Příliv uprchlíků a očkování – máme shánět vakcínu proti tuberkulóze?

Ukrajina má vyšší výskyt TBC, spalniček, HIV i žloutenek

Ministerstvo vnitra k 13. dubnu udělilo dočasnou ochranu 288 885 Ukrajincům prchajícím před válkou. Jde o víza, na základě kterých může cizinec až rok pobývat na českém území. Přitom má nárok na zdravotní pojištění nebo vzdělání. Dalších 171 623 lidí je nyní nahlášených na cizinecké policii. Rezort pravidelně zveřejňuje statistiky na svém twitterovém účtu.

Ukrajince do Česka ve velkém vyhnala válka, protože země byla 24. února napadena Ruskem. Invazí vyvolaná uprchlická vlna pro nás znamená, že se během krátké doby musíme vyrovnat s relativně velkým počtem příchozích. ČR proto řeší, kde tyto lidi ubytovat a zda budou stačit kapacity škol a školek. Akutní je zajistit uprchlíkům také lékařskou péči. V Česku proto fungují takzvané UA pointy.

Ukrajina patří k zemím, kde panuje dlouhodobě nepříznivá epidemiologická situace zejména v případě tuberkulózy a spalniček. Jak připomíná doporučení České vakcinologické společnosti (ČVS) z konce března, dle Světové zdravotnické organizace (WHO) má 4. nejvyšší výskyt tuberkulózy v zemích evropského regionu. Odhady hovoří o tom, že v přepočtu na 100 tisíc obyvatel má Ukrajina 77 nemocných, v ČR je to 5 pacientů.

V roce 2020 bylo na Ukrajině diagnostikováno více jak 17 tisíc nových případů. „Vyšší incidenci lze očekávat zejména ve východní části země v Oděské oblasti, ale také v Chersonské a Kyjevské oblasti,“ uvádí doporučení ČVS. Tedy v oblastech zasažených válečným konfliktem. Na Ukrajině se navíc vyskytují případy tuberkulózy, která nereaguje na léčbu antibiotiky, jde o takzvané multirezistentní formy nemoci. V ČR se s nimi lékaři nesetkávají.

Ukrajina si také v nedávné minulosti prošla rozsáhlou epidemií spalniček, jež si vyžádala několik desítek úmrtí. „Případy spalniček byly také v minulosti opakovaně importovány do ČR právě z Ukrajiny. V letech 2004–2020 tvořily 50 % všech importovaných případů. V letech 2018–2019 byly zaznamenány epidemie spalniček u občanů Ukrajiny také v ČR,“ upozorňuje ČVS.

Ukrajina ale nemá jen vyšší počet nemocných u výše jmenovaných dvou chorob. V zemi je 16× vyšší výskyt infekce HIV než v ČR a vyšší je také výskyt infekce virem hepatitidy typu B a C.

ČVS navíc upozorňuje, že kvůli válce je současná epidemiologická situace na Ukrajině nepřehledná. „Dostupná  data o výskytu infekčních nemocí proto nelze spolehlivě ověřit a jsou zatížená velkou podhlášeností,“ stojí v dokumentu zveřejněném v březnu.

Ukrajinci si do ČR přivezli průjmy nebo HIV

Epidemiologická data vzbuzují obavu, zda se s uprchlíky v ČR významně nezvýší i počet případů závažných infekčních chorob, jež by se tu následně mohly šířit. 

Podle oslovených odborníků žádná epidemie kvůli uprchlíkům nyní nehrozí. Někteří do ČR skutečně přijeli s infekčními nemocemi, české zdravotnictví ale péči o ně zvládá.

„Zaznamenáváme běžné infekce stejné jako u českých obyvatel. Jsou to tedy respirační infekce všeho druhu včetně případů chřipky a jednotlivých případů covidu,“ říká pro server Vitalia.cz Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a primář Infekčního oddělení ústecké Masarykovy nemocnice.

Výskyt covidu mezi příchozími Ukrajinci je nízký, jedná se o jednotlivé případy. „Není nijak odlišný od českých dat, takže příchod lidí z Ukrajiny rozhodně neznamenal import covidu,“ dodává Pavel Dlouhý.

