Nejdřív maturita a přijímací zkoušky na vysokou školu, potom, jen co si mozek trochu odpočine, už zase zkoušky, a to na konci každého semestru a každá obvykle o objemu všech maturitních otázek dohromady. Potom diplomová práce a státnice… Jak jen přinutit mysl ke koncentraci na ty příšerné objemy dat, jak nakopnout šedou kůru mozkovou s vytváření spojů tam, kde si to školní osnovy žádají? Což takhle nějaké stimulanty…
Ačkoli zatím nikde ve světě neproběhl komplexní výzkum rozšířenosti různých typů legálních a ilegálních drog užívaných pro studijní účely, z různých menších studií, diskusních webů i nabídek internetových obchodů si určitý obrázek udělat lze. „Hledám rozumného psychiatra, který by mi předepsal Ritalin,“ píše v diskusi na nejmenovaném webu vysokoškolská studentka. „Ideálně mi zabírá na špatné nálady, líp se po něm soustředím, jsem klidnější, myslí mi to. Takhle si občas musím dávat amfetaminy (většinou pervitin) nebo kokain, což není ono, soustředění nic moc.“
„Jó, Ritalin, ten by chtěl každý,“ zní odpověď dalšího diskutujícího. „U nás ho ale doktoři moc nepíšou. Možná když se ti podaří, aby ti diagnostikovali ADHD (hyperaktivita, porucha soustředění), pak ano.“
Přečtěte si: Hyperaktivita: ADHD – mýtus nebo porucha mozku?
Metylfenidát, účinná látka prodávaná pod různými obchodními názvy jako Ritalin, Concerta, Focalin… je v USA předepisována dětem s poruchami pozornosti. Někteří odborníci však poukazují na její nadužívání lékaři – v současnosti bere tuto látku podobnou svým složením například pervitinu nebo kokainu 10 % všech amerických dětí!
Farmaceutické koncerny bezpochyby jásají, kromě dětských pacientů jsou častými konzumenty právě studenti. Nezískají-li od lékaře vhodnou diagnózu, koupí lék snadno na černém trhu. Pořád vyjde výrazně levněji než amfetaminy a kokain. Podle výzkumu publikovaného týmem vědců z Psychiatrického institutu Univerzity v Mainzu užívá tímto způsobem občas léky na předpis koupené na černém trhu necelé 1 % studentů, legální amfetaminy berou pro zvýšení výkonnosti necelá 3 % dotázaných. Většinou jde o studenty technických a přírodovědných oborů, které vyžadují memorování velkého množství učiv, a které mají k experimentování s různými látkami přece jen blíž.
Dexík, radost až do rána
Typickými experimentátory a pokusnými králíky v jedné osobě bývají zejména medici a budoucí farmaceuti, a to nejen v Německu, ale i u nás. Nějaký ten amfetamin byl vždy k sehnání i za hluboké totality: „Z kolejí vím, že býval populární dexfenmetrazin, zvaný též dexík,“ vzpomíná na časy svých studií plicní lékařka. „Někteří spolužáci si jej s vidinou celonočního intenzivního studia opatřili, kýžený efekt se však nedostavil. Vydrželi sice celou noc vzhůru, ušetřených 8 hodin ale strávili například hraním stolního tenisu nebo horečnatým uklízením. Já se šla raději vyspat.“
Čtěte dále: Energetické nápoje: kocovina i bez alkoholu
Jak vidno, efekt stimulantů z kategorie amfetaminů je přinejmenším sporný. „Amfetaminy bych rozhodně považoval z hlediska učení za nevhodné, některé kognitivní funkce mozku spíš zhoršují,“ říká MUDr. Tomáš Zábranský z Centra adiktologie 1. lékařské fakulty Karlovy univerzity. „U Ritalinu bych byl zdrženlivější, nicméně zdravému člověku bych ho také nedoporučil.“
S Ritalinem a podobnými prostředky zaměřenými na léčbu „hyperaktivity“ se můžeme setkat téměř všude. Pokud jste studentem střední nebo vysoké školy, je velmi pravděpodobné, že máte jeho hojné dodávky doslova po ruce – díky „dealerům“ (kolegům studentům), ochotným na vás snadno vydělat. Na některých školách užívá drogy pravidelně až 20 % studentů.
Drogy jsou v podstatě jedy. Užité množství určuje jejich účinek.
Malé množství stimuluje (zvyšuje aktivitu). Větší množství funguje jako sedativum (potlačuje aktivitu). Stále se zvyšující množství působí jako jed a může dotyčného zabít.
To platí pro kteroukoliv z drog. Liší se pouze množství potřebné k dosažení účinku.
Léky jsou také drogy. Pokud jsou užívány jinak, než jak je předepsáno, mohou být zrovna tak nebezpečné, jako ilegální látky.
www.drogy.cz
Chytré drogy
Většina studentů se ale k takto radikálním látkám naštěstí neuchyluje. Ti, kteří si nevystačí s obvyklou kombinací kofeinu, teinu, teobrominu, cukru a nikotinu, čili s kávou, čajem, čokoládou a cigaretami, se dopují rozličnými kombinacemi látek z kategorie tzv. nootropik, „chytrých drog“. Sem lze zařadit různé zázračné elixíry prodávané v internetových obchodech jako doplňky výživy.
Mezi nejčastěji používané látky patří výtažek z jinanu dvoulaločného (ginkgo biloba), který zlepšuje prokrvení celého těla, dále lecitin a DMAE, které by měly poskytovat mozku důležitý acetylcholin, látku zodpovědnou za přenášení nervových vzruchů. Oblíbená je i GABA, rovněž důležitý mozkový neurotransmiter.
Čtěte téma: Pružná GABA, pružné tělo?
Své fanoušky má rovněž Piracetam, který se obvykle předepisuje seniorům pro zlepšení průtoku krve v mozku a prevenci stařecké demence. O tom, nakolik a v jakých dávkách všechny tyto přípravky fungují, se vedou mezi uživateli vášnivé diskuse. Mladý zdravý člověk totiž obvykle deficitem žádné z uvedených látek v mozku netrpí a je tedy otázkou, zda drahé tabletky nepůsobí spíš jako placebo.
Nezávislé vědecké výzkumy, které by potvrdily výrazné zlepšení mozkových funkcí u mladých lidí v důsledku užívání nootropik, zatím neexistují. „Mně teda Piracetam funguje výborně,“ pochvaluje si student ČVUT v diskusním fóru věnovaném chytrým drogám. „Před týdnem mi přišel balíček, ještě jsem ho ani neotevřel, a hned mi to líp myslí!“ Inu, psychika je mocná.
Ale hlavní problém, a na tom se shodnou všichni studenti, není jen samotná koncentrace. Nejpodstatnější je vůbec se k učení dokopat, a na to zatím bohužel žádné prášky neexistují.
ČLÁNKY DO MAILU