Protože se jedná o „vědecké výstupy“ v podobě článků v impaktovaných časopisech, nevyplývá z nich bezprostředně, co by měl člověk dělat – ani ve smyslu prevence, ani v případě aktuálního onemocnění. Ale přece jen si lze snad udělat představu, jak by diagnostika i léčba mohla brzy vypadat. Můžeme věřit, že teď jde o to, se štěstím lze vydržet, onemocnět až po objevu účinnějších postupů, a alespoň trošku si tak zvýšit šance.
Problém s obezitou
Začněme třeba u tématu „rakovina a životní styl“. Na Massachusetts General Hospital odhalili mechanismus, který u obézních pacientů zvyšuje riziko metastáz nádorů slinivky nebo prsu. V případě těchto dvou onemocnění se nadváha vyskytuje až u poloviny pacientů.
Studie byla publikována v Clinical Cancer Research. Podle jejího závěru obezita pozitivně koreluje s tím, že v nádorových buňkách je nadbytek faktoru PlGF, který podporuje jejich agresivní chování. Faktor PIGF se váže na receptor VEGFR-1 a při léčbě obézních pacientů by proto mohlo dávat smysl zaměřit se na tento mechanismus. Experimenty na myších ukázaly, že u štíhlých zvířat tento způsob léčby metastázování nádorů naproti tomu nijak nesnižuje. Výzkumníci soudí, že popsaný mechanismus by mohl fungovat i u jiných typů rakoviny.
Co z toho vyvodit, je to snad krok k postupům šitým na míru konkrétním jednotlivcům? O personalizované medicíně se v poslední době nějak přestalo psát. Mají prostě média jiná témata? Je problém v tom, že se příliš reguluje shromažďování a analýza osobních dat? Nebo jinde?
Zdroj: www.sciencedaily.com: Study finds mechanism by which obesity promotes pancreatic and breast cancer
Přírodní medicína
Na Texas Tech University v El Pasu přicházejí s tím, že na rakovinu slinivky by se mohla uplatnit látka ze stromu Azadirachta indica (neemtree, zederach indický). Má působit ideálně selektivně – proti metastázám, aniž ale nějak narušuje fungování zdravých buněk. Výsledky publikované v Scientific Reports jsou založeny na experimentech na myších. Rakovina slinivky jinak zatím přes veškerou snahu zůstává de facto jednou z „diagnóz smrti“.
Výtažky z příslušného stromu se už používají v doplňcích, kde se slibuje zlepšení diabetu či ochrana jater (může jít ale o úplně jiné látky). Nadějná je jiná věc: pokud se zederach běžně užívá, zřejmě nemá příliš negativních vedlejších účinků a rychlejší by mohl být i proces schvalování (i když samozřejmě stále může jít o výtažky z různých částí rostliny, připravené různě atd.).
Moc zvláštního se obecně od „bylinek“ (přírodních substancí) v tomto smyslu ale čekat nedá. Jak popisuje Simon Singh (Trick or Treatment? Alternative Medicine on Trial), v podstatě všechno účinné již dávno vytěžil farmaceutický průmysl, alespoň v Evropě, Indii či Číně; amazonské endemity mohou představovat jiný případ. Téma lze zase rozvíjet jistěže skoro donekonečna, Singh je známým popularizátorem vědy a zmíněná kniha představuje především kritiku alternativní medicíny.
Zdroj: www.sciencedaily.com: Plant extract shows promise in treating pancreatic cancer
Vyčenichat nádor
Nyní po přírodních substancích pro změnu moderní technologie. Na University of Liverpool a University of the West of England v Bristolu přišli s technologií, která by měla pomoci s lepší diagnózou rakoviny prostaty – jen rozborem moči, aniž by bylo třeba trápit pacienty invazivními zákroky. Při postupu se používá plynová chromatografie, tj. analýza těkavých látek odpařených ze zkoumané moči. Studie se zúčastnili pacienti urologie, někteří z nich léčení pro rakovinu prostaty, jiní pro rakovinu močového měchýře, další bez rakoviny.
Diagnóze prý odpovídá výsledek plynové chromatografie ne ve smyslu konkrétní látky, ale celkového „vzoru“, který je určen senzorem jménem Odoreader, což je kolona (zařízení pro chromatografii) dlouhá třicet metrů. Podobné postupy, tj. analýza těkavých látek, se samozřejmě přímo nabízejí, když víme, že mnohé druhy rakoviny dokáží vyčenichat psi. Hlavním objevem má být v tomto případě samotný vyhodnocující algoritmus.
Současné testy na rakovinu prostaty jsou podle autorů výzkumu dost nepřesné, mnozí lidé pak zbytečně podstupují invazivní zákroky, jinde se naopak onemocnění nezjistí a přijde se na něj až v pozdějším stadiu.
Zdroj: www.sciencedaily.com: New milestone for device that can ‚smell‘ prostate cancer
Detekce rakoviny z kapky krve?
Tím se dostáváme k otázce, nakolik má medicína pacienty „obtěžovat“. Kdo by si dnes nechal vrtat zub minulými metodami? Vzhledem k tomu, že nakonec stejně všichni zemřeme, nemělo by se víc investovat ne do prodlužování věku, ale do toho, aby dosažení bylo co nejpříjemnější? To alespoň navrhuje Robert Pollack v knize Chybějící okamžik.
