Když se před několika lety začaly na našem pivním trhu prosazovat se svou produkcí minipivovary, které obohatily nabídku piv v ČR u nás dříve zcela neznámými druhy piv, odstartovaly tím nejen rozšíření spektra v tuzemsku vařených a prodávaných piv, ale i další procesy. Například, že speciální piva začaly vyrábět i pivovary průmyslové, a to v nemalé míře. Projevilo se to i v letošním ročníku soutěže „CEREVISIA SPECIALIS“, která porovnává netradiční piva produkovaná právě průmyslovými pivovary.
Ale a IPA pijí u nás hlavně cizinci
Její v pořadí 9. ročník registroval letos rekordní počet čtyřicet šest vzorků. Mimo jiné šlo o ochucená piva, kvasnicová piva, pšeničná piva, především ale o piva nazývaná ale nebo IPA. Ty sice zatím stále ještě tvoří malý výsek z celkového objemu piv konzumovaných v naší zemi, zejména ale podíl ale i IPA stále roste.
To je podle Františka Frantíka z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS) dáno několika faktory, například rozvojem turistického ruchu, neboť uvedená piva se hodně vaří a pijí v zahraničí, takže je na jednu stranu znají i naši občané, kteří tyto destinace navštívili, na straně druhé je u nás konzumují často právě zahraniční turisté.
Kultura se mění, důležitý je zážitek
Jedním z postupných trendů je v ČR také vyšší zájem konzumentů piv o silnější piva. Stále více se pijí „dvanáctky“ i ještě silnější piva, přičemž i zmiňovaná soutěž tento trend odrážela. To je zase podle Frantíka dáno měnící se pivní kulturou. „Zatímco v minulosti byla pro spotřebitele rozhodující cena a objem, v současné době je to spíše kvalita. Není tak důležité, jako v minulosti, kdo kolik vypije, ale kulinářský, konzumní zážitek,“ podotýká představitel VÚPS.
Nabídku piv podle něj mění i řada restaurací, přičemž stále více vítězí snaha získávat nové prožitky a ochutnat nové produkty. Minimálně pro část konzumentů piv je ale jistou bariérou složité názvosloví piva, které se z označování podle stupňovitosti přesunulo do slovních pojmů nebo do konkrétních názvů. Ne každý ale pak ví, co si má pod příslušným názvem představit. Pro rozlišení očekávaného zážitku je přitom důležitá také technologie výroby, především pak způsob kvašení, který má vliv především na senzorické vlastnosti piv.
Galerie: Unikátní fotografie: Sládek sbírá pivní pěny
Rozdíl je v hořkosti a síle
Právě zmiňované ale a IPA piva jsou klasickými představiteli svrchně kvašených piv, a díky tomu mají obvykle výraznější aroma a chuť.
Ale je přitom výraz pro svrchně kvašená piva v tom nejširším slova smyslu, původně především anglických, amerických nebo belgických piv, která se vyrábějí s použitím kvasinek svrchního kvašení. Ty na rozdíl od kvasinek spodního kvašení ovlivňují pivo při vyšších teplotách, rychleji a produkují také více látek doprovázejících kvasné procesy – a právě proto jsou taková piva výraznější.
Piva typu ale bývají také silněji chmelena. Ještě více pak bývají chmelena piva IPA (Indian Pale Ale), často i za studena, stále však jde o piva vyráběná svrchním kvašením, takže v praxi jde o podmnožinu ale. Základní rozdíl mezi ale a IPA spočívá v tom, že piva IPA jsou obvykle o něco silnější a také více hořká.
ČLÁNKY DO MAILU