Názor k článku Ústavní soud se zastal rodičů, kteří neočkovali své dítě od Karel - Když ono se u nás svědomí moc nenosí....

Když ono se u nás svědomí moc nenosí. Tady se spíše krade vše, co není přišroubované, platí "zatloukat, zatloukat a zatloukat, a když na to přijdou, tak zatloukat", případně staré dobré "kdo nekrade, ten okrádá rodinu".

V takové situaci je docela pochopitelné, že lidem svědomí vadí. Ale jak naznačuje pisatel: plno lidí toho teď bude zneužívat. U tohoto konkrétního případu je to ale podle mne dobře. Po tom, co vše o očkování čtu (komu to jak zničilo zdraví) a nečtu (jak se lékaři zaručují, že k žádným komplikacím nedojde), tak to očkování je skutečně věc k zamyšlení. Vždy si vzpomenu na jednu přednášku, kde přednášející mluvil o rizicích jistého jaderného procesu. Bylo 18%. A ptal se, komu to přijde hodně a komu málo. Nakonec vytáhl revolver, vložil do něj (prázdnou) nábojnici, roztočil a zacvakl. A pak se zeptal, kdo z dotyčných by byl ochoten přiložit ten revolver ke spánku vlastního dítěte a stisknout spoušť. Pak se ptal, kdo by to udělal, kdyby místo na šest nábojů byl na deset, dvanáct, sto. I pro sto se nepřihlásil nikdo, přestože je to jedno jediné procento rizika. Zkrátka, někdo na to svědomí nemá a doktorovo "tak jako vždy tu existuje nějaké riziko" někomu nestačí.

Zkrátka já osobně jsem rád, že se na svědomí jedince bere ohled.