Mému prvorozenému dítěti je pětadvacet, nejmladší dceři bude osm. Ve zdejších porodnicích jsem toho zažila docela hodně a viděla a slyšela ledacos.
Když jsem se v roce 2015 ocitla u Apolináře, letité vykachlíkované porodní boxy s minimem soukromí mi i tak vzaly dech. Protože například v Podolí už pár let předtím nabízeli nové porodní pokoje skutečně nesrovnatelné s tím, v čem se pod Vyšehradem rodilo v devadesátkách. Podobné a ještě útulnější porodní pokoje mají i v mnoha dalších porodnicích.
Rekonstrukce Apolináře je těžší z mnoha důvodů. Jedním z těch zásadních je samotná budova – postavená sice jako porodnice, ale už v předminulém století, dneska navíc památkově chráněná. Takže nějaké větší stavební úpravy jsou tady náročné. Přitom by to chtělo vzít skutečně z gruntu, k čemuž to snad směřuje.
Nové porodní centrum U Apolináře
Své nejspíš sehrál i hodně paternalistický přístup zdejších lékařů, kteří byli v minulosti proslulí svým nadšením pro lékařské vedení porodů. Schválně jsem si teď prošla rozhovory, které jsem s nimi v minulosti dělala. Dokola v nich zaznívalo třeba to, že naprosto prvořadé jsou zdravotnické aspekty a pohoda matek že je nepodstatná – dnes snad už i doktoři vědí, že právě psychická pohoda matky se může zásadně projevit na průběhu porodu.
Asi tedy už konečně vědí i to, že nekomplikovaný porod může vést porodní asistentka a že není nutné, aby žena vůbec viděla lékaře. Byly doby, kdy tohle přednostové a primáři tamních klinik považovali za nebezpečný nesmysl ohrožující životy matek i dětí. Mimochodem, ještě v předminulém století měla porodnice krom části vedené lékaři i část babickou. Proč zanikla, těžko říct.
Vždyť o to nikdo nestojí!
Pamatuju si taky na to, jak u Apolináře někdy před dvaceti udělali pokus s nabídkou ambulantních porodů, zřejmě proto, aby dokázali, že o takovou bláznivinu stejně nikdo nemá zájem. Neměl. Protože tahle legrace stála šest tisíc korun, a i tak se dalo jít domů nejdříve dvacet hodin po porodu, přičemž tam za matkou postupně dorazil i gynekolog a neonatolog.
Nedávalo to smysl ze zdravotnického ani ekonomického hlediska. K péči o matku i novorozence nejen v domácím prostředí je totiž plně kompetentní právě porodní asistentka, jejíž péče může být navíc hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Tohle naštěstí odvál čas a i u Apolináře se dá rodit jen s porodními asistentkami, a to dokonce i ambulantně. A je jedno, že třeba možnosti odejít pár hodin po porodu využije jen zlomek rodiček. Důležité je, že tu možnost mají, a to včetně toho, že se sem mohou třetí den vrátit na poporodní vyšetření dítěte a screening metabolických vad a vyhnou se tak debatám s dětskými praktiky, proč šly z porodnice tak brzy.
A co tam máme dál? Nemluvme hned o porodech doma, ale co takhle porodní dům? Po této možnosti volají ženy, nebo spíše páry taky nejméně dvacet let a zatím se nic nezměnilo, mimo jiné proto, že to česká legislativa neumožňuje. Porodní dům by měl být zdravotnickým zařízením, které vedou autonomní porodní asistentky poskytující zde péči péči zdravým, takzvaně nízkorizikovým ženám.
Co jste očekávali, nebo očekáváte od porodnic?
Pokud se u porodu projeví komplikace, porodní asistentka předává rodící ženu do sekundární péče, tedy do běžné porodnice, kde je přítomen lékař či lékařka. Model, který na západ od našich hranic funguje běžně a ke všeobecné spokojenosti. Tady mu zatím lékařská lobby klade příliš velký odpor.
Porody doma? Zatím ani náhodou
Mimochodem, expremiér Babiš se před necelými třemi lety nechal slyšet, že porodní dům vybuduje, a to právě u Apolináře, a krom toho taky v další pražské porodnici, v Thomayerce. Bylo to absurdní a smysl porodních domů popírající. Časem o tom mluvit přestal, asi to mezi jeho voliči zase tak netáhlo.
Co se porodů doma týče, v Česku je to riziko. Protože u nich ženám oficiálně nemohou pomáhat porodní asistentky, což je v mnoha zemích možné. Ženy tak rodí bez odborné pomoci a to samozřejmě zvyšuje pravděpodobnost, že se něco stane.
Když se porodní asistentka rozhodne ženě pomáhat, koleduje si přinejmenším o pokutu. Můžeme si samozřejmě říkat, ať tedy jdou všechny ženy do porodnic, když už je máme, a nevymýšlí si extrabuřty. Jenže ony zkrátka všechny nechtějí a raději volí porod doma bez odborné pomoci. Přitom, být u toho porodní asistentka, jde o bezpečnou volbu, jak dokládají výsledky studií i dlouhodobá zkušenost.
Tady se asi hned tak něco nezmění. Anebo možná ano? Předzvěstí změn může být nedávné rozhodnutí plzeňského soudu, který jedné asistence právě pokutu za porod doma zrušil. S tím, že přítomnost asistentky snižuje míru rizika.
ČLÁNKY DO MAILU