Příští rok půjde více peněz na ošetření dětí, zubaře i paliativní či jednodenní péči

Oproti letošnímu roku ale rezort zatáhl za pomyslnou brzdu, protože v porovnání s vyhláškou platnou pro rok 2023 je přidání na úhradách o dva procentní body nižší. Předloni úhradová vyhláška pro rok 2023 počítala s osmiprocentním navyšováním.

Úhrady porostou v průměru méně

Kromě zpomalení tempa růstu se ministerstvo pro příští rok rozhodlo poprvé přidat některým skupinám zdravotníků více než jiným. Zvýhodněni by měli být ti, kteří poskytují méně dostupnou péči. Nebo tu, jež chybí v některých regionech ČR. „Máme několik oblastí, u kterých jsem řekli, že jsou našimi prioritami,“ potvrdila Helena Rögnerová, vrchní ředitelka sekce pro ekonomiku a zdravotní pojištění Ministerstva zdravotnictví.

„Plynou z toho kontroverze, protože toto rozdělení vytváří vítěze a poražené. Jde ale o účelné vynakládání prostředků, které je vhodnější než plošné ‚práškování‘ penězi pro všechny stejně,“ obhajuje postup Tomáš Troch, ředitel odboru regulace cen a úhrad. Na Ministerstvu zdravotnictví má mimo jiné na starosti právě tvorbu úhradové vyhlášky.

Kam půjde víc peněz

Stomatologie

Dostupnost stomatologické péče je podle Tomáše Trocha „jednou z velkých bolístek českého zdravotního systému“, a proto se pro příští rok dočká „velkého balíčku podpory“. „Od něj si slibujeme, že situaci stabilizuje, tedy zabrání odchodu části stomatologů do čistě soukromého sektoru. A možná přesvědčí mladé, nastupující lékaře, aby se zapojili do systému veřejného zdravotního pojištění a zlepšili dostupnost hrazené stomatologické péče,“ komentoval změny ředitel odboru.

Rezort proto příští rok přidá stomatologům na úhradách 11,5 procenta v průměru. O něco vyšší budou mít úhrady ti, kteří se věnují i dětským pacientům.

Navýšení úhrad se týká preventivních prohlídek, pak také např. ošetření kořenových kanálků. Jako příklad zástupci ministerstva zmínili čištění kanálků předních zubů. „Dosud to bylo hrazeno směšnou částkou nezohledňující náklady, úhradu proto pro příští rok razantně navyšujeme, aby se tato péče stala v nějakém rozumném rozsahu dostupnou z veřejného zdravotního pojištění,“ podotýká Tomáš Troch.

Úhradová vyhláška také navyšuje platby z veřejného zdravotního pojištění za „bílé“, tedy fotokompozitní, plomby. Nárok na úhradu z veřejných peněz ale novely nemění, takže zůstává zachován jen pro pro děti a u dospělých jen u předních zubů.

Přečtěte si také:

Jaké plomby, kdy a komu hradí zdravotní pojišťovny

Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera ale české pacienty příští rok žádná velká změna nečeká. „Není pravda, že stomatologii narostou peníze o 11 %. Ministerstvo by nemělo říkat nepravdy,“ napsal lékař na síti X. „Počítali jsme to s pojišťovnami rok (ve stomatologii je to složité), pak se ubralo, že pojišťovny až na VZP nechtějí dát na stomatologii peníze. Pak to celé bez konzultace přepsal úředník, který tvrdí 11 %, ale nepočítal to. A nakonec nám sebrali ještě 2 % pro nemocnice,“ dodal. Jak ale na tiskové snídani novinářům řekla Helena Rögnerová, systém zdravotního pojištění si nemůže dovolit přidávat 15 %, jak si stomatologové vyjednali s VZP, ostatní pojišťovny s tím ale nesouhlasily.

Dětští praktici

Společně s praktiky pro dospělé jim příští rok o 10 % vzroste kapitační platba, kterou dostávají fixně každý měsíc na každého registrovaného pojištěnce a která tvoří zhruba polovinu příjmu ordinací.

„O 10 % vzrostou také úhrady za preventivní prohlídky dětí, očkování apod. Nově také zavádíme plošně tzv. bonifikační výkony, které lékaři budou pojišťovnám vykazovat navíc při každém kontaktu s pacientem do 18 let věku,“ vysvětluje Tomáš Troch. 

