že ho navštívil nějaký lékový agent a lámal ho, aby předepisoval produkt agentovy rodné firmy. Lékař mu namítl, že ten lék sice zná, ale nepředepisuje, protože je na něj doplatek. Ten agent mu prý odpověděl: "Omyl, pane doktore. Od příštího období ten lék už taky bude bez doplatku. Už jsme zjistili, co a komu strčit."
IMHO podplácení lékařů není správné. Ale otázka je jak to vypadá na vyšších úrovních.
Já se po přestěhování čirou náhodou (po telefonickém prozkoumání obvoďáků) zaregisrovala u lékaře, který měl čekárnu "letáků prostou" a na dveřích plakát, že distributoři farmafirem u něj nejsou vítáni :)))
Ač jsem u něj byla za 4 roky jenom 2x, suprovej doktor ... no, a šel do důchodu, kruci ...
Obávám se, že zas budu mít lékařku jako v dřívějším bydlišti - ta, aniž by mne vnímala, natožto, aby mne jakkoliv vyšetřila, nedejbože by se ke mně přiblížila - strčí mi po třech minutách do ruky krabičku léků, které po přečtení příbalové informace s mou nemocí souvísí pouze okrajově a s mou genetickou vadou jsou přímo neslučitelné, chjo
lékař se od nich může dovědět i něco zajímavého z oboru (třeba že nějaký lék má být nedostupný, firma získala lepší kšeft). Já chodím k praktické lékařce (tak mne napadá, musím se objednat, potřebuji lejstro, že jako senior mohu řídit auto a asi oočkovat proti chřipce), byl jsem svědkem a možná ne jednou, že do plné čekárny vstoupil okvádrovaný a okravatěný mladý muž a rovnou se hrnul do ordinace, že je zástupce firmy ... a chce mluvit s paní doktorkou. Sestřička mu odpověděla, že není ohlášen a paní doktorka si na něj může udělat čas až.....