Velmi důležité je si uvědomit, že dětský zrak se vyvíjí podobně jako jiné funkce – chůze, mluva apod. (miminka vidí jen pět procent toho, co dospělí). Pediatr provádí preventivní oční vyšetření u dětí ve třech a pěti letech věku. Kdykoli v mezidobí či před třetím rokem věku, pokud má pediatr nebo rodič podezření na zrakovou vadu, by mělo být dítě vyšetřeno u dětského očního specialisty.
„Dbejte na prevenci,“ apeluje na rodiče Taťána Kuklíková. „Také omezte prosím čas, který vaše dítě tráví například na PC a tabletech. V dnešní době dochází ke zbytečným očním vadám, chraňte zrak svých nejbližších.“
K problematice očních vad se vyjadřovala Taťána Kuklíková, oční optik Nemocnice Na Homolce (www.obruby.cz) s pomocí MUDR. Sylvy Procházkové.
V jakém věku probíhají standardní oční vyšetření u dětí? Jak nepodcenit včasnou diagnostiku vady zraku? Měli by rodiče s dítětem navštívit lékaře preventivně, nebo až když mají pochybnosti?
Pediatr provádí preventivní oční vyšetření u dětí ve třech a pěti letech věku. Pokud on zjistí při vyšetření nějakou nesrovnalost nebo dítě při jeho vyšetření špatně spolupracuje a pediatr není schopen spolehlivě stav očí zjistit, pak dítě odesílá na specializované dětské oční pracoviště. Samozřejmě kdykoli v mezidobí či před třetím rokem věku, pokud pediatr shledá nějakou změnu ve stavu zrakového orgánu dítěte (hlavně pak poruchu postavení očí, tzv. šilhání) nebo nějakou vývojovou anomálii oka, či pokud si rodič všimne nějakých varovných signálů, které svědčí pro zrakovou poruchu, dítě by mělo býtodesláno a vyšetřeno u dětského očního specialisty.
Velmi důležité je si uvědomit, že dětský zrak se vyvíjí podobně jako jiné funkce – chůze, mluva apod. Dítě po narození vidí velmi málo, na konci prvního roku života má jen desetinu své budoucí zrakové ostrosti, ve třech letech přibližně její polovinu. Velmi složitý je vývoj spolupráce obou očí, který končí až v pěti či šesti letech. Podobně i barevné vidění se vyvíjí postupně.
Úkolem pediatra je tento funkční vývoj sledovat, a pokud shledá nějakou poruchu, měl by vás poslat k odborníkovi.
Dioptrické vady
Gen pro refrakční (tj. dioptrické) vady má polymorfní – mnohostranný charakter, takže se může stát, že se krátkozrakému rodiči narodí dítě dalekozraké a naopak. Samozřejmě záleží na obou rodičích, ale jeho přítomnost alespoň u jednoho zvyšuje pravděpodobnost nějakého typu vady lomivosti u potomků. Existují i rasové vlivy, například vysoké procento krátkozrakosti v japonské populaci apod.
Jakých signálů, poukazujících na to, že zrak dítěte není zcela v pořádku, si můžeme jako laici povšimnout?
Nejnápadnějším příznakem je šilhání. V půl roce života již dítě umí fixovat větší předměty a v té době se začíná vyvíjet nejjednodušší forma spolupráce obou očí. V osmnácti měsících by měla být stabilní při pohledu do dálky – tj. dítě nešilhá, při pohledu do blízka se občasné šilhání může objevit do tří let. Pokud se tedy v tomto časovém rozpětí objeví trvalá úchylka jednoho oka dovnitř či zevně, případně vertikálně, je třeba začít s léčbou okamžitě.
Za varovné příznaky můžeme považovat kromě zmíněného šilhání též mhouření očí, naklánění hlavičky, či dokonce problém s orientací v prostoru, narážení do okolních předmětů. U větších dětí (předškolního a školního věku) je to pak chození blízko k televizi, problémy s viděním do dálky (obtížně čte číslo v dálce přijíždějící tramvaje či titulky v kině), také mhouření nebo zarudnutí očí.
