Na začátek si položme jednoduchou otázku: Pokud se náš přístup k antibiotikům nezmění a budeme je nadužívat, případně užívat nesprávně jako doposud, za kolik let nám hrozí, že začneme na některá, dnes poměrně běžná onemocnění mnohem častěji umírat?
Co se dozvíte v článku
Antibiotika zachraňují životy
Odhlédněme na chvíli od právě řádící pandemie. Co se nemocí týče, pravděpodobně žijeme, alespoň tady na Západě, v nejbezpečnější době. Jistě, vážných nemocí, na které zatím nejsou léky, je stále dost. Ale běžná a poměrně častá onemocnění způsobovaná bakteriemi, jako je například angína nebo zápal plic, pravděpodobně přežijeme.
Nemoci, na které se dřív umíralo, umíme efektivně léčit. Antibiotika doslova zachraňují naše životy téměř sto let.
Pesimistická budoucnost
Podíváme-li se společně do budoucnosti, možná tam spatříme deset milionů nebožtíků ročně na celé planetě, kteří by ještě dnes měli se stejnou diagnózou vysokou šanci na přežití. Nyní už přitom přibývá rezistentních bakterií, tedy takových, na která dostupná antibiotika nezabírají. V Evropské unii v současnosti zemře každoročně zhruba 30 tisíc lidí v důsledku infekce způsobené již odolnými bakteriemi.
Lékaři v nemocnicích jsou stále častěji stavěni před problém multirezistentních infekcí a s tím spojených komplikací. Dle odhadů se bude počet rezistentních bakterií nadále zvyšovat.
Základní fakta o užívání antibiotik
- Účinkují jen proti bakteriálním infekcím.
- Neúčinkují preventivně.
- Indikace by měla být vždy v rukou lékaře.
- Ve chvíli, kdy je jejich užívání namístě, měl by se dodržovat předepsaný interval a délka terapie.
Nová antibiotika? Zázraky se nedějí často
Objevení penicilinu bylo ve své době považováno téměř za zázrak a není jasné, jak často se takové zázraky dějí. Od té doby bylo sice vyvinuto několik druhů antibiotik, ale během posledních deseti let se na trh prakticky nedostala žádná nově účinkující skupina. Nalezení jiných léků s novým mechanismem účinku proti bakteriálním infekcím by byla opět velká revoluce v medicíně.
Přestože jsou si toho farmaceutické firmy vědomy, investovat do výzkumů se jim moc nechce. Šance na zázrak je malá a finanční cena na jeho hledání přitom astronomicky vysoká.
Z těchto důvodů lze očekávat, že úmrtnost na infekční onemocnění bude opět představovat nejvýznamnější příčinu úmrtí. Mluvíme o budoucnosti, ale odpověď na úvodní otázku je zhruba třicet let. V roce 2050 již nebudeme umět některá onemocnění léčit.
Podle Světové zdravotnické organizace představuje antibiotická rezistence hrozbu pro celé lidstvo. Je to celosvětový problém a měli bychom si uvědomit, že antibiotik máme k dispozici pouze omezené množství, a pokud budou jejich účinky nadále slábnout, nebude je čím nahradit.
Bakterií se nezbavíme, a ani bychom se o to neměli pokoušet. K životu neodmyslitelně patří, ostatně bez nich by patrně život ani nebyl. „Je třeba si uvědomit, že bakterie jsou nezbytnou součástí zemského ekosystému, účastní se zejména rozkladných procesů, čímž napomáhají koloběhu látek v přírodě (tzv. rozkladači/dekompozitoři). Bez nich by život na naší planetě nebyl možný,“ řekla v rozhovoru pro Vitalia.cz Bakterie se na nás domlouvají bioložka Irena Pátková a upozornila, že dělení bakterií na hodné a zlé je zavádějící, protože všechny mohou být patogenní, tedy způsobit nějakou nemoc.
Problémům jdeme sami naproti
V žádném případě to neznamená, že by antibiotika měla být démonizována do té míry, že je budeme naprosto odmítat. V první řadě by ale měla být vždy indikovaná lékařem a v žádném případě bychom je po něm neměli požadovat.
Co to ale je správné užívání? Domníváte se, že antibiotikům alespoň laicky rozumíte, vyzkoušejte si jednoduchý kvíz na webu, který se prevenci antibiotické rezistence věnuje. Pokud nebudete mít všechny odpovědi správně, vězte, že v tom nejste sami.
Příliš si hlavu nelámeme ani s pravidly užívání. Antibiotika se přitom musejí užívat v předem stanovených intervalech. Pokud na dávku zapomeneme, nelze to dohnat dvojnásobným podáním další dávky. Stejně tak je nutné předepsaná antibiotika dobrat bez ohledu na to, že se již cítíme o poznání lépe, případně je jejich vysazení nutné vždy konzultovat s ošetřujícím lékařem.
Loňský průzkum agentury Engage Hill a REMMARK ale odhalil, že antibiotika běžně užíváme i proti nemocem, na které nezabírají. Třetina občanů České republiky se například domnívá, že jim antibiotika pomohou s rýmou.
Až polovina antibiotik je podle Heleny Žemličkové, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika, podávána nesprávně a bohužel je zřejmý určitý benevolentní přístup i mezi mladými lidmi: „Podle průzkumu jsme v rámci dotazování zjistili, že prakticky polovina Čechů ve věku 16 až 24 let po lékařích aktivně vyžaduje antibiotika a mají velkou tendenci k tomu, aby se antibiotiky léčili sami,“ zmínila v rozhovoru pro Studio ČT24.
Největší problém je v tom, že lidé si nechávají zbylá antibiotika v domácích lékárnách takzvaně „pro strýčka Příhodu“ a užívají je svévolně při dalších příznacích. Tématu jsme se více věnovali v samostatném článku.
ČLÁNKY DO MAILU