Pojďme si hmyz představit trochu jinak, než čekáte. Jako ozdoba na dortu by takové saranče lákalo jen otrlé či zvyklé jedince, jako přísada v mouce nebo v tyčinkách byste o něm ani nevěděli a s chutí si na něm pochutnali. Spolu s naší přední odbornicí na hmyz Marií Borkovcovou vám představíme benefity, které hmyz dokáže člověku poskytnout, když ho tedy neseberete někde u dálnice.
Jedna hrst hmyzu denně postačí
Ač se to nezdá, hmyz by mohl být pro člověka velkým přínosem, kdyby jej začal využívat více než dosud. Obsahuje jednak kvalitní bílkoviny a tuky a nezajímavé nejsou ani ekologické dopady jeho chovu ve srovnání například s jatečními zvířaty.
„Obecně skupina hmyzáků nespotřebovává energii na teplotu vlastního těla, což umožní, aby energii z potravin přeměnili do vlastního těla, čímž nám poskytnou mnohem více výsledné potraviny. V konverzi živin, ve spotřebě vody i v emisi skleníkových plynů vychází hmyz lépe než chov ostatních hospodářských zvířat. Když se podíváme na energetickou hodnotu nebo kvalitu hmyzu, jeho energetická hodnota je srovnatelná s vepřovým masem. Hmyzu vám navíc stačí málo, když z ruky uděláte misku a zaplníte ji hmyzem, tak to vašemu organismu stačí na dvacet čtyři hodin. V této hrsti máte všechno; bílkoviny, tuky, minerální látky, dostatek vápníku i vitamíny, a také další látky, jako jsou například enzymy nebo puriny,“ vyjmenovává Marie Borkovcová.
Co se bílkovin a tuků týče, entomoložka jejich kvality srovnává s rybami. Hmyz také obsahuje mnoho esenciálních aminokyselin – a to ve větší míře, než je v mase hospodářských zvířat.
Chov cvrčků vyprodukuje stokrát méně exkrementů než chov skotu
Chov hmyzu je výrazně šetrnější k naší planetě než chov hospodářských zvířat. Spotřebují toho méně, ale užitek z nich je výrazně vyšší. „Z krávy dostaneme čtyřicet procent toho, co se dá sníst, z hmyzu až osmdesát procent. Na kilo masa spotřebujeme dvacet tisíc litrů vody, ale u hmyzu jde jen o osm litrů. Na kilo masa hovězího potřebujete dvacet pět kilogramů krmiva, u hmyzu jde jen o dva kilogramy. A když se podíváme na množství vyprodukovaných exkrementů, například chov cvrčků vyprodukuje stokrát méně exkrementů než chov skotu,“ vypočítává řadu výhod uznávaná entomoložka a dodává: „Ne že by kravský hnůj nebyl potřeba, ale velká produkce velkého množství hnoje znamená větší množství skleníkových plynů, z toho je zřejmé, že chovem hmyzu bychom tolik nezatěžovali naši atmosféru.“
Kritické body pro chov hmyzu
Vybrat správné druhy hmyzu
Existují asi tři tisíce druhů hmyzu vhodných ke konzumaci. Pro Evropu bylo vybráno asi osm skupin hmyzu: potemníci, motýli (zavíječ mozkový a bourec morušový), několik druhů cvrčků a sarančat. „Švábi mezi nimi nejsou, protože jak by hygienici poznali, který patří na talíř a který je ze země?“ žertuje Marie Borkovcová.
Správně hmyz nakrmit
Krmivo nesmí obsahovat exkrementy, kuchyňské odpadky, maso a ryby.
Zachovat hygienu chovu
Hmyz je obvykle chován v hygienických plastových přepravkách umístěných v posuvných regálových systémech.
Dobře chov sklidit, aby nedošlo ke kontaminaci
„Hmyz na rozdíl od jiných hospodářských zvířat hmyz nemůžeme vykuchat, takže je třeba ho nechat vyhladovět, aby co nejvíce vyprázdnil trávicí soustavu,“ vysvětluje Marie Borkovcová. Hmyz se obvykle usmrcuje vhozením do horké vody či sušením.
V Česku je deset hmyzích farem
V České republice zatím nemáme hmyz uznaný jako potravinu, přestože tu máme deset hmyzích farem. Ty krmným hmyzem zásobují zejména Belgii, Francii nebo Holandsko, kde se hmyz dále zpracovává.
V zahraničí se hmyz dá poměrně běžně najít v různých surovinách. V Thajsku zcela běžně koupíte mouku z cvrčků, bezlepkové rýžové těstoviny s cvrčky, lízátko se škorpionem nebo cvrčky v čokoládě. To každý Evropan nezvládne, zvláště když obal daného výrobku je opatřen velkým broukem, aby bylo jasno, co si dopřáváte. Pro evropský konzervativní trh se hmyz do výrobků přidává zpracovaný a jen v malém množství. „Patnáct procent mouky ze sarančat najdete například v masové tyčince. Je to množství, které necítíte, s tímto většina lidí nemá problém. V Belgii zase prodávají řízky ze sekaného masa, v němž jsou pomletí hmyzáci. Obohatit to, co jíme každý den, dobrou bílkovinou a dobrými tuky, to je pravděpodobně cesta pro Evropu,“ říká Marie Borkovcová.
Rizika konzumace hmyzu
Rizika samozřejmě existují, hmyz může být kontaminován chemicky, a to těžkými kovy. „Dělali jsme test cvrčků nasbíraných u silnice a akumulace těžkých kovů u nich byla poměrně intenzivní. Hmyz může obsahovat polychlorované bifenyly nebo může být mikrobiologicky kontaminován, navíc ten, kdo je alergický na plody moře, může být alergický i na hmyz. Obsahují totiž shodně chitin,“ varuje entomoložka.
Ovšem dodává, že rizika při chovu hmyzu, jeho zpracování a konzumaci jsou srovnatelná s jakoukoliv jinou zemědělskou produkcí. Je jasné, že moc zdravotních benefitů nebude mít cvrček sebraný u frekventované silnice, ale ten, který byl kvalitně živen a chován v hygienickém prostředí, to už je jiná…
Doc. Ing. Marie Borkovcová, Ph.D.
Entomoložka, která od roku 2013 pracuje se svojí dcerou Martinou Bednářovou jako „vlajkonoš“ FAO za Českou republiku na řešení problematiky entomofagie (využívání hmyzu jako potraviny). Podílí se také na tvorbě evropské legislativy, která by umožnila prodej hmyzu coby potraviny. Přednáší na Mendelově univerzitě v Brně na Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství. Je autorkou knihy Kuchyně hmyzem zpestřená a DVD Máme rádi hmyz … na talíři!
ČLÁNKY DO MAILU