Jistě, vyvážená strava je pro náš organismus důležitá. Podle odborných studií obsahuje jídelníček mnoha lidí nedostatek látek jako hořčík, kyselina listová, vápník, železo, zinek nebo některé vitamíny. To je uváděno jako jeden z údajných důvodů, proč bychom měli užívat doplňky stravy a vitamínové preparáty. Dalšími jsou i nebezpečí v životním prostředí – působení automobilových a průmyslových emisí a jiných škodlivin, které mohou v organismu poškozovat tkáňové buňky a odčerpávat z těla důležité výživové látky.
Údaje o nevyvážené stravě vedly k rozvoji obrovského trhu s potravinovými doplňky, které mají trhliny ve výživě zaplnit a organismu dodat optimální množství důležitých látek.
Jako doplňky stravy se označují přípravky, které se svou formou, ale i obsahem mnoha látek podobají léčivům přípravkům, ale spadají do kategorie potravin. Doplňky stravy mají dodat organismu živiny, které potřebuje, ale nezískává je v dostatečné míře v běžné stravě, nebo jiné zdraví prospěšné látky. Podle právních předpisů musejí obsahovat označení „doplněk stravy“.
Čtěte téma: Doplňky stravy – nevěřte na zázraky
K základním složkám naší potravy patří i vitamíny. Názory, že jejich přísun v podobě různých vitaminových doplňků musí být pro naše tělo jednoznačným přínosem, vyznívají logicky. Je tomu tak doopravdy?
Zdravotní účinky vitamínových preparátů jsou minimálně sporné
Ke zkoumaným látkám, které se nacházejí v potravinových doplňcích a u nichž se předpokládal pozitivní vliv, patří i beta-karoten. Beta-karoten je látka, která se přirozeně nachází v ovoci a zelenině a kterou tělo přeměňuje na vitamín A.
Předpokládalo se, že beta-karoteny nebo vitamíny A mohou chránit před rakovinou nebo srdečními chorobami. Tento předpoklad podporovaly epidemiologické studie, podle kterých konzumenti stravy bohaté na zeleninu a ovoce, zdroje betakarotenů, byli oproti ostatním vystaveni mnohem nižšímu riziku rakoviny a srdečních chorob. A výzkumy rovněž ukázaly, že čím více beta-karotenu se nachází v séru osoby, tím je riziko rakoviny nižší.
Podle hypotézy sloužily tyto substance jako antioxidanty, které likvidují nebezpečné chemikálie známé jako volné radikály. Normálně tělo s agresivními molekulami, radikály, dobře vychází – ba co více: bez nichž by náš život vůbec nebyl možný. Obchod se strachem z radikálů ale vykresluje co nejděsivější obraz: tyto látky mohou poškodit DNA, což vyvolává rakovinu, a mohou též přeměnit jinak neškodný cholesterol na substanci, která povede k srdeční chorobě…
Výsledky mnoha studií na desetitisících lidí vyvolávají obrovské pochybnosti o příznivých zdravotních účincích vitamínových preparátů. Zde jsou některé z nich:
- „Bylo to největší zklamání mé kariéry,“ přiznal šéflékař Charles Hennekens z Harvardu, když na jaře 1996 představil výsledek své Physicians Health Study, při níž 22 000 lékařů z USA po dobu 12 let užívalo beta-karoten (nebo placebo). Látka podobná vitamínu však nepomáhala ani proti rakovině, srdečnímu infarktu, ani proti ničemu jinému. Hennekensův rozčarovaný závěr: „Nevidím absolutně žádný užitek.“
- Rovněž v USA byla prováděna tzv. CARET-studie. Zúčastnilo se jí 18 000 pacientů, všichni do jednoho lidé, jejichž plíce byly zatěžovány cigaretami nebo azbestem. Dostávali kombinaci vitamínu A a beta-karotenu v naději, že tyto dávky sníží výskyt rakoviny plic. Opak byl pravdou: účastníci, kteří polykali beta-karoten s vitamínem A, umírali na rakovinu plic častěji než ti, kteří dostali místo vitamínů jen placebo. U této vitamínové kombinace stoupl výskyt rakoviny plic o 28 procent a předpokládaná délka života klesla o 17 procent. Když byl tento katastrofální výsledek předložen, byla studie počátkem roku 1996 zastavena.
- Výsledky výzkumu HOPE-TOO, jehož se účastnilo 7000 diabetiků nebo lidí s kardiovaskulárními chorobami, kteří denně po dobu 7 let polykali vitamín E (400 IU) nebo placebo, byly zveřejněny roku 2005 v JAMA (the Journal of the American Medical Association). Konzumenti vitamínu E překvapivě vykazovali zvýšené (13%) riziko srdečního selhání a nebyl u nich žádný nižší výskyt rakoviny.
