To jsou mi rady jak z pohádkové knížky. Něco ve stylu: ,,Přestaňte se trápit, staňte se úspěšným milionářem, vždyť je to tak lehké!".
Jenže ono není, ani hubnutí, ani šetření na dovolenou či jen na blbou penzi. Realita všedních dní je totiž od všech dobře myšlených teoretických super rad na hony vzdálená.
Ale budiž, podívejme se okem střízlivým na všechny ty dobré rady ohledně hubnutí.
A) Pestrá a kvalitní strava, bohatá na vitamíny.
- tato představa je už z tržní podstaty zcela mimo mísu. Většina z nás je bohužel trhem i státem donucena nakupovat potraviny v tzv. hyper-super. Pokud koupíte ovoce, zeleninu - rozhodně se nejedná o čerstvé zboží, navíc je zcela normální, že jde o zboží kvality C či D (A a B se do obchodů ani nedodává). Můžeme tedy hubnout pomocí dovozových potravin plných všemožných chemických dobrot, či křehčeného masa - vyberte si.
B)Zajistěte si dostatek pohybu, hodina sportování denně Vás udrží v kondici.
- jo, jistě, jenže tohle si můžete dovolit pokud máte stabilní pracovní dobu, nemáte závazky (děti) a mimo jiné máte dostatek finančních prostředků. Také se mi líbilo, když jsem byl finančně svobodný, bez domácích povinností a 3x týdně jsem si zašel zahrát badminton či tenis. 390,- Kč na hodinu, při placení se usmívejte prosím! Běhání či jízda na kole kolem rybníka je sice fajn a relativně zdarma, ale v dešti, v zimě? To si každý normální rozmyslí.
Takže tyto a podobné dobré rady ,,jak na to", jsou pro normálního dospělého člověka totálně k ničemu. Vysvětlujte řidiči PéPéeLky jak se má pravidelně stravovat, jak se nemá stresovat. Vysvětlujte otci tří dětí, jak si má najít čas a peníze na sebe a své pravidelné sportování a přitom zvládnout poodvážet děcka na tréninky, nakoupit, uvařit, uklidit, udělat úkoly a večer nepadnout na hubu.
První krok pro zdraví občanů musí udělat stát. Ačkoliv to zdánlivě nesouvisí, tak právě ve stavu obyvatelstva se odráží (ne)schopnost státu. Každopádně, toto téma by zasloužilo hlubší debatu a rozbor všech souvisejících aspektů.