Odrůdy Arctic®Golden a Arctic®Granny byly vytvořeny malou kanadskou firmou Okanagan Specialty Inc., která je řízena přímo pěstiteli.
Povolení vydal úřad Animal and Plant Healthy Inspection Service (APHIS), který podléhá přímo americkému ministerstvu zemědělství. Termín geneticky modifikovaný organismus je přitom právně definován Evropskou unií (čl. 2 směrnice EU o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů (GMO) do životního prostředí, 2001/18/EG) a znamená skutečnost, že genetický materiál organismu byl změněn, ale ne díky přirozeným přírodním podmínkám jako je křížení nebo přirozená rekombinace.
Co je geneticky modifikovaný organismus?
Tuto definici je přitom často obtížné interpretovat, jelikož v jednotlivých případech může být velmi kontroverzní, zda byl organismus geneticky upraven „přirozeně“. Skutečnost, že pěstované rostliny dnes velmi zřídka připomínají své divoké příbuzné, je toho příkladem, a tyto dramatické, člověkem vyvolané genetické modifikace by vlastně takto neměly být označovány.
Směrnice Evropské unie označuje různé techniky, které vedou k vytvoření geneticky modifikovaných organismů. Jsou to například přenos rekombinantní DNA, která byla vytvořena vně organismu laboratorní technikou, nebo některé postupy používané pro buněčnou fúzi. Mutace jako takové přitom obvykle nevytvářejí GMO, jak je definováno zákonem, a to ani v případě, že jsou vyvolány uměle. Manipulace s GMO se stejně jako jejich uvádění na trh řídí zvláštními právními předpisy.
Jablka, která nehnědnou
Dvě nové, geneticky modifikované odrůdy jablek, které nepodléhají hnědnutí, prošly rigorózním posouzením i pokusy, které trvaly přes deset let. To z nich činí patrně nejprověřenější a nejzkoumanější jablka na světě. Tato jablka jsou podle názoru vědců stejně bezpečná, jako jejich klasické protějšky. Až budou jablka za několik let dána do oběhu, nepředpokládají se žádné komplikace nebo jakýkoli negativní vliv na spotřebitele nebo životní prostředí.
A proč až za několik let? Je to proto, že tak dlouho potrvá, než se podaří vypěstovat dostatečné množství produktů pro rozsáhlejší komerční využití. První arktická jablka budou uvedena na trh koncem příštího roku. Půjde však jen o malá množství a o jakousi zkoušku. Stejně jako u všech jablečných odrůd bude trvat mnoho let, než budou nehnědnoucí jablka Arctic široce distribuována.
Nehnědnoucí Artic Apples.com
Za „arktickými“ odrůdami jablek stojí biotechnologie malé společnosti Okanagan Specialty Fruits Inc. (OSF) se sídlem v Kanadě, od níž je nyní očekáváno, že po úspěšném pokusu budou následovat i další nové odrůdy. Neal Carter, prezident a zakladatel společnosti, si váží obrovské příležitostí, kterou jeho tým dostal. „Obchodní schválení arktických jablek, vlajkového produktu naší společnosti, je naším největším milníkem. Už se nemůžeme dočkat, až naše jablka ochutnají spotřebitelé na trhu. Ale bude to chvíli trvat. Naším cílem je nyní práce s pěstiteli, aby zasadili stromy do země. Čím více stromů bude zasazeno, tím více jablek přijde do komerční produkce,“ vysvětluje Neal Carter, a dodává: „Jediné, co jsme udělali, je, že jsme snížili expresi jednoho enzymu; jinak nejsou v jablkách Arctic žádné jiné proteiny nebo živiny a jejich složení odpovídá jejich konvenčním protějškům.“
Milovníci jablek jásají, odpůrci GMO se bouří
Webové stránky společnosti OSF, www.arcticapples.com, popisují všechny výhody nehnědnoucích jablek, včetně jejich schopnosti omezit plýtvání potravinami, delší čerstvosti aj. Jak uvedl Neal Carter, společnost uspořádala průzkumy a vyhodnotila zájem o produkt: „Dokončili jsme focus groups, on-line průzkumy, studie supermarketů a mnoho dalších výzkumů. Všechny poukazují na pozoruhodně konzistentní výsledek – že velká většina milovníků jablek bude mít o naše nehnědnoucí Artic jablka zájem.“
Pěstitelé argumentují také delší životností ovoce a tím, že jablka na rozdíl od jiných rovněž nevyžadují žádnou další ochranu pesticidy ani léčbu siřičitany, které mohou způsobit dýchací potíže, alergie a další reakce u citlivých spotřebitelů.
Naopak skupiny antiGMO aktivistů označily schválení nehnědnoucích jablek americkými orgány za urážku: „Toto jablko je nehoráznost,“ řekla Teresa Lynneová ze skupiny GE Free BC: „Nepotřebujeme ho, a nechceme ho.“
Genetikou proti plísním?
Geneticky modifikovaná jablka jsou sice ještě daleko od uvedení na trh, a ještě dále od trhu evropského. Ale i tak by podle odborníků mohlo genetické inženýrství otevřít cestu k řešení problémů s nákazou, která se šíří po celé Evropě, a trápí sady. Pěstitelé jablek se v Evropě i jinde potýkají s desítkami různých nemocí, včetně četných plísní, strupovitostí a padlí.
Nejrůznější druhy plísní, šířících se po celé Evropě, jsou způsobeny bakteriemi a v posledních letech způsobují značné ztráty na úrodě. Plísně jsou navíc většinou vysoce nakažlivé, a postihují jablka, hrušky a kdoule. Proti některým druhům plísní nejsou známy žádné účinné prostředky, které by byly považovány za ekologické a bezpečné.
Jablečná strupovitost a padlí jsou houbové choroby, které jsou také zodpovědné za významné ztráty na úrodě. Obě tyto nemoci lze zmírnit pomocí cílených, preventivních opatření, kdy mohou být za určitých okolností použity fungicidy (látky zabíjející houby). V uplynulých desetiletích byly vypěstovány odrůdy jablek s lepší odolností proti těmto nemocem, nicméně hrozba není zdaleka zcela zažehnána.
A právě tyto nemoci jsou důvodem, který zapříčinil velký rozvoj genetického inženýrství, nejen v Americe, ale samozřejmě i v evropských zemích. Některé geny převedené do jablka produkují látky, které buď ničí choroboplodné zárodky nebo infekce plodu.
Hlavním benefitem těchto výzkumů je tedy fakt, že zdravé a bezpečné ovoce bude ochráněno od postřiků fungicidy a dalšími přípravky. I když většina výzkumů kromě této první vlaštovky je ještě ve fázi laboratorního zkoumání nebo dřímá ve sklenících, a v Evropě ještě nebyla vypouštěna z jejich zdí, americký úspěch dokazuje, že se brzy máme na co těšit.
ČLÁNKY DO MAILU