Bonifikační výkony se nebudou týkat jen praktiků, ale také třeba stomatologů nebo psychi­atrů a psychologů. 

Přečtěte si také:

Pozor na falešné SMS, vypadají jako od VZP

Bonifikaci dostávají lékaři i nyní jako tzv. epizodu péče, příští rok ale bude výrazně vyšší. Navíc bude rozdělena na tři sazby: nejvyšší bonifikace bude při ošetření dětí do šesti let, o něco nižší při ošetření dětí ve věku šest až 12 let a jinou, zase o něco nižší částku lékaři dostanou při ošetření pacientů od 12 do 18 let.

Cíl je jasný, ministerstvo chce zejména absolventům ukázat, že obor praktického dětského lékařství je atraktivní. V ČR je totiž nyní mnoho dětských praktiků v důchodovém věku a mladí nepřibývají. Bonifikace cílí také na zubní lékaře, z nichž ne každý chce kvůli náročnosti péče ošetřovat děti. Dětská specializace ovšem v ČR ve stomatologii chybí.

Co naopak úhradová vyhláška pro rok 2024 nepřinese, jsou u praktiků platby pro tzv. sdružené praxe, v nichž by pod jednou ordinací rotovalo více lékařů. Sdružené praxe by mohly do práce přilákat např. dětské lékařky na rodičovské, protože by jim umožňovaly mít pouze částečné úvazky. „Tuto cestu podporujeme, zatím ale nebylo technicky možné ji zavést, protože nemáme v ruce definici, co to sdružená praxe je. Máme k nim celou řadu připomínek, takže debata o sdružených praxích poběží určitě i příští rok, kdy bychom přípravu pro ně mohli dokončit,“ vysvětluje pro Vitalia.cz ředitel odboru úhrad.

Jednodenní péče

Nově budou moci systematicky a plošně na základě vyhlášek další jednodenní péči poskytovat ortopedi, urologové, ORL specialisté a gynekologové a další budou přibývat v úhradové vyhlášce pro rok 2025.

Podle ředitele odboru regulace cen a úhrad Ministerstva zdravotnictví budou pojišťovny příští rok v rámci jednodenní péče hradit dvakrát až 2,5krát více výkonů než letos. To znamená, že budou přibývat další centra jednodenní péče a pacienti se musí připravit na to, že stále častěji budou operováni tzv. miniinvazivními metodami a do 24 hodin od zákroku poputují z nemocnice na doléčování domů.

„Např. v ortopedii pojišťovny už dříve individuálně jednodenní péči podporovaly. Díky změnám ve vyhlášce ale dojde jednak k navýšení úhrad a jednak k jejich rozšíření na všechna pracoviště, která by jednodenní péči chtěla dělat, ale zatím k tomu neměla podmínky. To se týká i nemocnic, v nichž máme stále 35 tisíc nemocničních artroskopií, jež bychom postupně chtěli převést do jednodenní péče,“ vysvětluje Tomáš Troch.

Mezi nově hrazené miniinvazivní výkony s navázanou jednodenní péčí patří např. kryoablace, tedy zničení nádoru pomocí extrémního chladu. Ta může být použita mimo jiné k léčbě nádorů jater, ledvin, muskuloskeletálního systému, plic či prsou. Nově budou hrazené také endoskopické operace v obličeji (např. tzv. srovnání kostí u zlomenin obličeje, endoskopie čelistních dutin, endoskopie slinných žláz). V úhradách přibývají také další operace s pomocí robota v urologii (některé zákroky na močovodu a v močovém měchýři, uzlinách či v dolní duté žíle).

Přečtěte si také:

Jediný den v nemocnici i po operacích nádorů či srdce. Do práce se ale člověk hned nevrátí

Dětská psychiatrie

Úhradová vyhláška upřednostňuje jak služby psychiatrů, tak psychologů. „Jsme si vědomi toho, že situace v dětské psychiatrii je kritická. Nejen, že chybí odborníci, ale po covidu extrémně vzrostla poptávka, proto na příští rok jsme připravili trojkombinaci podpory,“ uvádí Tomáš Troch. Podle něj se proto ti, kteří pečují o duševní zdraví dětí, mohou dočkat po Novém roce celkového navýšení příjmů o 17,5 %, což by mohlo motivovat k tomu, aby si budoucí lékaři vybírali tyto specializace.

