Program pro pacienty s bludy dostal zelenou v úhradách, nemocní ho ale využívat nemohou

13. 11. 2023

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Jednoduchá forma vzdálené pomoci, která u pacientů se schizofrenií předchází tomu, aby skončili v nemocnici kvůli návratu bludů a halucinací. To je léta odborníky vyvíjený, unikátní český program Itareps. Jenže zatímco od zdravotních pojišťoven by se po letech mohl dočkat úhrad, v praxi vázne a pacienti jej aktuálně nemohou používat.

Projekt Itareps, jenž pomáhá zejména pacientům se schizofrenií, se dostal do nešťastné fáze. Po letech se může poprvé dočkat toho, že jej systematicky začne hradit první zdravotní pojišťovna. I toho, že hrazeno kolem něj bude dle předpisů vše.

Co se dozvíte v článku
  1. Hradit program chce první pojišťovna
  2. Změny ve vyhlášce
  3. Happy end v nedohlednu?
  4. Komu je Itareps určen
  5. Psychotická onemocnění
  6. Jak Itareps funguje
  7. V čem tkví jeho výhody

Úleva pro psychiatrické pacienty ale nepřichází. Místo širšího uplatnění v praxi ale kvůli financování Itareps už více než tři roky stojí. A nerozběhne se nejspíš ani v nejbližších týdnech či od nového roku. Chybí totiž podpis klíčové smlouvy mezi vlastníkem projektu a firmou, která mu zajišťuje IT podporu.

Hradit program chce první pojišťovna

Itareps je ve vyhláškách určujících, co, komu a za kolik se bude hradit z veřejných peněz od roku 2014. Jenže do širší praxe jej to nedostalo. „Žádná z pojišťoven jej nechtěla nasmlouvat,“ připomíná autor projektu, lékař Filip Španiel. Výsledkem je, že program pacienti nepoužívají přes tři roky, protože na jeho provoz neměl peníze Národní ústav pro duševní zdraví (NUDZ), jenž jej vyvinul a patří mu.

Situace Itarepsu se ovšem může změnit. Jednak proto, že na jeho hrazení kývla první zdravotní pojišťovna. A pak také proto, že od ledna 2024 se pro něj příznivě mění také pravidla úhrad.

Staňte se rybářem na Vysočině, radí psycholog, jak se vyhnout syndromu vyhoření Přečtěte si také:

Staňte se rybářem na Vysočině, radí psycholog, jak se vyhnout syndromu vyhoření

Hradit z veřejného zdravotní pojištění chce program Oborová zdravotní pojišťovna (OZP). „OZP je připravena k okamžitému spuštění programu, s lékaři máme všechno smluvně podchycené a připravené,“ potvrzuje její mluvčí František Tlapák.

Dodává, že OZP, která pojišťuje 770 tisíc klientů, předpokládá zapojení maximálně 200 pojištěnců s diagnózou psychotického onemocnění. Po ročním vyhodnocení průběhu a výsledků projektu můžeme parametry upravit, podotýká František Tlapák s tím, že až po roce se pojišťovna rozhodne, zda program zařadí do standardně poskytovaných a hrazených zdravotních služeb.

Z veřejného zdravotního pojištění by Itareps pro pojištěnce OZP měl stát 1,8 milionu korun. Jde o roční náklady pro 200 pacientů. Pojišťovna si ale slibuje, že ve finále ušetří, protože se předejde části ambulantních kontrol a také pobytům v nemocnici. Za nejdůležitější považujeme to, že díky tomuto systému se podaří včas předejít i nezanedbatelnému objemu hospitalizací. O jaký objem těchto služeb nakonec půjde, by mělo vypovědět závěrečné vyhodnocení pilotního programu, dodává mluvčí pojišťovny. 

Vědci se zaměřili na efekt metody Wima Hofa. Nepomáhá srdci ani psychice, tvrdí teď Přečtěte si také:

Vědci se zaměřili na efekt metody Wima Hofa. Nepomáhá srdci ani psychice, tvrdí teď

Změny ve vyhlášce

Úhradě Itarepsu nahrává i to, že od ledna příštího roku vyhlášky Ministerstva zdravotnictví rozšiřují okruh toho, co má být u programu nově hrazeno z veřejných peněz. „Zařazení pacienta do telemedicínského projektu prevence relapsu u psychotického onemocnění vyžaduje několik nezbytných činností, které nebyly pokryty stávajícími výkony,“ říká důvodová zpráva k novele jedné z vyhlášek. 

Podle dokumentu mají zdravotní pojišťovny souhrnně proplácet zařazení zhruba 90 pacientů do Itarepsu za rok.

Co mají pojišťovny hradit od ledna 2024

  • Screening vhodného pacienta v ambulanci odborného psychiatra.
  • Instruktáž pacienta a případně rodinného příslušníka lékařem ohledně obsluhy systému Itareps.
  • Registrace pacienta a případného rodinného příslušníka v anonymizované formě do příslušného webového rozhraní, a tedy aktivace programu pro zařazeného pacienta.

Zdroj: Odůvodnění návrhu vyhlášky seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami

Happy end v nedohlednu?

Zdá se tedy, že tomu, aby Itareps pomáhal i v budoucnu, nestojí nic v cestě. Jenže situace je jiná. Program už více než tři roky pacienti nepoužívají. „Nebyly peníze na jeho provoz,“ říká Filip Španiel s tím, že Itareps museli od pacientů stáhnout, když skončila jeho finanční podpora jedné z farmaceutických firem.

