Už se vám stalo, že jste usnuli uprostřed milování?

Nezúčastněnému pozorovateli to zní legračně – že někdo dokáže usnout třeba uprostřed milování. Jenže pro ty, kterých se to týká, to žádná legrace není. Jde totiž o nemoc. A to nevyléčitelnou.

„Říká se jí narkolepsie, nadměrná spavost, a takoví lidé mohou usnout skutečně kdykoliv a kdekoliv a nemohou za to,“ vysvětluje lékař Karel Šonka, specialista na spánkovou medicínu. „Nemoc jim hodně ztrpčuje život, protože usínají i v nevhodných situacích, třeba v práci, při rozhovoru s jinými lidmi. Jsou společensky odsuzováni jako lenoši, a ani jejich nejbližší okolí si neuvědomuje, že nemohou spánek vůlí ovládat, a že jsou opravdu nemocní,“ popisuje.

Autor: SXC

Narkolepsie sice patří k vzácným nemocem, takže jí trpí jen několik tisíc lidí v zemi, ale podle doktora Šonky je její výskyt u bělochů například ve srovnání s roztroušenou sklerózou poloviční. „A to není zase tak málo, to je hodně lidských osudů poznamenaných chorobou,“ říká.

Narkolepsie patři do skupiny spánkových poruch, které se shrnují pod pojmem „nadměrná spavost“. Takových kategorií poruch spánku je přitom celkem pět. A jen málokoho se některá porucha spánku netýká. Většina je přitom dobře léčitelných. Přesněji – zvládnutelných. A nikoliv tak, že vám lékař strčí do rukou recept na rohypnol či některý z novějších a méně návykových léků na spaní. Moderní léčba je úplně jiná. A zahrnuje třeba u některých poruch i to, že strávíte noc ve spánkové laboratoři, aby přístroje samy vyhodnotily kvalitu vašeho spánku.

Kdy zajít s poruchami spánku k lékaři?

Důležité je vědět, co se nespraví samo od sebe a kdy je nutné zajít k odborníkům. Obecně: tehdy, pokud potíže trvají více než týden. I proto si lékaři dnes připomínají už popatnácté Den spánku. „V Česku se právě dnes například sejdou lidé, kteří trpí narkolepsií a budou si vyměňovat zkušenosti. Chtěli jsme, aby se o nemoci více vědělo, aby ti, kteří jí trpí, nebyli tak společensky stigmatizováni, jako doposud,“ popisuje lékař.

Existují však další čtyři vážné okruhy nemocí souvisejícími s poruchami spánku. A těmi úplně nejčastějšími a s nejvážnějšími dopady na život, jsou „insomnie“ a „spánková apnoe“.

„Spánová apnoe znamená poruchy dechu ve spánku, vlastně zástavy dechu,“ vysvětluje lékař. Trpí jimi často ti, co v noci chrápou. Celkem jde asi o dvě až čtyři procenta populace. Je dokázáno, že tato nemoc má negativní vliv na rozvoj srdečních nemocí i na délku života. Jednoduše řečeno: člověk, který chrápe, má velkou šanci na brzký osudový infarkt. „Přitom spánkové apnoe jsou velmi dobře léčitelné,“ říká Karel Šonka. Jen se chrápající musí k lékaři dostat.

Ještě častější je však „insomnie“, tedy nespavost. „O nespavosti hovoříme, pokud potíže s usínáním či brzkým buzením, trvají několik dnů,“ říká lékař. Tedy platí pravidlo – pokud máte problémy se spánkem a během jednoho týdne se nespraví, měli byste zamířit k lékaři. Není se za co stydět, protože byť české statistiky neexistují, z těch zahraničních plyne, že některou z forem nespavosti si za život projde téměř každý. „Důležité je vědět, že pokud se nespavost včas nezačne řešit, jde o nemoc, která má tendenci stát se chronickou,“ upozorňuje Karel Šonka.

Noční děsy patří také mezi nemoci

Mezi čtvrtý okruh spánkových poruch patří takzvané „parasomnie“. „Tedy poruchy spánku při usínání a buzení, způsobené buď nedokonalým probuzením z fáze NON REM spánku. Dělí se na ty, které se odehrávají v první polovině spánku, a na ty, které se dějí ve druhé polovině spánkového cyklu,“ popisuje lékař.

Méně vědecky řečeno to znamená, že se člověk budí s nočními děsy, zmatený, kde je a proč, nebo se chová jako ve snu – tedy běží, vstává, něco dělá, aniž o tom však ví a může sobě nebo jiným ublížit – třeba pokopat partnera ve spánku, když se spáči zdá, že běží. „Opět – i tato porucha se dá léčit,“  dodává Karel Šonka.

Posledním okruhem spánkových poruch, je „syndrom neklidných nohou“. Týká se asi tří procent lidí, a znamená to, že člověka v klidu brní končetiny, mravenčí až svrbí ho nohy. Ovšem pouze v klidu, pří chůzi nebo jakémkoliv jiném pohybu nepříjemné pocity ustávají.

„Je to velmi nepříjemná porucha, protože ti lidé samozřejmě mají potíže nejen s usínáním a se spánkem, ale i s běžným životem, na televizi se třeba mohou dívat jen vestoje a přešlapovat u toho,“ popisuje lékař.

Podle něj se v každém případě vyplatí věnovat spánkovým poruchám pozornost a dřív, než přejdou do chronického stavu, zajít k lékaři. „Problém je, že když lidé nevidí, že by někde něco krvácelo, bylo zlomeného nebo šlo o podobně akutní stav, tak mají tendenci nemoci podceňovat,“ říká odborník. „Přitom právě kvalita spánku je nesmírně důležitá pro to, abychom si dokázali zapamatovat nové věci, abychom neupadli do depresí, žili déle, nebo měli méně nehod za volantem,“ dodává.

Centrum spánkové medicíny přitom má každá větší nemocnice, v Praze například Nemocnice Na Homolce, ale i Nemocnice České Budějovice či třeba ostravská Fakultní nemocnice.