Hlasová terapie může trvale vyléčit potíže s hlasem. A taky odhalit jejich nečekané příčiny

K terapeutovi se dostávají pacienti s poruchami hlasu, případně ti, kteří hlas ztrácejí nebo je velmi namáhaný. Kromě pacientů po operacích hlasivek nebo štítné žlázy to mohou být lidé s některými chorobami (roztroušená skleróza, mozková obrna, Parkinsonova nemoc). Hlasová terapie dokáže dobře posloužit také moderátorům, učitelům, hercům a klienty jsou také operátoři call center, kteří většinu své pracovní doby protelefonují.

Hlasové terapii předchází v ostravské nemocnici neurologické a foniatrické vyšetření, vyšetření hlasivek a hrtanu. Součástí samotné terapie je také měření kvalitativních hodnot hlasu a dynamický a frekvenční rozsah hlasu.

Přečtěte si také:

Ztráta a zhoršení hlasu: jak se jich co nejrychleji zbavit?

Za potížemi mohou být i léky

K péči hlasové terapeutky hrazené zdravotní pojišťovnou se pacient dostává přes doporučení lékaře. V tomto případě ORL specialisty. Určí, zda je terapie pro pacienta vhodná, či nikoliv. A pokud ano, v jakém rozsahu a v jaké délce, upozorňuje hlasová terapeutka a operní pěvkyně Markéta Drabina Schaffartzik, jež pracuje na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ve FN Ostrava.

Na prvním setkání terapeutka zjišťuje anamnézu pacienta. Cílem je najít příčinu poruch hlasu, pokud není známá. U organických poruch příčinu většinou známe. Vznikají často po operacích – často štítné žlázy či v blízkosti hrtanu. Mohou vzniknout i na základě dlouhodobé organické poruchy. U funkčních, které se objevují nejvíce, ji ale teprve při prvním sezení hledáme, popisuje Markéta Drabina Schaffartzik v novém dílu podcastu ostravské nemocnice s názvem Fajna fakultka. Terapeutka proto sleduje, jakým způsobem pacient dýchá a mluví.

Velmi častou příčinou poruch hlasu bývá reflux, a to jak jícnový, tak mimojícnový, který také poškozuje sliznici, pacient ale při něm necítí typické pálení. Někdy proto stačí vyléčit reflux a potíže s hlasem zmizí také.

Za poruchami může být i špatná práce s hlasem nebo pracovní prostředí, které hlasu nepřeje a ve kterém si hlasivky neadekvátně namáháme. 

Nejednou se už paní Schaffartzik stalo, že spolu s pacientem jako příčinu potíží odhalili nesprávně nastavenou medikaci třeba u astmatu. Pacientům, kteří používají inhalátor, nemusí sednout některé inhalační kortikoidy a projeví se to hlasovými problémy. Můžeme je odstranit tím, že mu lékař změní lék, dodává hlasová terapeutka.

Z praxe uvádí také příklad pacientů, kterým způsobovalo problémy lepidlo jeho celkové zubní náhrady. Složení dráždilo hrtan, takže i když lidé technicky správně mluvili a dýchali, měli potíže. Způsobit je může i zubní pasta v kombinaci s alergií na její složky.

Přečtěte si také:

Ztráta a zhoršení hlasu: jak se jich co nejrychleji zbavit?

Jak může terapie vypadat

Samotná terapie trvá zpravidla půlhodinu a její podoba je šitá na míru potřebám pacienta. 

Spočívá například v upravení způsobu dýchání, kdy terapeut pacienta mimo jiné třeba vede, aby se více nadechoval do bránice. Pomáhají si přitom třeba výdechem přes souhlásku Š nebo S. 

Hlasový terapeut učí pacienty také správnému frázování. Prakticky to znamená, aby hovořili v delších větách.

Pomocníkem je také metoda, při které terapeutka využívá hadičku v podobě silného brčka ponořeného ve džbánu s vodou. Do ní lze vyluzovat různé zvuku. Při jednom cvičení se terapeut třeba přesvědčí, zda hlasivky pacienta fungují při správném tlaku. V takovém případě totiž při foukání do láhve jeho tváře volně vibrují. Vibrují i hlasivky, které se tím prokrví a uvolní.

Proč je důležité nahrávání

Nejzásadnějším pomocníkem hlasového terapeuta je záznamové zařízení. Součástí prvního sezení je audiovizuální záznam, kdy pacienta nejen slyšíme, ale i vidíme, takže víme, jak sedí, jaké má postavení hlavy a hrtanu – tedy, zda třeba není příliš zvýšený. Vnímáme celkové držení těla, pohyb brady, jazyka, očí, mimických svalů… Vše souvisí s vytvářením hlasu, popisuje terapeutka v nově vybavené pracovně.

Nahrávku si terapeutka pořizuje s pomocí telefonu, poté ji ukládá do počítače. Záznam slouží pro porovnání verbální a neverbální komunikace v čase. Nemůžeme si pamatovat, jak pacient mluvil před měsícem nebo dvěma. Po třetí nebo čtvrté terapii se k nahrávce vracím, pokud vidím u onemocnění velký progres. Pokud ne, po dvou, třech měsících děláme průřezovou nahrávku a pak také jednu konečnou, dodává.

Při hlasové terapii pomáhá také audiální záznam pořízený foniatrem, protože u pacientů ověřuje tzv. dysfonii hlasu, tedy třeba chrapot, přeskakování hlasu, změnu jeho výšky a podobně.

Hudební sluch se terapeutce hodí

Jak podotýká Markéta Drabina Schaffartzik, hlasová terapie nejen nebolí, ale pacientovi by se při ní mělo výrazně ulevit, protože techniky terapeuta vedou k uvolnění hrdla nebo lepšímu dýchání. Pro to, aby terapie byla efektivní a měla dlouhodobý nebo trvalý efekt, je ale nutné, aby pacient kromě u terapeuta cvičil také doma. Jak, to mu vysvětlí právě terapeut.

To, že je paní Schaffartzik operní pěvkyní a zároveň hlasovou terapeutkou, není náhoda. Hudební sluch terapeutovi umožňuje rozpoznat, o jaké hlasové potíže se u pacienta může jednat, a pomáhá i při diagnóze – rozpoznat, kdy pacient špatně dýchá, nemá správně položený mluvní hlas, kdy tlačí do hlasivek. Markéta Drabina Schaffartzik proto není jedinou hlasovou terapeutkou ve FN Ostrava, jež se věnuje hudbě a zpěvu, nebo je má alespoň vystudovány.