- V jiné, finské studii, která byla rovněž předčasně ukončena již roku 1994, užívalo přesně 30 000 finských kuřáků beta-karoten, vitamín E nebo placebo. Výskyt rakoviny plic byl u účastníků, kteří dostali beta-karoten, také zde o 18 procent vyšší než u ostatních. Zároveň zemřelo na srdeční infarkt více lidí ze skupiny ošetřené beta-karotenem. Vesměs žili nejdéle kuřáci, kteří nedostávali žádné dávky vitamínů.
- Podrobnější informace o šesti velkých studiích tohoto typu naleznete zde: http://www.simplyfit.com/Column/NColumn061706.php.
- Používání vitaminových doplňků, syntetických antioxidantů, může vést i k předčasnému úmrtí. Tvrdí to zpráva mezinárodní skupiny expertů Cochrane Collaboration, v níž stojí, že „Beta karoten, vitamin A a E zřejmě zvyšují úmrtnost.“ Vědci po důkladném výzkumu zjistili, že vitamin A u uživatelů v 16 procentech zvyšuje riziko úmrtí, beta karoten v sedmi procentech a vitamin E ve čtyřech procentech. Jedině u vitaminu C se prý neprokázal žádný škodlivý efekt.
Ovoce funguje, tabletky ne?
Zatímco působení jednotlivých antioxidantů nevypadá ve světle výzkumů příliš slibně, nesčetné množství výzkumů a studií odhaluje souvislost mezi jídelníčkem bohatým na ovoce a zeleninu a nižším rizikem nemoci. Možná vysvětlení:
- Ve skutečnosti to nemusí být antioxidanty, ale něco jiného v ovoci a zelenině, co chrání zdraví. Zdravotní ochranný efekt ovoce a zeleniny nelze přičítat několika vitamínům. Skupina karotenoidů nezahrnuje pouze beta-karoten, nýbrž 300 dalších látek, často s dosud neznámými účinky.
- Umělé vitamíny na rozdíl od ovoce a zeleniny nemusejí obsahovat látky, které umožňují vitamíny relevantně využít.
- Ochranný účinek ovoce a zeleniny lze možná přičíst ostatním fytochemikáliím nebo vlákninám.
- Možným vysvětlením je i to, že lidé, kteří jedí více ovoce a zeleniny, konzumují méně poškozené jídlo.
Ať tomu je jakkoliv, jídelníček bohatý na ovoce, zeleninu a vlákninu vám určitě zajistí mnohem lepší zdraví než vitamínové tabletky.
Vitamínů obvykle nemáme ani moc, ale ani málo
Nedostatek vitamínů je v naší společnosti exotickou výjimkou. Obvykle se vyskytuje jen u veganů – hlavně u dětí, jimž se nedostává vitamínu B12.
Přečtěte si: Příliš mnoho syrové stravy škodí
Průzkum dospělých ve věku 18–64 let, prováděný r. 2001 v Irsku, naznačuje, že – s možnou výjimkou niacinu (vitamín B3, též vitamín PP, kyselina nikotinová), a vitamínu B6 – existuje jen nízké riziko výskytu nepříznivých účinků v důsledku nadměrné konzumace vitamínů, bereme-li v úvahu běžné stravovací návyky. Nutriční přiměřenost pro většinu vitamínů byla v populaci dobrá. Více viz: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11820920.
Podle britského ministerstva zdravotnictví by lidé měli získávat vitaminy hlavně z jídla a vystříhat se častého užívání vitaminových doplňků.
Peter Greenwald z Institutu pro prevenci a kontrolu rakoviny prohlásil: „Měli bychom se tím vážně zabývat. Někdo propaguje výživové doplňky. Kde je ta odpovědnost, která by ukázala na účinnost?“
Americký badatel v oblasti vitamínů Victor Hebert z New Yorku jde ještě o krok dál: „Prodej megadávek antioxidačních vitamínů za účelem potření rakoviny, posílení imunitního systému a oddálení stárnutí je spojen s představou, že tyto výrobky mají prokazatelně dané účinky a kromě toho jsou prý bezpečné. Ve skutečnosti jde o multimiliardový podvod.“
V Evropské unii sílí snahy stanovit k ochraně obyvatelstva mezní hodnoty vitamínových preparátů.
Vitamínové preparáty mohou i pomoci
Snadné a rychlé požívání vitamínů v podobě tabletek skrývá kromě zmíněných ještě jedno nebezpečí: „předávkování“. V případě vitamínů rozpustných v tucích to může mít opravdu nepříjemné následky.
„Přebytečné vitamíny mohou v těle, dříve než se vyloučí, způsobit značné škody. Proto se vyplatí spotřebitelům vitamínových preparátů jednou vyzkoušet, jestli pomalým vysazením dávek vitamínů jejich zdravotní potíže nezmizí,“ uvádí odborník na výživu Udo Pollmer. Dodává však, že neexistují žádné námitky na lékařské doporučení v případě nemoci. Při určitých potížích nám mohou jednotlivé vitamíny pomoci.
ČLÁNKY DO MAILU