Tvrzení přitom vychází z dat ze studie Foodcast 2019 mapující strukturu objednávek a vyhledávání jídel od klientů Uber Eats, které rozváží jídlo ke konečným zákazníkům.
Jinými slovy, jde o velmi malý vzorek společnosti, neboť drtivá většina lidí si buď vaří doma, nebo jde na jídlo do restauračních zařízení, a jen málo spotřebitelů si nechává vozit jídlo domů. A pokud ano, jde obvykle o nějaký typ většinou nevegetariánské pizzy. Vztahovat data Foodcast 2019 na celou společnost je tak přinejmenším velmi odvážné.
Tlak na omezení konzumace masa roste
Tlaky zejména aktivisticky laděných organizací na snížení konzumace živočišné stravy z jídelníčků ale každopádně rostou, většinou s odvoláním na nevyhovující podmínky v chovech zvířat a pseudoargumentem, že se při produkci masa spotřebuje obvykle více vody k jeho výrobě. K tomu je však třeba zopakovat, že se voda spotřebovávaná k výrobě čehokoli z planety neztrácí (ověřit si to lze i s důkazy například v Českém hydrometeorologickém ústavu), že je konzumace rostlinné stravy také pojídáním živých organismů a že vegetariánská, a zejména veganská strava je prokazatelným zdravotním rizikem, neboť tělo nemůže prostřednictvím stravy přijímat celou řadu látek, které prostě v rostlinách nejsou.
Mimochodem právě tento týden byl publikován originál i český překlad výsledků nejnovějších výzkumů dokladujících, že produkce skleníkového oteplovacího plynu metanu hospodářskými zvířaty je založena na špatných výpočtech. Jinými slovy – hodně je toho jinak, než se veřejnosti předkládá.
V hlavní roli emoce
Prognózu Uber Eats tak lze spíš vnímat jako snahu „analyticky“ podložit snahy odpůrců živočišné stravy měnit na základě emocí strukturu stravování. Opakovaně tak ostatně činí i na našem území, a to hned v několika městech, organizace s názvem Anonymous for Voiceless zabývající se právy zvířat, která promítá v ulicích a na YouTube drastické záběry z chovů zvířat. Otázkou ovšem je, jak jsou ty záběry staré, neboť podmínky chovu hospodářských zvířat se jen v posledních pěti letech výrazně změnily. Což samozřejmě neznamená, že jsou chovaná zvířata všude „happy“, excesy jsou ale stále méně početnější.
Galerie: Od telete po hamburger: Jak vzniká ikona McDonald's
Rostoucí počet spotřebitelů preferující takzvaný zdravý životní styl je nicméně skutečně realitou, což je dobře – jenže součástí skutečně zdravého životního stylu je strava pestrá a pokud možno co nejméně průmyslově zpracovaná (čili čerstvá) – ne ale veganská a vegetariánská.
A v podmínkách ČR také strava spíše levná, což je s cenami mnohých veganských produktů docela v rozporu.
Ošemetné statistiky
V této souvislosti není na škodu připomenout si nedávno publikované výsledky spotřeby potravin v naší zemi v uplynulém roce, jak je zveřejnil Český statistický úřad. Výsledky statistického šetření přitom byly většinou interpretovány jako mírný posun ke zdravějšímu životnímu stylu a zprávám obvykle dominoval rekord ve spotřebě drůbežího masa (zejména na úkor vepřového) či rostoucí spotřeba rostlinných tuků (na úkor másla).
Množství statistických dat lze ale vykládat i jinak – máslo bylo loni po celou druhou polovinu roku drahé, takže spotřebitelé sáhli po rostlinných variantách, drůbeží je ze všech základních druhů nejlevnější, klesla spotřeba chleba, který je dražší než pečivo, a klesla i spotřeba ovoce, údajně kvůli suchu, jenže díky tomu vzrostly jeho ceny. Jinými slovy, mírné změny ve spotřebě potravin v loňském roce byly spíše způsobeny cenami příslušných produktů než snahou většiny českých spotřebitelů o zdravější životní styl.
„Věřím jen těm statistikám, které jsem sám zfalšoval,“ prohlásil údajně už kdysi Winston Churchill. V mnohém to platí stále.
ČLÁNKY DO MAILU