No prima. Ale já mám trochu problém jiný.
Před rokem jsem začal s váhou něco dělat. Před rokem jsem měl 110 a před půl rokem už „jen“ 90.
Dalo by se říct velký úspěch – 20kg dolů za půl roku. A již půl roku tuto váhu držím.
Jenže:
1) To opravdu dalo (a dává) dost práce (intenzivní sport) i odříkání – stravování popsané v tomto článku
2) Posledního půl roku se držím na těch 90ti a dolů se nehnu ani o deko. A při tom představa, že se takto budu stravovat na věky a takto budu sportovat na věky je docela nereálná (opravdu velké omezování v jídle a intenzivní sport každý den).
Potřeboval bych poradit, jak se pohnout ještě níže – podle mne i 80kg je pro mne až dost. Ale již nevím, co omezit, změnit, začít dělat. Alkohol nepiju vůbec, piju buď vodu, nebo neslazený čaj, žádné limonády, pivo, atd… Pohybu mám opravdu extrémně mnoho a nepůjde to (i z časových důvodů) takto dělat věčně.
Řekl bych, že mám lehce nadprůměrně svalové hmoty (vedle aerobních sportů i posiluju), což je dobře. Ale i přes to si myslím, že na 178cm by i 80kg bylo až dost (natož současných 90). Zcela jistě stále mám „panděro“ a dost viditelných (a určitě i vnitřních) tukových zásob.
Závidím lidem, kteří pijí colu, pivo, tvrdý alkohol a jedí sladká a tučná jídla. Mají co omezit. Závidím lidem, kteří si jen vozí zadek autem. Vědí, co změnit, mohou začít lehce sportovat. Ale co mám změnit já?
Hmm tak nevím jak moc jíš nebo tak, každopádně IMHO to chce jíst pravidelně.
Mám v práci kolegu, ten to má naučené od mládí (chodil na sportovní školu), a ten pořád něco jí, pořád a vypadá jak Neo z Matrixu :-) Pravda, má nějaké ty zásady, třeba že nepije sladké nápoje atd., ale jinak jí i sladké a tak.. On hodně sportuje..
Říkal mi takový trik, když chceš shodit tuky, tak hned po ránu (když tělo nemá žádnou energii), se jít trochu proběhnout, ale jenom trochu (půl hoďky lehce) – že tím se budou pálit ty uložené tuky (energie), že se tím dá tělo naučit pálit tu uloženou energii..
Každopádně co vím, tak tělu trvá si zvyknout dost dlouho (i roky) jak mu dáváš stravu atd. Když mu dáváš málo, bude si dělat zásoby atd.. Doporučuju si hodně hodně moc nastudovat jak funguje metabolizmus, v tom je imho klíč a všechny ty věci kolem. Já tady jenom říkám co tak jsem tak pochytil, nejsem žádný expert :)
Jinak sport je best, hlavně pohyb.
Moje hlavní rada tedy zní: Nauč se přesně jak funguje tvé tělo.
To jsou mi rady jak z pohádkové knížky. Něco ve stylu: ,,Přestaňte se trápit, staňte se úspěšným milionářem, vždyť je to tak lehké!".
Jenže ono není, ani hubnutí, ani šetření na dovolenou či jen na blbou penzi. Realita všedních dní je totiž od všech dobře myšlených teoretických super rad na hony vzdálená.
Ale budiž, podívejme se okem střízlivým na všechny ty dobré rady ohledně hubnutí.
A) Pestrá a kvalitní strava, bohatá na vitamíny.
- tato představa je už z tržní podstaty zcela mimo mísu. Většina z nás je bohužel trhem i státem donucena nakupovat potraviny v tzv. hyper-super. Pokud koupíte ovoce, zeleninu - rozhodně se nejedná o čerstvé zboží, navíc je zcela normální, že jde o zboží kvality C či D (A a B se do obchodů ani nedodává). Můžeme tedy hubnout pomocí dovozových potravin plných všemožných chemických dobrot, či křehčeného masa - vyberte si.
B)Zajistěte si dostatek pohybu, hodina sportování denně Vás udrží v kondici.
- jo, jistě, jenže tohle si můžete dovolit pokud máte stabilní pracovní dobu, nemáte závazky (děti) a mimo jiné máte dostatek finančních prostředků. Také se mi líbilo, když jsem byl finančně svobodný, bez domácích povinností a 3x týdně jsem si zašel zahrát badminton či tenis. 390,- Kč na hodinu, při placení se usmívejte prosím! Běhání či jízda na kole kolem rybníka je sice fajn a relativně zdarma, ale v dešti, v zimě? To si každý normální rozmyslí.
Takže tyto a podobné dobré rady ,,jak na to", jsou pro normálního dospělého člověka totálně k ničemu. Vysvětlujte řidiči PéPéeLky jak se má pravidelně stravovat, jak se nemá stresovat. Vysvětlujte otci tří dětí, jak si má najít čas a peníze na sebe a své pravidelné sportování a přitom zvládnout poodvážet děcka na tréninky, nakoupit, uvařit, uklidit, udělat úkoly a večer nepadnout na hubu.
První krok pro zdraví občanů musí udělat stát. Ačkoliv to zdánlivě nesouvisí, tak právě ve stavu obyvatelstva se odráží (ne)schopnost státu. Každopádně, toto téma by zasloužilo hlubší debatu a rozbor všech souvisejících aspektů.
ČLÁNKY DO MAILU