Mnozí lidé zaměňují běžnou úzkost za depresi, ačkoli obavy spojené s mírnou úzkostí jsou přirozenou reakcí na stresové situace, jako je například nové pracovní prostředí nebo před zkouškami. Přibývá nicméně lidí, kteří trpí i vážnějšími úzkostmi.
Počet pacientů roste
Nedávná léta byla pro psychiku náročná – pandemie, válečné konflikty, energetické a inflační krize. Tyto události vytvářejí silný stres. Lidé touží po pocitu bezpečí, finanční stability a kontaktu s blízkými, což jim bylo během pandemie odepřeno. Ambulance se zaplňují pacienty, kteří dříve neměli psychiatrické problémy. K nim se přidávají ti, kteří překonali covid, ale nesou si s sebou psychické následky, což potvrzují statistiky, které mluví o každém pátém pacientovi. Lékařka Darina Hrabovská z psychiatrické ambulance v Bojnici to upřesňuje. U mladších lidí jde spíše o úzkostné poruchy, u starších o poruchy paměti a pozornosti. Také se nám začali vracet do ordinací pacienti, kteří již byli stabilizovaní, a pandemie je ‚vrátila‘ zpátky do depresivních nebo úzkostných stavů. U pacientů s již existujícími poruchami pak častěji docházelo ke zhoršení stavu.
Příznaků je řada
Příznaky úzkostných poruch jsou nejen psychického charakteru, často je doprovázejí i tělesné projevy – bušení srdce, svírání na hrudi, neschopnost nadechnout se, pocity na omdlení či bolesti. Právě tyto tělesné projevy jsou důvodem, který přivádí pacienty, zejména muže, primárně k obvodnímu lékaři.
Příznaky úzkostných poruch
- Kardiovaskulární příznaky: bušení srdce, zrychlený puls, bolesti na hrudi
- Respirační obtíže: dušnost (dechová tíseň), psychogenní astma
- Gastrointestinální příznaky: nechutenství, nauzea (nevolnost), zvracení, zácpy, průjmy
- Psychogenní bolesti: bolesti bez objektivního nálezu při vyšetření
- Neurologické symptomy: závratě, nestabilita, parestézie (brnění, pálení), svalové napětí, poruchy polykání, pocity „knedlíku v krku“
- Další vegetativní příznaky: návaly horka, pocení
- Nevýkonnost, únava
Potýkali jste se někdy se sociální úzkostí?
Fytofarmaka nevedou k závislosti
Úzkostná porucha patří mezi nejčastější psychické poruchy a týká se mnoha lidí. Neléčená úzkost má významný dopad na kvalitu života, a pokud není léčena, stav se časem zhoršuje. V terapii úzkostných projevů se uplatňuje zejména psychoterapie, antidepresivní a anxiolytická léčba.
Nejčastěji předepisovanými léky proti úzkosti jsou benzodiazepinová anxiolytika. Farmakoterapie úzkosti, zejména pokud jde o dlouhodobé užívání anxiolytik, však bývá zatížena vedlejšími účinky a rizikem rozvoje závislosti. To potvrzuje i doktorka Darina Hrabovská. Ve včasném stádiu, respektive při dostatečně rychlém podchycení problému, doporučuji nejdříve sáhnout po fytofarmaku, tedy léku na přírodní bázi. Rovněž tak u mladého člověka, který se doteď s pomocí benzodiazepinů neléčil.
Sami pacienti preferují takové léky, které jsou nenávykové, dobře snášené a nezpůsobují denní ospalost.
Přírodní léčba levandulí
Zde přichází na pomoc příroda. Lidé se pokouší zvládat úzkost s pomocí rostlin odedávna, nejrychleji působícím anxiolytikem je inhalačně užívaný nikotin, rychlý anxiolytický účinek jeví alkohol. To ovšem nejsou zrovna ideální látky, jak z hlediska dopadu na zdraví, tak již zmíněné závislosti.
Lékem volby při mírné úzkosti mohou být i volně prodejná fytofarmaka například s meduňkou, kozlíkem lékařským, chmelem nebo levandulí a různými výtažky z nich. Příznivý efekt může mít například levandulová silice. Můžeme si to představit tak, že snižuje dráždivost nervů podobně jako antiepileptika při léčbě migrén nebo neuropatických bolestí. Díky naprosto odlišnému mechanismu účinku tak na rozdíl od benzodiazepinů, extraktu kozlíku lékařského nebo guaifenezinu nesnižuje pozornost a nemá nepříznivý vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje,
vysvětluje farmaceutka Vilma Vránová z Farmaceutické fakulty VFU Brno.
Extrakt z levandule je podle ní vhodným lékem na zvládání úzkostných neuróz včetně psychosomatických potíží, například zažívacích potíží, nevolnosti, nespavosti či různých bolestí bez objektivního nálezu při vyšetření. Pozor ale, od levandulové silice naopak nemůžete čekat pomoc například s rychlým usínáním, to dokáže spíše kozlík nebo uklidňující meduňka.
Není zač se stydět
Psychická onemocnění provází řada společenských předsudků, které lidem brání navštívit odborníky, i když cítí, že problém sami nezvládnou. Úzkostné a depresivní poruchy jsou významným rizikovým faktorem pro další choroby, například kardiovaskulární či metabolické.
Pokud máte více než dva týdny soustavně depresivní náladu, v jejímž důsledku se izolujete, jste neustále smutní, nejste schopni se radovat z věcí, které vás doteď těšily, špatně spíte a nedokážete se soustředit na práci či studium, je načase to začít řešit. Pokud vyzkoušíte přírodní léčbu, uvolňující a relaxační techniky a příznaky úzkostných stavů se nezmění, měli byste vyhledat odborníka.