„Dehydratace se může rozvíjet buď postupně, nebo rychle. Její projevy záleží na celkové kondici, rezervách organismu, věku a přidružených onemocněních. Lehkou formu dehydratace nejspíše zažil každý z nás. Dehydratace se může projevovat jak poměrně mírnými projevy jako suchá kůže, oschlý jazyk, zhoršená koncentrace, neklid, bolest hlavy, únava, vyšší koncentrace moči, tak i závažnějšími symptomy, např. křečemi, zmateností, mdlobami, nízkým tlakem, zrychleným tepem i dýcháním. V krajním případě může dojít i k úmrtí,“ popisuje doktorka Jana Ježková, vedoucí oddělení Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.
Co se dozvíte v článku
Dehydratace není nedostatek vody
Konkrétní symptomy dehydratace závisí na rezervách organismu, věku i například přidružených nemocech. Jinak se bude projevovat u puberťáka a jinak ji budou zvládat kojenec nebo senior. Vliv má i fyzická aktivita a teplota a vlhkost okolního prostředí.
K nedostatku vody v organismu přitom nedochází jen tím, že bychom málo pili. Může jít i o následek ztráty krve, popálenin, užívání diuretik, průjmů, pocení, onemocnění ledvin nebo horečky.
A co se stane, když máme málo tekutin? Pokud jde o úbytek jen o 1 až 2 procenta, pocítíme žízeň. U 2 procent už se snižuje náš výkon, a to klidně až o pětinu. Pětiprocentní úbytek už pak může může představovat zdravotní riziko i pro jinak zdravého člověka, zejména pak u malých dětí. Desetiprocentní úbytek už vede k závažnému zdravotnímu riziku a nutnosti hospitalizace. Úbytek tekutin o 15 procent pak znamená těžkou dehydrataci a ohrožení života.
Jak poznat dehydrataci?
Pokud jde o mírnou, ale dlouhodobou dehydrataci, i ta se projeví. Jak? Dostaví se:
- Zhoršený fyzický i duševní výkon, zhoršení kognitivních funkcí, soustředění
- Zácpa a zažívací problémy
- Snížená tvorba slin, současně s tím stoupá riziko zubního kazu
- Snížené slzení, suchost spojivek, větší náchylnost k zánětům spojivek nebo poškrábání rohovky
- Suchost sliznic, které jsou křehké a náchylnější k zánětům
- Stoupá riziko vzniku ledvinových kamenů či zánětů močových cest
- Snižuje se vylučování odpadních látek, ale i léků
- Zhoršení termoregulace, riziko přehřátí
- Stoupá riziko vzniku krevní sraženiny
Pijte dřív, než přijde žízeň
Problém je, že napít se až ve chvíli, kdy začnete mít žízeň, je už pozdě.
„Tekutiny bychom se měli snažit přijímat rovnoměrně v průběhu celého dne. Ideální je pít po menších dávkách a ne více než 150 ml najednou, abychom organismus nepřetížili. A protože tekutiny nedoplňujeme jenom v nápojích, optimálně bychom si jejich příjem měli rozdělit mezi nápoje – cca 2/3 – a potraviny bohaté na tekutiny – cca zbylou 1/3. Určitě bychom měli zohlednit svůj aktuální zdravotní stav, míru zatížení i okolní klima. A pokud se v letních měsících více potíme, zaměřme se také na příjem minerálů ve formě slabě a středně mineralizovaných vod,“ doporučuje konzultantka zdravého životního stylu Adéla Skoupá.
Kolik tekutin denně vypijete?
Když je naopak vody příliš…
Přestože se častěji setkáváme se situací, kdy lidé pitný režim zanedbávají, může někdy dojít i k opačnému stavu. Tedy když pijeme vody až přespříliš. Na první pohled by se možná mohlo zdát, že zas tak o tolik nejde, ale to také není pravda. Přetížení organismu vodou nadměrně zatěžuje nejen ledviny, ale také srdce. Hrozí otoky, vysoký krevní tlak, edém plic i otok mozku.
„Může dojít dokonce i k otravě vodou v případě, když jí rychle vypijeme skutečně velké množství. Může pak docházet k nevolnosti, zvracení či šokové reakci. Je to ale extrémní jev, který nastává zřídka, nicméně je třeba si i tato rizika uvědomovat,“ popisuje Jana Ježková.
Nadbytek vody totiž odbourává sodík, který je zodpovědný za zavodňování buněk. Bez jeho kontroly buňky bobtnají a vytvářejí tlak na lebku. Proto se objevují bolesti hlavy, dechové problémy nebo nevolnost. Bohužel to jsou podobné symptomy jako u dehydratace, což může dotyčného nutit pít ještě víc. O to nebezpečnější záležitost to je.
Když je z pití nemoc
Lékařka zmiňuje i tzv. aquaholismus, tedy vlastně psychickou poruchu, při které mají lidé nutkání neustále pít a za den vypijí mnoho litrů vody. Klidně až šest nebo víc. Aquaholici nevychází z domu bez lahve s vodou v ruce a také každé jídlo bohatě zapíjejí.
Kolik tekutin tedy vypít?
Vypít bychom podle odborníků měli 35 mililitrů tekutin na kilogram naší váhy. Pro šedesátikilovou ženu je to tedy asi 2,1 litru, pro osmdesátikilového muže pak 2,8 litru denně.
Podcast o zdraví ledvin si můžete poslechnout přímo zde:
ČLÁNKY DO MAILU