Nyní by peníze přijít mohly, a to z OZP. „Máme připravenou a vzájemně schválenou metodiku, včetně podmínek a pravidel pro poskytování této péče, a to i včetně seznamu lékařů-psychiatrů, kteří mají zájem o poskytování této služby svým pacientům,“ popisuje mluvčí OZP. Autoři Itarepsu doufají, že když se projekt osvědčí u ní, kývnou na něj i ostatní zdravotní pojišťovny.

Pojišťovna ale zatím Itareps hradit nemůže. Chybí totiž podpis klíčové smlouvy mezi NUDZ a firmou, která ústavu zajišťuje softwarovou podporu projektu. „V současné době ještě není uzavřeno jednání mezi NUDZ a společností, která má mít na starosti technické zabezpečení, potvrdil na dotaz Vitalia.cz mluvčí NUDZ Jan Červenka. Vitalia.cz kontaktovala i společnost MindPax, jež Itareps s NUDZ vyvíjí. Na zaslané dotazy ale nereagovala.

V čem spočívá brzda Itarepsu

Podle informací Vitalia.cz je důvodem váznutí podpisu to, že v případě, že NUDZ špatně odhadne nacenění programu, tedy majetku státu, hrozí tomu, kdo smlouvu podepíše, potenciální trestní stíhání. Redaktorka proto kontaktovala ministryni pro vědu a výzkum Helenu Langšádlovou s dotazem, zda uvedení do praxe vázne kvůli špatně postavené legislativě. Odpovědí je, že aplikace (transfer) poznatků z vědeckého výzkumu do praxe je obecně v ČR možný. O tom, že situace ovšem není pro vědu ideální, svědčí fakt, že ministryně nedávno informovala o přípravě nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu.

Jde o brzdu, která brání nejen v úhradách OZP, ale i jiných zdravotních pojišťoven. „Jde o smluvní vztah mezi poskytovatelem a správcem systému, do kterého OZP nevstupuje. Musíme tedy vyčkat, až bude vše po právní stránce vypořádáno a projekt bude moci začít,“ dodává František Tlapák.

Podle NUDZ ale bude tato překážka odstraněna. „Naším záměrem je zajistit včasné fungování systému Itareps v reálném provozu v návaznosti na úhradovou vyhlášku na rok 2024. Věříme, že o tom budeme moci informovat co nejdříve,“ dodává Jan Červenka.

Komu je Itareps určen

Itareps není novinkou. Vyvíjen je již 18 let, řadit jej lze mezi tzv. telemedicínu, o níž se hojně hovoří až v posledních několika letech. Je tedy nejspíš vůbec nejstarším telemedicínským projektem v ČR.

Program je určen např. pacientů se schizofrenií, ale i jinými psychotickými duševními chorobami doprovázenými bludy a halucinacemi. Při relapsu neboli vzplanutí těchto nemocí jsou ve stavu, kdy jsou schopni, aniž by si to uvědomovali a dokázali to ovlivnit, ublížit sami sobě nebo svému okolí.

Psychotická onemocnění

  • Schizofrenie
  • Postschizofrenní deprese
  • Schizoidní a paranoidní porucha osobnosti
  • Schizotypní porucha
  • Trvalá porucha s bludy (dříve paranoia)
  • Schizoafektivní porucha

Zdroj: Wikisofia.cz

Jak Itareps funguje

Itareps stojí na používání SMS. Od pacienta, případně i jeho blízkého, vyžaduje každý týden vyplní odpovědí na deset otázek. Jde o stručnou záležitost, protože se dá zvládnout za pět minut. 

Dotazník prostřednictvím SMS pacient, případně i jeho blízký, odešle do databáze. Ta používá algoritmus, jenž odpovědi vyhodnotí. Pokud u pacienta došlo k nějakému výkyvu, odešle jeho ošetřujícímu lékaři e-mail. Psychiatr proto dokáže na dálku rozpoznat časné varovné signály návratu nemoci. Pokud varování přijde, zdravotníci pacientovi sami aktivně zavolají, pozvou si ho na kontrolu a společně rozhodnou, jak upravit léčbu, aby nedošlo k tzv. relapsu. Tedy návratu stavu, jenž je zvládnutelný pouze v nemocnici. 

Cílem Itareps je tedy přecházet hospitalizacím u pacientů, kteří docházení na ambulantní léčbu. „Program podle provedených studií snižuje počet hospitalizací a hospitalizačních dnů o 70 procent,“ uvádí důvodová zpráva k novele sazebníku výkonů.

Věříte, že existuje souvislost mezi kondicí vaší střevní mikroflóry a kondicí vaší psychiky či vašeho myšlení?

V čem tkví jeho výhody

Pro psychotické nemoci je charakteristická významná míra relapsů. Do dvou let od první epizody dojde k opětovnému vzplanutí nemoci u 60 procent, do pěti let u 80 procent nemocnýchPsychotická onemocnění proto patří v tuzemsku dlouhodobě mezi diagnózy, kvůli kterým psychiatričtí pacienti končí nejčastěji v nemocnici.

Kromě komplikací v jejich životech tento fakt s sebou nese i zvýšené náklady na zdravotní péči. Nemocní s relapsem vykazují oproti stabilním pacientům třikrát vyšší náklady na léčbu, poukazuje důvodová zpráva k novele sazebníku výkonů.

OZP vyčíslila, že průměrná délka hospitalizace u pacienta s diagnózou schizofrenie je 144 dnů. Náklady za 200 hospitalizovaných pacientů se schizofrenií činí u této pojišťovny za jeden rok cca 40 milionů korun.

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářských cen Psychiatrické společností ČLS JEP za rok 2021 a 2022. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).