Dětských psychiatrů nebo klinických psychologů se týká prioritizace úhrad na základní péči. To znamená, že oproti letošku budou plošně navýšeny o 8 %.

Druhá bonifikace spočívá ve změnách v sazebníku výkonů. Změnila se jejich struktura a bodové ohodnocení, což znamená, že lékaři za péči dostanou zaplaceno více. Podle Tomáš Trocha se navýšení týká např. sérií testů (např. testy ADOS). „Testování dětí bylo dlouhodobě velmi podhodnocené, příští rok se jejich cena zreální,“ podotýká ředitel odboru regulace cen.

Přečtěte si také:

Novinky v ambulancích dětských psychologů: Panenky či bludiště pomáhají odhalit i autismus

Třetí zdroj navýšených příjmů u nich tvoří rovněž bonifikace pro ošetření dětí, které se týkají také praktických dětských lékařů či stomatologů.

Změna úhradové vyhlášky a sazebníku výkonů pak přináší do dětské psychiatrie úhradu nového, telemedicínského výkonu – tzv. distanční (tj. vzdálený) kontakt v pedopsychiatrii. „Nedostatek pedopsychiatrů nebo jejich absence v určitých regionech způsobuje ohrožení místní a časové dostupnosti pedopsychiatrické péče. Distanční kontakt zefektivní a zkvalitní péči (sníží počet ambulantních návštěv, návštěv pohotovostních služeb, krizových center, hospitalizací, zklidní pacienta v období akutní krize). Tím, že se pedopsychiatrická péče stane dostupnější, zlepší se psychické zdraví zejména adolescentů a méně duševních poruch bude protahovat do dospělosti,“ vysvětluje důvodová zpráva k upravenému sazebníku výkonů.

Obecně pak chce rezort pokračovat v částečném rušení lůžek s tím, že psychiatričtí pacienti (vyjma těch ve stavu vyžadujícím akutní péči) mají být léčeni ambulatní formou, tedy tak, že docházejí do ordinace nebo do centra duševního zdraví, kde je zajištěna tzv. komunitní péče. Jak ale zaznělo ze strany lékařů a odborníků v dokumentu nedávno odvysílaném Českou televizí s názvem Co je ti? Nic., lůžka nelze rušit, dokud neexistuje dostatečná síť zařízení ambulantní péče. Jenže ta v ČR, navzdory před lety zahájené reformě péče o duševní zdraví, chybí. Navíc u dětí je počet lůžek zcela nedostatečný a tito pacienti na hospitalizaci, třeba i po sebevražedném pokusu, musí čekat i týdny na jiných odděleních. Rušení lůžek pro děti ale rezort v dokumentech k novelám vyhlášek nezmiňuje.

Paliativní péče

Dostatečná není ani péče o lidi v závěru života. Ostatně Nejvyšší kontrolní úřad nedávno konstatoval, že v ČR „stále chybí ucelená koncepce paliativní péče, ve které by Ministerstvo zdravotnictví jasně definovalo, jak by se měla tato oblast rozvíjet, a to včetně finančního a časového plánu“. Rezortu pak vytkl, že se „této oblasti zatím věnoval jen částečně a definoval jen dílčí úkoly“.

Nezávisle na zprávě úřadu zástupci ministerstva konstatovali, že v úhradové vyhlášce je paliativní péče vedena jako priorita. Kamenné hospice proto dostanou příští rok na úhradách přidáno 10 %. „Vidíme tady potřebu jejich dalšího rozvoje,“ říká Tomáš Troch. Více peněz od zdravotních pojišťoven dostanou také mobilní hospice.

Podpora této péče by se měla projevit ale také v nemocnicích, kde chce ministerstvo vyšším nárůstem úhrad podpořit fungování paliativních týmů. 

Co se týká novinek, sazebník výkonů nově počítá např. s úhradou zavedení a výměny tzv. nasogastrické sondy v domácím prostředí. Dosud to bylo možné jen v ambulanci nebo nemocnici.