Naopak častá jsou mezi příchozími průjmová onemocnění. To je dáno i tím, že přicházejí z oblastí, kde kvůli válce panují velmi špatné hygienické podmínky. Navíc mají za sebou dlouhou cestu, která může trvat dny i týdny.

Co infektology zaměstnává více, jsou ukrajinští pacienti s HIV. Jedná se o ty, kteří byli ve své domovině dlouhodobě a dobře léčeni a nyní potřebují v léčbě pokračovat do doby, než se vrátí domů. „V tuto chvíli je takových pacientů asi 120. To nejsou dramatické počty, ale HIV center máme osm, z toho v Praze, kde je většina uprchlíků, jsou dvě, takže jsou tím dost zaměstnaná,“ popisuje Pavel Dlouhý.

Jak serveru Vitalia.cz řekl předseda ČVS Roman Chlíbek a v připravovaném rozhovoru pro Vitalia.cz také národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, mezi lidmi utíkajícími před válkou byly již zaznamenány také případy žloutenky typu A a typu B.

Uprchlíci z Ukrajiny nepředstavují významné riziko tuberkulózy

Situaci z hlediska infekčních chorob celkově hodnotí předseda Společnosti infekčního lékařství Pavel Dlouhý jako klidnou. „Nic speciálního ve větší míře jsme nezaznamenali a ani to již neočekáváme, protože většina infekcí, kterým se předchází očkováním, má maximální inkubaci tři týdny. Většina uprchlíků je tu ale již déle,“ upozorňuje lékař. 

Výjimkou je tuberkulóza, která se může projevit za delší dobu. Podle primáře Dlouhého by ale větší problémy neměly nastat. 

Předpokládá to také Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, které nedávno vydalo informaci, že uprchlíci z Ukrajiny nepředstavují pro Evropu významné riziko z hlediska tuberkulózy.

Otazníky kolem vakcinace v době uprchlické krize

Jenže válka s sebou přináší různé nejistoty, a tak se ve virtuálním prostoru i mimo něj vedou mezi lidmi debaty, zda není v těchto dnech lepší nechat se očkovat nebo přeočkovat. Ať už na tuberkulózu, černý kašel, spalničky, nebo některý typ žloutenky.

V souvislosti s obavami před infekcemi na internetu pak zejména matky malých dětí začaly řešit, zda u svých ratolestí mají přehodnotit očkovací kalendář. A i dospělí se ptají, zda mají nárok například na očkování proti tuberkulóze, zda jsou vakcíny dostupné a zda má smysl nechat se naočkovat.

Které očkování je zbytečné a které se může hodit

Očkování proti tuberkulóze

Podle předsedy ČVS Romana Chlíbka je strach lidí z nakažlivé nemoci pochopitelný, ale není oprávněný. „K očkování proti tuberkulóze zatím není žádný důvod, protože tuberkulóza se tady nešíří a není zaznamenáno, že by ji sem Ukrajinci ve velkém přinášeli,“ říká Roman Chlíbek.

V ČR byly již dříve zaznamenány případy TBC mezi Ukrajinci, kteří k nám přijeli za prací. „Když se v minulosti objevil případ TBC, tak byl mezi Ukrajinci. Situace zatím ale v tuto chvíli nenaznačuje, že by to mělo být nějak dramaticky horší, než to bylo před krizí,“ doplňuje Roman Chlíbek.

Navíc pravděpodobnost, že se někdo nakazí tuberkulózou, je velmi nízká. „Při běžném kontaktu, třeba cestou v autobuse nebo při setkání v obchodě, se tuberkulóza nedá přenést. Na to je potřeba intenzivní, osm a více hodin trvající úzký kontakt s někým, kdo má plicní formu tuberkulózy,“ upozorňuje lékař.

