveň zjistili, že ženy rodící předčasně mají oproti ženám, co porodí v termínu, již v prvním trimestru těhotenství zjevně snížené počty a hodnoty speciální populace bílých krvinek, tzv. T regulačních lymfocytů.
„Vede snížení vybraných typů bílých krvinek u těhotné ženy k předčasnému porodu již od počátku těhotenství, kdy žena navenek nemá žádné potíže a zdánlivě se nic neděje? To je hlavní hypotéza, kterou se snažíme ověřit,“ upřesňuje lékař.
Apolinář hledá další účastnice výzkumu
Aktuálně je vyhodnocena první etapa výzkumu a prozatím bylo vyšetřeno 35 žen, kterým lékaři pro výzkumné účely odebrali vzorky krve. „Pro následné fáze výzkumu je klíčové vyšetřit dalších 50–70 žen, které jsou aktuálně po předchozím předčasném porodu nebo těhotenské ztrátě v prvním trimestru těhotenství a chtěly by na výzkumu participovat. Apelujeme proto na ženy, které se obávají předčasného porodu, ozvěte se nám, vyšetříme vás a dohlédneme na vaše těhotenství,“ uzavírá docent Koucký.
Poradna rizikové rodičky ohlídá
Výzkum by nebyl možný bez specializované poradny. Ta se zaměřuje na ženy, u kterých lékaři evidují při otěhotnění některé rizikové faktory. To znamená, že například prodělaly potrat, mají za sebou předčasný porod nebo závažné onemocnění během těhotenství, například preeklampsii.
„V rámci prekoncepční přípravy hledáme u těchto žen ovlivnitelné rizikové faktory, jako například poruchy imunity, vady dělohy, dekompenzované interní onemocnění, a ty se snažíme řešit již před početím. Předností našeho pracoviště je široká spolupráce se specialisty napříč obory,“ popisuje Zdeněk Laštůvka, lékař prekoncepční ambulance Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN.
Právě péče o ženy ještě před početím je současným trendem perinatologické péče, zaměřuje se na optimální přípravu ženského organismu na otěhotnění a průběh budoucího těhotenství.
„Mezi rizikové faktory ovlivňující průběh těhotenství patří i výživa, interní nemoci, řádná prevence a očkování. Žena by se o nich měla dozvědět již v rámci primární péče u svého gynekologa, ten by měl případně identifikovat rizika a nasměrovat ji ke specialistovi. V oblasti výživy je třeba dbát zejména na užívání železa, kyseliny listové a případně folátů a cholinu. Důležitý je také pečlivý výběr potravinových doplňků,“ doporučuje doktor Laštůvka.
Bonding prospívá i extrémním nedonošencům
I když se miminko narodí o hodně dřív, ukazuje se, že to nejlepší, co pro něj mohou lékaři udělat, je bonding na hrudníku matky. Odborníci U Apolináře se snaží postupně měnit zaběhnutou praxi, kdy je těžce nezralé miminko odnášeno od jeho maminky, a ta ho často vidí třeba až druhý den nebo i ještě později. A to jen přes sklo inkubátoru.
Nejnovější odborné studie zkoumající časný fyzický kontakt těžce nezralých novorozenců s matkou však prokázaly, že bonding je nejen bezpečný, ale dokonce zlepšuje průběh poporodní adaptace u dětí narozených od 28. týdne výše.
„V praxi to znamená, že i těžce nezralý novorozenec s hmotností okolo 1 kg zůstane během prvních hodin života na hrudníku maminky nebo tatínka, kde mu je poskytnuta veškerá specializovaná péče, jako například ventilační podpora nebo zahájení výživy a podání léků,“ vysvětluje Tereza Lamberská, lékařka neonatologické části Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN.
Systematické zavedení bondingu nezralých novorozenců do běžné klinické praxe je však náročný proces, který klade nároky nejen na technické a personální vybavení, ale vyžaduje také změnu nastavení mysli zdravotníků.
„Pro personál je klíčové pochopení, že péče o předčasně narozené dítě v těsné blízkosti matky v časném poporodním období je přirozená a bezpečná. Často přináší i lepší výsledky ve srovnání se standardní péčí v inkubátoru a prohlubuje vzájemný vztah matky s dítětem,“ doplňuje Lamberská.
ČLÁNKY DO MAILU