Myslíte si, že funguje dobře spolupráce učitelů a rodičů, kdy učitel upozorní rodiče na to, že dítě nevidí dobře na tabuli a doporučí návštěvu očního lékaře? Máte takové zkušenosti?
Vady u školní mládeže se spíše týkají krátkozrakosti a astigmatismu, spojené s růstovou akcelerací v období před pubertou. V této době spíše funguje rozhovor rodič – dítě.
Astigmatismus
Porucha vidění způsobená nesprávným zakřivením rohovky. Rohovka má mít tvar ideální koule, který v případě astigmatismu nemá. Obraz okolního světa, který oko přenáší do mozku, je ostrý jen v případě, že se paprsky světla sbíhají přesně na sítnici oka. Při astigmatismu se paprsky světla na sítnici nesbíhají a člověk vidí rozmazaně či zkresleně na všechny vzdálenosti.
U jakých dětských očních vad je indikováno nošení brýlí? A s jakými vadami k vám přicházejí děti nejčastěji?
Dětské oko po narození je většinou trochu dalekozraké, souvisí to s kratší osou oka, ale díky značné pružnosti čočky (akomodaci) si s tím poradí. S růstem tato vada může vymizet. Krátkozrakost se většinou projeví později, neboť u ní je osa oka delší než má být a to se růstem násobí. Vyšší stupně dalekozrakosti bývají spojeny s šilháním. Obě tyto vady mohou být kombinovány s astigmatismem.
Vážným problémem stále zůstává včasná léčba hrozící tupozrakosti (amblyopie). Jde o stav, kdy obraz vznikající na sítnici oka není dále využit zrakovým centrem v mozku a oko postupně ztratí svou funkční zdatnost. Příčinou bývá šilhání a s ním související posuv vnímaných obrazů oběma očima, s kterým si právě mozkové centrum „neví rady“ a jeden obraz potlačí. Jinou příčinou může být rozdíl v refrakci – jedno oko dalekozraké, druhé krátkozraké a podobně. Jsou i další důvody. Léčba by měla být zahájena co nejdříve, hluboké amblyopie vznikají do tří let života.
Z tzv. refrakčních (dioptrických) vad je to u malých dětí dalekozrakost, často spojená se šilháním, někdy také (při nestejné velikosti dioptrické vady) s tupozrakostí. U větších dětí, spíše až školního věku, je to pak krátkozrakost.
Další refrakční vada vyžadující nošení brýlí a může se vyskytovat i samostatně, nebo v kombinaci s dalekozrakostí či krátkozrakostí, je astigmatismus.
Setkáváte se i s případy, kdy již při první návštěvě optiky má indikovanou těžší oční vadu, nebo se u dětí daří zachycovat vady relativně brzy?
Žijeme ve středu Evropy a máme to štěstí, že u většiny dětí je včasný záchyt poruchy vidění.
Jaké obroučky jsou pro děti vhodné? Na co kladete jako optik důraz?
Vhodné obruby jsou především takové, které dětským pacientům zajistí komfort a bezpečí při nošení. Při výběru brýlí pro děti sledujeme anatomickou vybavenost klienta. Děti mají většinou malé, ploché nosíky, a protože právě nos je stěžejním nosičem váhy, optik musí dobře vyhodnotit, zda jsou brýle na nose správně usazeny.
U plastových brýlí hodnotíme, jestli dobře kopírují nos. Šířka a tvar nosníku je dopředu dána a plastové obruby ve středové části nedovolují optikovi větší možnost manipulace. U kovových obrub si můžeme lépe pomoci nastavením „držáků sedla“ a podobně.