Přečtěte si také:

Takto v praxi můžete využít bonusy od VZP: zorientujte se v nabídce příspěvků

Novelizovaná vyhláška pozmění také podmínky pro hrazení péče o pacienty se vzácnými nemocemi. Každé z tzv. ERN pracovišť pečujících o ty se vzácnými diagnózami (zapojených do evropských sdružení poskytovatelů péče těmto pacientům) získá příští rok fixní částku jeden milion korun a k tomu ještě další peníze za každého pacienta, jenž centrem projde. Tyto platby navíc mají sloužit k pokrytí organizačních a výzkumných nákladů spojených s diagnózou vzácných chorob. V ČR je ERN center na dvě desítky.

Změny se dotknout také péče ve specializovaných centrech, která podávají např.  biologickou léčbu. Tato forma péče patří mezi ty, u nichž je tempo růstu nákladů nejrychlejší. Příští rok sem půjde o pět miliard korun navíc. Ministerstvo pokračuje v tom, aby nemocnice vč. center dostávaly za shodnou péči plošně podobné platby. Rozhodlo se také, že centrovou péči vyčlení z paušálních plateb pojišťoven (zálohové měsíční platby) tak, aby úhrady šly za pacientem a nemocnice dostávaly peníze za odvedenou práci.

Více by měly dostat také urgentní příjmy nemocnic. U nich příští rok ministerstvo nastaví nový model financování. To bude mít tři složky. Bližší detaily na pracovní snídani k novele úhradové vyhlášky nezazněly. 

Více peněz původně mělo jít také na zajištění lékařské pohotovosti praktickými lékaři. „To jsme ale zrušili a ještě o tom povedeme příští rok debatu, protože je potřeba, aby tam byla dohoda napříč tímto segmentem,“ uvádí Tomáš Troch.

Přečtěte si také:

Kde fungují pohotovosti přes noc a kde už lékaře nonstop neseženete

Novinky v úhradách

Vyhláška spolu se sazebníkem zavádí po Novém roce úhradu některých novinek. První z nich je program ITAREPS, jeho vývoj spadá pod psychiatra Filipa Španiela z Národního ústavu pro duševní zdraví. Jde o aplikaci v mobilu, jež u pacientů např. se schizofrenií či jiným psychotickým onemocněním s bludy a halucinacemi pomáhá na dálku předejít atakám nemoci a hospitalizaci. A to díky pravidelnému vyplňování dotazníku. Program vyvinutý Španielovým týmem úspěšně funguje v ČR už 15 let, teď se ale teprve dočká systémové finanční podpory.

Vyhlášky pro příští rok počítají také s hrazením preventivního vyšetření kůže dermatoskopem. To sice zdravotní pojišťovny proplácí už nyní, nejde ale o prevenci, protože hrazené je jen u pacientů, kterým to doporučil lékař.

Zajímavou novinkou je hrazení nové terapie u lidí ochrnutých v důsledků úrazu krční páteře či onemocnění, jakým je amyotrofická laterální skleróza či jinou neurodegenerativní nemocí. Tito lidé jsou často odkázáni na dýchání s pomocí umělé plicní ventilace, při kterém je ovšem ohrožuje infekce. Příští rok ale pojišťovny začnou proplácet laparoskopické voperování elektrod do bránice, což nemocným umožní dýchat fyziologicky, tedy bez pomoci přístroje. Tím se výrazně sníží riziko úmrtí. Důvodová zpráva uvádí, že takových operací by se v ČR mohlo dělat ročně do deseti.

Novinkou bude také hrazení možnosti na dálku upravit terapii v případě léčby silné bolesti, při které má pacient voperovaný stimulátor do páteře. Také v tomto případě jde o úhradu nástroje tzv. telemedicíny.

U žen s poruchou plodnosti ve věku 22 až 40 let pak nově pojišťovny budou hradit vyšetření tzv. ovariální rezervy. Tedy počtu vajíček, který říká, kolik času má ještě žena na založení rodiny.

Pro diagnostiku roztroušené sklerózy, Alzheimerovy nemoci, Parkinsona nebo jiných typů demence je důležité, že pojišťovny začnou hradit vyšetření tzv. lehkých řetězců neurofilament (NFL). Jde o laboratorní vyšetření mozkomíšního moku, odebraného lumbální punkcí z páteřního kanálu. Jeho cílem je včasnost diagnózy a také včasné rozlišení toho, o kterou chorobu se jedná.

