Urodilo se vám hodně rajčat? Připravte z nich studenou rajčatovou polévku

24. 8. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
U většiny druhů ovoce a zeleniny platí, že je nejlepší volbou konzumovat je v čerstvém stavu. U rajčat to tak úplně neplatí. Pokud se tak například na zahrádce urodí rajčat více, než je možné bezprostředně sníst, mohou je zájemci využít k přípravě celé škály pokrmů a pochutin, jejichž prospěšnost pro lidský organismus je stejný a někdy i vyšší než právě sklizená rajčata nebo rajčata nakoupená v maloobchodní síti.

Tradičním zpracováním rajčat bylo v minulosti jejich využití k výrobě domácích kečupů, v současné době ale preferuje řada spotřebitelů spíše využití rajčat k přípravě polévek, které mohou mít téměř nekonečné množství variant. Při každé z nich je přitom třeba rajčata tepelně opracovat, což představuje nutriční výhodu. Proč to tak je?

Rajčata jsou zdrojem mnoha žádoucích látek, například prakticky všech základních vitamínů (A, B, C, E a K), ale také minerálů, jako je draslík, fosfor, hořčík, železo, sodík a řada dalších. Platí to především pro draslík, jehož obsah ve 100 gramech rajčat se blíží až 300 mg.

Největším přínosem je ale obsah antioxidantů, z nichž nejdůležitějším a také nejsilnějším mezi antioxidanty rostlinného původu je lykopen. Ten má skutečně mnoho pozitivních účinků, například jako prevence vůči rakovině, a především pak rakovině prostaty (ke skutečně účinné prevenci by nicméně bylo třeba zkonzumovat zhruba 6 mg lykopenu denně), ale má také antibakteriální účinky, a navíc představuje vnitřní ochranu pokožky vůči UV záření, což se hodí zejména v letním období.

GALERIE: Rajčata a jejich využití v kuchyni

Problém je, že právě lykopen z rajčat je lidským organismem využitelný až po jejich tepelné úpravě. Respektive, mnohem více využitelný, jak vyplývá z dosavadních výzkumů. Zatímco ze syrových tepelně neupravených plodů využije náš organismus pouze 4 procenta této látky v rajčatech, po půlhodinové tepelné úpravě se zvýší její využitelnost zhruba o 150 procent. Cestou k tomu jsou mimo jiné rajčatové polévky.

Hotovo máte za půl hodiny

Jednou z možností je „klasická“ rajčatová polévka, kdy na čtyři porce využijeme zhruba 6 větších rajčat, další variantou je využití rajčat k přípravě velmi chutné rajčatové polévky s krevetami, v níž jsou rajčata množstevně dominantní surovinou, přičemž k přípravě čtyř porcí stačí oproti „klasice“ o jedno až dvě rajčata méně. Příslušné recepty nicméně již byly na portálu Vitalia v minulosti zveřejněny.

Cherry rajčata jsou sladší, salátová šťavnatější. Která a jak využít v kuchyni? Přečtěte si také:

Cherry rajčata jsou sladší, salátová šťavnatější. Která a jak využít v kuchyni?

Pro stávající letní období, kdy spolu s rajčaty dozrávají také různé typy paprik a další druhy zeleniny, doporučuje přitom Zelinářská unie Čech a Moravy studenou rajčatovou polévku. Taková polévka, byť je její příprava přece jen o něco složitější, může být v současné době složena skutečně jen z tuzemských surovin, což mimochodem alespoň část spotřebitelů stále více preferuje.

Recept: Studená rajčatová polévka se salátovou okurkou a bazalkou (4 porce)

Suroviny k přípravě: 2 kilogramy červených rajčat, 1 stroužek česneku, 1 ks šalotky, 200 g salátové okurky, 200 g řapíkatého celeru, 1 ks červené papriky, 10 g listové petržele, 20 g bazalky, 0,1 l červeného vína, 5 kostek ledu, 1 citron, špetka cukru krystal, sůl, pepř

Postup při vaření: Slupku rajčat nařízneme a spaříme ve vroucí vodě po dobu 2 minut. Rajčata vyjmeme z vroucí vody a vložíme do vody s ledem. Slupku rajčat oloupeme a vyjmeme jadřince. Papriku pečeme v troubě na 180 °C přibližně 15 minut. Upečenou papriku přendáme do misky a přikryjeme fresh fólií a necháme 15 minut odstát. Následně papriku oloupeme a vyjmeme jadřince.

Do mixéru vložíme rajčata, papriku, oloupanou salátovou okurku, oloupaný řapíkatý celer, česnek, listovou petržel, bazalku, červené víno a poté vše rozmixujeme. Dochutíme solí, pepřem, cukrem a citronovou šťávou.

Dodat lze jen, že uvedený recept představuje využití opravdu širokého spektra v České republice pěstované zeleniny, což by si tuzemští pěstitelé (a také naše krajina) určitě hodně přáli.

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).