Vlákno názorů k článku V čem je hmyz na talíři lepší než maso? od Ivan - - Hmyz není pro homo sapiens náhrada masa,...
-
Ivan (neregistrovaný)
- Hmyz není pro homo sapiens náhrada masa, neobsahuje některé žádoucí látky jako třeba kyselina dokosahexaenová, eikosapentaneová, kyanokobalamin, imunoglobuliny a další.
- Chov dobytka není černá díra, kde by krmivo mizelo jednou pro vždy, ale valná většina krmiva se vrací na pole jako žádoucí živočišné hnojivo, které tvoří 75 % všech používaných hnojiv. Výpadek živočišných hnojiv by znamenal návrat zemědělství někam do středověku, do doby před zavedením hnojení chlévskou mrvou.
- Chov dobytka nespotřebovává vodu z běžného vodovodního řadu, kvůli drahotě. Pěstování krmiv a chov dobytka používá povrchovou užitkovou vodu, která doslova sama padá z nebes a jinak by odtekla do moře bez užitku.
- Chov dobytka neprodukuje CO2 přímo, pouze nepřímo v motorech zemědělské techniky. -
Tim marginalnim vlivem bych si nebyl tak jisty. Clovek hazi zpet do atmosfery CO2, ktere bylo kdysi rozlozeno preslickami a uhlik z nej ulozen pod zem. Prectete si nekde, jake bylo tehdy klima. Logicky bych cekal, ze kdyz do atmosfery ten uhlik hodime zpet vsechen, dopracujeme se podobnych klimatickych podminek. A k tomu pridame metan z kdovi kolika milionu ci snad i miliard prezvykavcu. A abychom to jeste vylepsili, tak kacime Amazonske a jine pralesy, jako by se nechumelilo. Holt evropske lesy jsme spalili pod lokomotivami a rozstipali na prazce, tak z neceho ten dnesni aususovy nabytek nebo okna delat musime. A jidelni tycinky pro Japonce jsou take strasne dulezite.
Jinak si vsimnete, ze o globalnim oteplovani se mluvi jiz dlouho a mluvilo se o nem napriklad i v dobe posledniho slunecniho minima, kdy nastup noveho slunecniho cyklu byl o radu let opozden. Je mozne, ze je to presne to, co nas zachranovalo od toho, abychom plne pocitili dusledku atmosferickych zmen vyvolanych nasi cinnosti. A novy slunecni cyklus ted jiz par let bezi a jak jste si mohl vsimnout, leckde jsou pekna vedra a sucha, srazkovy cyklus je rozladen a posunut jeste vice, nez v dobe minima.... Napriklad na zapadnim pobrezi Evropy kdysi mivali nejvice srazek na jare. Nyni je to na podzim. Leta jsou horka a sucha a to po jaru bez dostatecnych srazek. Uz se tam ani neda jit na houby, protoze kdyz zacne konecne prset, tak uz je pak rovnou prilis zima. Vedra ve stredni Evrope uz take kolikrat mohou soutezit se Saharou.
-
Ivan (neregistrovaný)
I emise přímo CO2 z lidské činnosti jsou marginální proti emisím CO2 ze sopečných a tektonických procesů.
O globálním oteplování se mluví od té doby, co pánové z tzv. Římského klubu a jiných obdobných organizací potřebovali najít nějakého univerzálního nepřítele k vedení trvalé války.
Změny počasí tady byly odjakživa namátkou teplé období ve 12. století a studené období v 16. století.
-
Ano, zmeny podnebi tu byly vzdycky. Potiz je v tom, ze tato podezrele silne koreluje s obdobim prumyslove vyroby. Zejmena v poslednich mozna 20 letech je tezke si nevsimnout korelace toho, jak se rozvijeji prumyslove aktivity, narusta obsah CO2 v atmosfere a zaroven se meni klima. Samozrejme, mohou zde byt i jine vlivy. Ale snad by si nekdo vsiml, kdyby za poslednich 20 let byla neobvykle zvysena sopecna aktivita.
-
Aha. Akorat bych tedy podotkl, ze pred 1000 lety byly teplomery a meteorologicke pristroje dosti zaostale, patrne proto, ze jeste nebyly vynalezeny. Mel bych tedy jiste pochybnosti o souboru dat za poslednich 1000 let, zejmena napriklad ohledne mreni koncentrace CO2 a dalsich plynu.
Dale prumyslova revoluce zacala az v 18. stoleti, takze neni treba sledovat az 1000 let zpet. Ostatne soubor dat z doby prumyslove revoluce take asi za mnoho nestoji. Rekl bych, ze slusna data mame mozna tak za poslednich 100 let a to jeste ne pro vsechny dnes sledovane parametry.
-
Ivan (neregistrovaný)
Koncentraci plynů nemáme, záznamy o teplotách z historické literatury ano. A těch jednoznačně vyplývají velké změny na obě strany, například zmíněné 12. a 16. století, dávno před počátkem průmyslové revoluce.
Je zřejmé, že na souboru dat za 100 let se antropogenní vliv na zemské klima prokázat nedá.
-
rrrobo (neregistrovaný)
To si pekne reagoval. Teraz ta uz budu vsetci brat naozaj vazne.
Mna na clanku zaujala spotreba vody. Dajme tomu ze byka chovam 1 rok. Kazdy den sa ide past. Ked pride dostane 2-3 kyble vody. Povedzme ze mu ich dam 3x denne. Jeden kybel ma cca 10 litrov.
365*3*10*3 = 32850 litrov vody.
9 mes byk vazi cca 300 kg, 14 mes vazi 700 kg.
Kde ste vzali 20 000 litrov na kilo?
To mi pripada ze niekto si mysli ze 1 kilo = jeden byk. -
Ivan (neregistrovaný)
Zkratky DHA apod. chemickými názvy nejsou. Původním chemickým názvem je all-cis-4,7,10,13,16,19-dokosahexaenová kyselina.
Mlží se přesně obráceně a to uváděním zkratek. Třeba u Vitamínu B12 existuje mnoho neúčinných analogů, souhrnně označovaných jako B12, avšak biologicky účinná je pouze jedna konkrétní varianta.
ČLÁNKY DO MAILU