Přečtěte si také:

Lékaři umí z krevních testů odhalit, kolik času ženě zbývá na založení rodiny

Unikáty v roce 2024

Příští rok bude mít z pohledu financování zdravotní péče několik poprvé. Jak již bylo zmíněno, vůbec poprvé se nebude přidávat jen plošně, ale vyhláška někomu dá více a někomu méně.

Příští rok začne stát poprvé odvádět do systému veřejného zdravotního pojištění automaticky valorizovanou platbu za státní pojištěnce, tedy třeba děti, studenty, seniory, matky malých dětí nebo uchazeče o práci. Platba bude v roce 2024 činit 2085 Kč měsíčně a do zdravotnictví se díky jejímu navýšení dostane oproti letošku o téměř 32 miliard korun navíc.

Kromě toho příští rok přibudou v tuzemsku dva nové screeningové programy. Tedy plošné preventivní vyhledávání lidí v riziku. Půjde o Program časného záchytu karcinomu prostaty a Program časného záchytu poruch štítné žlázy v těhotenství. 

V prvním případě půjde u části mužů ve vyšším věku o vyšetření hladiny prostatického specifického antigenu (PSA) z krve. „Do programu budou zapojeni praktičtí lékaři, ambulantní urologové a radiologická pracoviště, která budou certifikovaná dle nastavených a předem schválených kritérií,“ uvádí důvodová zpráva ke změnám sazebníku výkonů.

Přečtěte si také:

Konec vyšetření přes konečník. Pojišťovny zaplatí mužům nad 50 let prevenci rakoviny prostaty z krve

Druhý screening bude mít podobu plošného vyšetření z krve v časném stadiu těhotenství s cílem odhalit poruchu štítné žlázy, jež má vliv na ženu i nenarozené dítě. „Bude vytvořena celorepubliková síť ambulantních pracovišť s odborností endokrinologie nebo diabetologie, kam bude těhotná žena s pozitivním výsledkem testu referována od gynekologa. Seznam těchto pracovišť bude dostupný na stránkách MZ a zainteresovaných odborných společností a bude průběžně aktualizován,“ uvádí průvodní dokument ke změně vyhlášky.

Úhradová vyhláška poprvé umožní nemocnicím poskytovat jednodenní péči v běžném provozu. „Dosud musely mít při jejím poskytování oddělené prostory, samostatné pracoviště pro jednodenní péči. To je samozřejmě lepší z hlediska pacienta, ale výrazně to omezuje dostupnost jednodenní péče, protože řada nemocnic toto nesplňuje. Nyní proto budou moci poskytovat jednodenní péči i na standardních lůžkových pracovištích,“ komentuje změnu Tomáš Troch, ředitel odboru regulace cen a úhrad.

Ve vyhlášce na příští rok je také poprvé přímo uvedeno, že polovinu z navýšení úhrad v roce 2024 musí nemocnice poslat na růst mezd a platů zaměstnanců. Celkem na tyto účely má příští rok jít 6,8 miliardy korun.

Proč je vyhláška důležitá

Úhradová vyhláška je zásadní jak pro zdravotní pojišťovny, jež na jejím základě upravují své pojistné plány, tak pro nemocnice, polikliniky, ordinace, lázně, ale třeba i lékárníky a všechny ostatní, kteří poskytují zdravotní péči. V konečném důsledku ovlivňuje i samotné pacienty, protože ukazuje, kam se zdravotní péče ubírá a jaké novinky budou hrazené ze zdravotního pojištění, tedy pro pacienty dostupnější.

V minulosti ministerstvo podpořilo např. šetrnější operace s pomocí robotů, jejichž trend dosud sílí. Nebo tzv. jednodenní péči, která znamená propuštění pacienta z nemocničního lůžka do 24 hodin od zákroku.

Spolu s úhradovou vyhláškou se každoročně mění také tzv. seznam, nebo chcete-li sazebník výkonů. Ten určuje, kolik pojišťovny zaplatí položkově za konkrétní vyšetření.

Oba klíčové dokumenty ministerstvo každoročně mění a pozměněná pravidla pro následující rok vydává vždy ke konci října. Letos to stihlo v poslední možný den. Novelizované vyhlášky pro rok 2024 vyšly ve Sbírce zákonů 31. října.