Dalším důvodem k neočkování je, že vakcíny proti TBC má určitá specifika. Právě kvůli nim není možné postoupit toto očkování u praktického lékaře. Zájemce musí do některého z takzvaných kalmetizačních center, a to hned 2× – na tuberkulinový test a později na očkování. „Jedná se o živou očkovací látku, u které se před aplikací musí provést tuberkulinový test. Tedy zjistit, zda je zájemce o očkování přecitlivělý na tuberkulin. Podle toho se usuzuje, zda byl v kontaktu s TBC, či nikoliv, a tedy zda bude očkován, nebo nebude. I proto nedoporučujeme, aby se lidé očkovali proti tuberkulóze,“ uvádí Roman Chlíbek s tím, že podle něj povinné očkování v ČR nebude v dalších letech zavedeno a nic na tom nezmění ani vlna válečných běženců.

Přeočkování u spalniček

Podobně odborník hodnotí situaci u spalniček, očkování není podle Romana Chlíbka potřeba řešit, protože proočkovanost Čechů je vysoká a děti z Ukrajiny, které nedoloží, že tuto vakcínu již dostaly, budou doočkovány. Navíc podle dat Státního zdravotního ústavu loni nebyl v ČR zaznamenán žádný případ spalniček, předloni to byly za celý rok čtyři případy. 

„Pokud nepropukne někde nějaká lokální epidemie spalniček, nepovažuji za nutné, aby se lidé nechali proti nim přeočkovávat. A opět jde o živou očkovací látku, která má svá specifika. A ještě ke všemu neexistuje samostatná vakcína, ale musí být podávána s příušnicemi a zarděnkami,“ upozorňuje vakcinolog.

Očkování žloutenek a přeočkování černého kašle

Jiná je situace u černého kašle. „Obecně a bez vazby na Ukrajinu doporučujeme přeočkování vakcínou kombinovanou spolu s tetanem, a to minimálně 1× za dospělý život,“ podotýká Roman Chlíbek.

Očkování doporučuje lékař také u virových žloutenek. „Očkování proti hepatitidě A nebo B je možné, protože typ A se přenáší velice snadno – je to laicky řečeno nemoc špinavých rukou. Hepatitidou typu B jsou v současné době očkovány všechny děti, a toto očkování by tedy měli mít všichni dospělí do 30 let věku, pokud se v dětském věku nevyhnuli očkování,“ dodává lékař s tím, že lidem nad 30 let věku toto očkování doporučuje. „Ideální je spojit toto očkování i s hepatitidou typu A, protože existuje i kombinovaná očkovací látka,“ podotýká s tím, že toto očkování lidé využijí i při cestách do zahraničí, protože patří mezi nejčastěji požadovanou cestovatelskou vakcínu.

Všechny výše jmenované očkovací látky jsou kromě dětí dostupné také dospělým. Pro ně ale tyto vakcíny nejsou vesměs povinné, což znamená, že – až na tetanus – si za jejich aplikaci i za samotné léčivo musí zaplatit ze svého. Od zdravotní pojišťovny ale mohou zpětně čerpat příspěvek na očkování z fondu prevence.

Předseda ČVS také dodává, že dle jeho informací má ČR dostatek potřebných vakcín a žádné výpadky v jejich distribuci nebyly zaznamenány.

„K očkování je obecně potřeba říci, že doba, která je spojena s uprchlickou krizí a všemi těmi turbulentními věcmi, vybízí i české občany, zejména rodiče, k tomu, aby přehodnotili svůj vztah k očkování a opustili různé odmítací stereotypy, a k tomu, aby si uvědomili, že pro jejich děti je očkování proti všem infekčním chorobám velmi důležité a že vyhýbat se povinnému očkování je velmi nerozumné,“ podotýká závěrem předseda Společnosti infekčního lékařství Pavel Dlouhý.

Odborná spolupráce:

MUDr. Pavel Dlouhý

Předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti J. E. Purkyně a primář Infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Vede skupinu lčby a kliniky covid-19 v Národním institutu pro zvládání pandemie.

---

Prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D. 

Předseda České vakcinologické společnosti, děkan Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové a zároveň vedoucí tamější Katedry epidemiologie. Vede Národní institut pro zvládání pandemie zřízený ministerstvem zdravotnictví.