Vzhledem k tomu, že dětská pokožka je zpravidla citlivější a tenčí než u dospělých, přikláníme se k brýlím, které jsou vyrobeny z hypoalergenních a odlehčených materiálů. Děti vykazují větší pohybovou aktivitu než dospělí, proto musíme dbát na bezpečnost zvoleného materiálu. To vše musí korespondovat s patřičnou korekcí.
Jaká skla pro děti doporučujete? Co je důležité a za co si raději připlatit? Které volitelné prvky při výběru brýlí naopak považujete u dětí za zbytečné?
V současné době dáváme přednost plastovým čočkám. Zpravidla jsou přibližně o polovinu lehčí než sklo, také pravděpodobnost rozbití čočky či riziko úrazu oka se snižuje. Optik samozřejmě doporučí kvalitnější čočky, ať už například vytenčené, asférické, optimalizované, s kvalitnějším povrchem, filtry, nerozbitný materiál, ale vše by mělo být s ohledem na věk dítěte, druh vady, efektivnost zvolené čočky, finanční možnosti rodičů. Co považuji za zbytečné? Např. když vím, že dítě půjde za tři měsíce na kontrolu refrakce a optik hned rodičům neuváženě doporučí nákladná skla, která skončí v koši, či samozabarvovací čočky. Nabízení samozabarvovacích čoček malým dětem znamená uměle tvořit dětem světloplachost. To nepovažuji za rozumnou úvahu, ale sluneční stálobarevné programy pro děti vítám.
Kdy jsou u dětí lepším řešením kontaktní čočky? Od jakého věku se mohou předepisovat? Jak moc jsou u dětí kontaktní čočky rozšířené ve srovnání s brýlemi?
Brýle, pochopitelně s tvrzenými plastovými čočkami, může dítě nosit velmi brzy někdy i v prvním roce. U kontaktních čoček je podmínkou, že dítě zvládne jejich aplikaci – nasazení na oko a hlavně i sejmutí. Šikovné děti, motivované například sportem, kterému se nemohou v brýlích věnovat, to často zvládnou velmi brzy, ale dříve než v šestém roce věku s tím nepočítejte. Dalším úskalím je možné poškození oka kontaktní čočkou, což je stejné jako v dospělosti. Při špatné hygieně a nedbalém zacházení hrozí riziko bakteriálních a hlavně plísňových infekcí rohovky. Dále je nutno dodržovat povolenou dobu nasazení na oku.
Je pravda, že dříve se děti za nošení brýlí styděly mnohem více než v dnešní době, kdy je volba brýlí ovlivněna trendy a módou? Nebo mají děti k brýlím stále odmítavý postoj?
To je pravda. Takové děti byly většinou ve škole ojedinělé, styděly se za svůj hendikep. Dnešní brýlový trh však nabízí pestrou škálu brýlí, rozmanitých tvarů, materiálů, barev. Malý klient může spolupracovat při jejich výběru, navíc většinou není ve třídě sám, právě díky včasné diagnostice dětských vad počet dětských uživatelů brýlí vzrostl.
Jako optička pracuji téměř dvacet let. U malých dětí se málokdy s odmítavým postojem setkávám, pokud zvolíme oblíbenou barvu a hezký design, děti se nošení vůbec nebrání. Dnes není nic neobvyklého, že se na brýlích objevují například oblíbené televizní postavičky. To mají děti obzvláště rády. Děti musí vědět, jak jsou při výběru důležité, pak už jim nošení obrub nikdo neznepříjemní. Naši adolescenti zase milují jistou „uniformitu“: „Chci to samé, co má Anička.“ V dospělosti postupně přechází k individuálnějším požadavkům.
Co byste rodičům k této problematice ještě doporučila, vzkázala?
Jen bych apelovala na rodiče, dbejte na prevenci, každé dítě již v předškolním věku by mělo mít za sebou nejméně dvě kontroly u očního specialisty. Také omezte prosím čas, který vaše dítě tráví například na PC a tabletech. V dnešní době dochází ke zbytečným očním vadám, chraňte zrak svých nejbližších.
ČLÁNKY DO MAILU