Spor o domácí porody v Česku dospěl do finále – včera jej ve Štrasburku projednával sedmnáctičlenný velký senát Evropského soudu pro lidská práva. Alexandra Krejzová a Šárka Dubská v něm žalují Českou republiku za to, že neměly právo rodit doma za pomoci porodní asistentky. Zatímco za české stěžovatelky zazněla fakta v podání Patricie Janssen, expertky na bezpečnost domácích porodů z University of British Columbia, zástupci vlády nabídli emoce a strašení mrtvými dětmi, uvádí v tiskové zprávě Liga lidských práv.
Domácí porod u nízkorizikových žen je bezpečný
Profesorka Patricia Janssen, která se přímo z pověření své vlády účastnila zavádění a evaluace asistovaných porodů doma v Kanadě, soudu vysvětlila, že z jejích i dalších výzkumů vyplývá, že porod doma je u nízkorizikových žen s péčí registrované porodní asistentky srovnatelně bezpečný jako porod v nemocnici, a je navíc spojen s méně invazivními zásahy do porodu.
Porodní asistentka má navíc dostatečné vybavení i schopnosti v případě nenadálé situace ženu nebo dítě stabilizovat stejným způsobem, jako to probíhá v porodnici. Podle Patricie Janssen tak nedochází k prodlevám v péči, což je v přímém rozporu s argumenty zástupců vlády. S českou vládou se neshodla ani v tom, že porody doma jsou spojeny s vyššími náklady, naopak podle kanadské praxe přinášejí až poloviční úsporu, pokud sledujeme náklady do jednoho roku života dítěte.
Porod v nemocnici je pro některé ženy nepřijatelný
Právní zástupkyně paní Dubské a právnička spolupracující s Ligou lidských práv Zuzana Candigliota ve své řeči zdůraznila, že porod doma je jako bezpečná volba podporován všemi mezinárodními odbornými organizacemi, např. Světovou zdravotnickou organizací. „Zákaz poskytování péče u porodu doma je v rozporu s mezinárodními úmluvami, které zakotvují právo na zdraví a zdravotní péči. Jeden z aspektů tohoto práva je i přijatelnost zdravotní péče pro její příjemkyně a právě to není v českém porodnictví splněno. Porod v nemocnici, kde dochází ke škodlivým praktikám, není pro některé ženy přijatelný. Chtějí rodit doma ovšem i z jiných důvodů – jednoduše proto, že domov považují nejen na základě pocitů, ale i na základě výzkumů za nejbezpečnější místo pro porod,“ uvedla Zuzana Candigliota.
Advokát Alexandry Krejzové Richard Hořejší upozornil na monopol lékařů, který si nárokuje rozhodování o ženském těle a který znemožňuje alternativy a rozhodování žen: „Přístup české legislativy předem staví zájmy žen proti zájmům dětí, což je v rozporu s mezinárodními smlouvami a rozhodovací praxí štrasburského soudu,“ a dodal, že znemožněním volby okolností a místa porodu stát fakticky vysílá signál ženám, že nejsou schopny takovou volbu bezpečně využít a ochránit své dítě. Celá kauza je tak podle něj mocenským sporem o podobu služeb v porodnictví, který již v západní Evropě a severní Americe proběhl a porod mimo porodnici umožnil bez dopadu na bezpečnost. Nyní, po pádu železné opony se tento spor pouze přesunul do východní Evropy.
Proč v Česku nejsou porodní domy?
Soudce evropského soudu zajímalo, proč v České republice nefungují porodní domy jako alternativa k porodům v nemocnici. Česká vláda se divila, že nikdo dosud o registraci porodního domu nepožádal. Ovšem zapomněla doplnit, že je to proto, že právní úprava vytvořená lékaři je nastavená tak, aby kvůli nesplnitelným podmínkám ani vznikat nemohly. Situace tak odpovídá argumentaci advokáta Richarda Hořejšího o monopolu lékařů v systému českého porodnictví. Rozsudek v tomto konkrétním soudním sporu lze očekávat v řádu měsíců.
K otázce, proč porodní domy v Česku vznikat nemohou, pořádá Liga lidských práv veřejnou diskuzi dne 11. 12. v Brně. Účast potvrdil i náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar.
Zdroj: TZ LLP
ČLÁNKY DO MAILU