Novou techniku vyvinuli také výzkumníci z Wake Forest Baptist Medical Center. Tento postup by měl dokázat detekovat nádory se slušnou pravděpodobností i z markerů v podobě mRNA. Vzorky mRNA se dají získat prostě z kapky krve odebrané z prstu. Klíčové má být, že nynější technologie už umožňuje i jednoduchou detekci velmi malých molekul mRNA, které obsahují i třeba jen 20 nukleotidů. Navržená metoda se nesnaží analyzovat veškerou DNA/RNA ve vzorku, ale zjistit přítomnost určitých přednastavených sekvencí, které se pokládají za rizikové. Kromě nádorů by tímto způsobem mělo být možné detekovat i infekce.
Studie byla publikována v Nano Letters.
Zdroj: https://www.sciencedaily.com: New nanotechnology detects biomarkers of cancer
Léčit podle pohlaví?
A nakonec, alespoň pokud jde o zahraniční novinky, Bruno Hudry, Sanjay Khadayat a Irene Miguel-Aliagaová z Imperial College London publikovali v Nature studii o tom, že rakovina u žen a mužů může mít dost odlišnou povahu; u pohlavních orgánů je takové tvrzení samozřejmě triviální, nicméně se prý může týkat prakticky všech typů zhoubného bujení. I běžné tělní buňky se chovají různě podle toho, zda jsou součástí mužského či ženského organismu. Mimo jiné by se tím mělo vysvětlit, proč jsou určité typy rakovin u obou pohlaví rozdílné z hlediska četnosti; a opět má jít o plošnější závěr než o banální konstatování, že podle toho, jak moc které pohlaví kouří, se bude odvíjet i množství nádorů plic.
Experimenty byly provedeny u much, a to pomocí kmenových buněk, které se feminizovaly či maskulinozovaly a pak se vrátily do organismu. Po dodání příslušného signálu se buňky (tedy: střevní buňky mouchy) začaly podobat příslušným specializovaným buňkám opačného pohlaví. I u člověka jsou těla obou pohlaví zaplavována různými koncentracemi hormonů a dalších látek. I když navenek vypadají orgány obou pohlaví většinou stejně, do hry vstupuje i historie konkrétního vývoje (zapínání a vypínání genů). Autoři výzkumu dodávají, že kmenové buňky jsou ale i nositeli dalších „znalostí“ a signálů.
Pro léčbu z toho nic bezprostředního nevyplývá, je tu ale široké pole jevů, které lze v této souvislosti zkoumat. Nakonec by každopádně léčebné postupy mohly být alespoň trochu personalizovanější (i když dělení podle pohlaví je hrubé, lépe nějaké než vůbec žádné).
Zdroj: https://www.sciencedaily.com: A deeper take on our sexual nature
Několik novinek z ČR: Na nový nádor původní léčba nezabírá
Odborníci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci s mezinárodním konsorciem lékařů potvrdili, že zhoubný nádor mozku (meduloblastom), který se u pacienta znovu objeví po úspěšné předchozí léčbě, nelze léčit stejně jako ten původní. Genetická výbava původního a nového nádoru, tzv. relapsu, je totiž výrazně odlišná.
Objev zveřejnil nedávno prestižní časopis Nature. Právě skutečnost, že se u pacientů může nádor znovu objevit, komplikuje jejich celkové vyléčení. I když nový nádor je potomkem toho původního, při recidivě je třeba udělat nová vyšetření včetně biopsie a podle výsledků pak nastavit novou léčbu. Meduloblastomy jsou nejčastější nádory mozku u malých dětí; zhoubné bujení vzniká v tomto případě v mozečku.
Co ovlivňuje melanom
Vědecký tým z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze zjistil, že růst maligního melanomu (zhoubného kožního nádoru) významně ovlivňují i nenádorové buňky v jeho okolí – zejména buňky vazivové tkáně (fibroblasty).
Navíc se podařilo objasnit, jak působí nádorové pigmentové buňky (melanocyty) na okolní povrchové buňky kůže (epitel). Melanom se vyskytuje v České republice v jednadvaceti případech na sto tisíc obyvatel ročně, z toho přibližně pět pacientů (na 100 tisíc/rok) na toto onemocnění umírá. Každý rok jsou u nás nově diagnostikovány více jak dva tisíce pacientů s melanomem.
Nová látka proti rakovině prostaty
Nové látky s cílenou biologickou aktivitou vyvinul vědecký tým Centra biomolekulárního a buněčného inženýrství (CBCE) Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Masarykovy univerzity. Série sloučenin získala český patent.
Novou účinnou látkou jsou substituované furo[3,2-b]pyridiny, které by mohly být použitelné proti rakovině prostaty. Vědci nyní hledají strategického partnera, který by se zapojil do preklinického vývoje těchto látek. Karcinom prostaty je v ČR nejčastější zhoubný nádor u mužů a po karcinomu plic druhou nejčastější příčinou úmrtí z onkologických příčin. Za posledních dvacet let se výskyt karcinomu prostaty v Česku téměř ztrojnásobil.
ČLÁNKY DO MAILU