„Úzkost je běžná lidská emoce, jestliže se však objevuje nečekaně, v neadekvátních situacích, trvá dlouho nebo je nepřiměřeně intenzivní, jedná se pravděpodobně o úzkostnou poruchu,“ vysvětluje doktorka Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se duševnímu zdraví věnuje v rámci své kampaně Dobré nitro.
Co se dozvíte v článku
Úzkost je přitom běžná, pomáhá nám soustředit se a vydat ze sebe to nejlepší. Jestliže je však nepřiměřená situaci nebo věku, brání nám normálně fungovat a narušuje vztahy, pracovní výkon nebo školní výsledky, jedná se o úzkostnou poruchu.
Lidé s touto poruchou se obvykle vyhýbají situacím, které spouštějí nebo zhoršují jejich příznaky. „Za život se s úzkostnou poruchou setká až 25 % lidí,“ říká Šédová. Častěji se vyskytuje u žen, které mají obvykle také závažnější průběh onemocnění. Úzkostnými poruchami mohou trpět ale také děti.
Jak se projevuje úzkost?
Úzkostná porucha se projevuje celou řadou fyzických a psychických příznaků. Člověk žije neustále v očekávání něčeho špatného, je plačtivý, neumí relaxovat a objevit se mohou také potíže se spánkem. Mezi další psychické symptomy patří neklid, strach ze smrti či ztráty kontroly, strach z budoucnosti, odosobnění nebo potíže se soustředěním.
Úzkostná porucha se může projevovat také fyzickými příznaky. Časté je bušení srdce, objevit se může pocení, třes, sucho v ústech nebo zrychlené dýchání. Člověk může pociťovat bolesti hlavy, břicha či na hrudi, dostavit se mohou i návaly horka a chladu, mravenčení nebo závrať. Typická je také neschopnost se uvolnit.
Panická ataka připomíná infarkt
Úzkostné poruchy však mohou vypadat různě. Tzv. panickou poruchu provází panické záchvaty, které se projevují spíše fyzickými příznaky. Ty působí velmi závažně a řada lidí při nich může mít pocit, že mají srdeční infarkt nebo jinou život ohrožující nemoc. Tyto záchvaty vznikají náhle bez vazby na konkrétní situaci a zpravidla do 5 až 20 minut odezní. Mohou se objevit i u jiných duševních onemocnění, jako jsou deprese nebo posttraumatická stresová porucha.
Dalším typem úzkostné poruchy je tzv. generalizovaná úzkostná porucha, kterou charakterizují nekontrolovatelné nadměrné obavy. Ty jsou přítomny neustále, i když se někdy dostanou do popředí více a jindy méně. Člověk trpící touto poruchou může být obecně velmi ustaraný, přestože mu není zcela jasné, z čeho má vlastně strach. Bát se může o sebe, o své okolí, ale tyto starosti a obavy obvykle neodpovídají závažnosti situace.
Fobie znamená přehnaný strach
Mezi úzkostné poruchy patří také fobie a sociální fobie. Fobie je intenzivní a nadměrný strach z určitého předmětu, situace nebo činnosti, která obecně není škodlivá. Pacienti vědí, že jejich strach je přehnaný, ale nedokáží svoje pocity potlačit.
Lidem trpícím sociální fobií způsobují každodenní běžné interakce značnou úzkost a vyvolávají v nich rozpaky. Mají strach z negativních reakcí okolí, ale i z úzkosti samotné a z toho, že se jim to stane znovu.
Potýkali jste se někdy se sociální úzkostí?
Velké životní události i menší stresové situace
Pokud má člověk v rodině někoho, kdo trpí úzkostnou poruchou, riziko, že se u něj projeví také, je vyšší. Vyšší riziko vzniku duševního onemocnění mají i lidé, kteří nějakým psychickým onemocnění trpěli v minulosti. Svou roli hrají také některé osobnostní rysy, jako jsou perfekcionismus, nízké sebevědomí nebo tendence věci neustále analyzovat.
Riziko mohou zvyšovat i závažné životní situace či traumata, jako jsou ztráta blízkého, vyhození z práce nebo prožité sexuální či fyzické obtěžování. Úzkosti může zhoršovat konzumace návykových látek, jako jsou alkohol nebo drogy. Mohou je vyvolávat velké životní události, ale také nahromadění menších stresových situací, jako je například pracovní stres, neustálé starosti o finance nebo velká očekávání a přetížení během Vánoc.
6 rad, jak předejít úzkostem
Nezisková organizace Loono sestavila šestici tipů, které pomohou s péčí o duševní zdraví:
- Během dne se zkuste na pár minut zastavit, pročistit si hlavu (pomáhá procházka či dechová cvičení).
- Zaměřte se na aktivity, které vám zvednou náladu. Pusťte si třeba svůj oblíbený film, přečtěte si před spaním knížku, povečeřejte s přáteli nebo se vraťte k oblíbenému koníčku.
- Nezapomeňte, že relaxovat se dá nejen koukáním na oblíbený seriál, ale zkusit můžete třeba sport, jógu či dechová cvičení. Projít se můžete i po cestě z práce domů.
- Dávejte si realistické cíle. Vytvořte si seznam denních úkolů a ty se snažte splnit.
- Myslete na zdravý životní styl. Vyhýbejte se alkoholu, cigaretám i jiným návykovým látkám. Právě ty situaci ještě zhoršují.
- Pozitivní myšlení pomáhá s uklidněním a kontrolou stresu. Místo „to nedokážu“ si říkejte „udělám to nejlépe, jak dovedu“.
ČLÁNKY DO MAILU