Univerzálním cvičením podle internetu si můžeme i ublížit, varují lékaři

Co zprvu začínalo opatrně a postupně, když se v polovině března zavřely posilovny, je teď na vzestupu. Aktivním lidem chybí pohyb čím dále více a internet s online lekcemi je nejdostupnější možnost. Lékaři různých odborností ale varují: cvičte s ohledem na své limity, není vhodná doba zjišťovat, kde jsou vaše hranice, a riskovat úraz ve chvíli, kdy se zdravotníci snaží zvládnout pandemii.

Není tu dohled

Lépe jsou na tom ti, kdo jsou zvyklí na své trenéry a právě oni virtuální lekce organizují. Rizikem jsou ale úplně neznámé univerzální lekce pod vedením těch, s jejichž cvičením nemáme zkušenosti.

„Opravdu obdivuji rychlou reakci trenérů a lektorů a snahu udržet kontakt se svými klienty, často bez nároku na honorář. Bohužel opakovaně vídám videa s přívlastky „pro každého“ a „na každý den“, která jsou pro netrénovaného člověka naprosto nevhodná. Každý máme své pohybové a výkonnostní omezení, a to nemluvím o onemocněních, ať už interních či pohybového aparátu. Je třeba si uvědomit, že nejde o trénink na olympiádu,“ říká Veronika Pudilová z Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN. 

Trenér nás teď nevidí

Pohybu ubylo celkově, chybí nám vyjížďky na kole s přáteli, seniorům pravidelné procházky ve skupinkách, nevídáme se ve fitcentrech na skupinových lekcích. Organizované tréninky, kde je osobně přítomný profesionál, mají zásadní výhodu oproti těm virtuálním: trenér nás vidí a opravuje chyby.

„Teď ale lektoři nevidí, jak člověk před obrazovkou cvik provádí,” upozorňuje Veronika Pudilová.

Především proto se lékaři shodují na jedné věci: lidé s nižší kondicí a bez větší zkušenosti s cvičením pod dohledem profesionála by měli volit sestavy,  využívající jednoduché pozice v základní variantě cviku a bez závaží. 

„Každý, kdo se pro domácí cvičení rozhodne, by měl vzít v úvahu svůj předchozí stupeň aktivity a omezení vyplývající z dlouhodobých onemocnění. Je také na místě se i poradit s lékařem,“ dodává Veronika Pudilová.

Online cvičení jen s velkou pozorností

Česká společnost tělovýchovného lékařství a Česká asociace preventivní kardiologie (ČAPK) pohyb každopádně rozhodně doporučují:

„Pravidelná a přiměřená pohybová aktivita je nejen základem prevence řady onemocnění, ale také podporuje správnou funkci imunitního systému, a snižuje tak pravděpodobnost onemocnění infekční chorobou. Pohyb pomáhá odplavit úzkost a tím zvládat lépe stresové situace. Tvoří proto nedílnou součást psychické hygieny, která je v náročných podmínkách karantény zásadní,“ říká předseda ČAPK Michal Vrablík. 

Virtuální lekci bychom ale měli věnovat plnou pozornost a soustředění možná víc, než když nás má kdo „opravit” během klasické hodiny ve fitcentru.

„Je důležité soustředit se na pokyny lektora, který by měl neustále připomínat správné postavení těla a provedení cviku. Lidé by měli dovolit tělu jen takový rozsah pohybu, který nevyvolává bolest, nelámat tělo do poloh, na které není zvyklé a nezadržovat dech. Účinek cviku spočívá v jeho kvalitním provedení, nikoliv v dosažení maximální pozice,“ radí Veronika Pudilová.

Nejde jen o kila navíc

Lékaři různých odborností se obávají, že hrozí všeobecný pokles pohybové aktivity, jejíž udržování je v moderní společnosti už tak pro vysoké procento lidí problematické. „Kila“ přitom nejsou zdaleka to jediné, co odborníky trápí. 

„Mohlo by se zdát, že pohyb je jen prostředek k redukci hmotnosti nebo „osvalení“ a že se současná situace týká pouze lidí s nadváhou či obézních a lidí se sportovními ambicemi. To je obrovský omyl,“ zdůrazňuje Vladimír Tuka, lékař Centra zátěžové kardiologie II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze. „Pohyb je něco, co naše tělo potřebuje pro správnou funkci všech jeho součástí a soustav, od srdečně-cévní přes hormonální po vlastní pohybový aparát. Nedostatek pohybu, ke kterému současná situace přispívá, jeho obranyschopnost zhoršuje,“ uzavírá Vladimír Tuka.